Tyrannosaurus rex si získal popularitu jako jeden z největších známých dravců v

Tyrannosaurus rex si získal popularitu jako jeden z největších známých dravců v historii Země. Bude ještě slavnější, pokud se opravdu ověří, že doslova trhal hlavy? | foto: Profimedia.cz

Vědecký bulvár, jak má být: Tyranosauři servírovali hlavu zvlášť

  • 10
Velcí draví dinosauři jako Tyrannosaurus rex měli zvláštní způsob, jak se dostat k měkkému masu své obrněné kořisti. Podle nově představené analýzy své potravě odtrhli hlavu.

Obírání kostí není pro každého. Ale dinosaurům v dobách před 65 miliony let evidentně vyhovovalo, naznačuje výzkum týmu amerických paleontologů. Na kostech bývalé kořisti tyranosaurů objevili stopy, které nasvědčují, že tito dravci nelitovali námahy, aby se dostali k výživným kusům masa u hlavy kořisti.

Rekonstruovaná kostra Triceratopse

Dan Fowler z muzea Skalnatých hor (Museum of the Rockies) zkoumal stopy po hodování nejznámějších dravců minulostí, dinosaurů druhu Tyrannosaurus rex, na kostech jejich kořistí, kterými byli obrnění dinosauři druhu Triceratops (tedy pozdní dinosauři z podčeledi Ceratopsia). Hledali, na kolika z nich se objeví stopy zubů velkých dravců. Narazili na 18 případů, a většinou to byly lebky.

Paleontologům připadalo, že otisky zubů se objevují na zcela nečekaných místech, hlavně na štítu, který těmto dinosaurům účinně chránil krk. "Štít byl převážně z kosti a keratinu, tam toho k jídlu moc není," vysvětloval údiv vědců Fowler pro časopis Nature. Na druhou stranu ovšem vědci na štítech našli stopy, které nasvědčovaly, že možná nešlo o samotné jídlo jako spíše o jeho přípravu. Objevovaly se tu dlouhé rovnoběžné stopy, jak tyranosaurům klouzaly zuby po štítu. To ukazuje, že dravci za štíty zřejmě brali vší silou.

Paleontologové se pokusili zrekonstruovat postup, jakým se T. rex mohl dostat k masu na spodní části lebky triceraptora. Silně sevřel štít kořisti zuby a začal páčit.

Tah dravce odkryl a potrhal krční svaly.

Ovšem kostěný štít triceratopse podle všeho nebylo možné odtrhnout ani jinak oddělit od těla, a tak zřejmě museli draví dinosauři k dosažení svého cíle dílo dotáhnout až do úplného konce, tedy k oddělení hlavy. Nasvědčuje tomu i zkoumání kloubního spojení hlavy s páteří (tj. condylus occipitalis). I na něm vědci našli stopy po zubech tyranosaurů, což se těžko mohlo stát jindy než při úplném oddělení hlavy od těla. 

Když bylo spojení lebky a páteře oslabeno, začal dravec tahat přímo za lebku.

Po oddělení hlavy se dravec mohl pustit do jídla.

Nebyla to však práce pro každého. Vědci odhadují, že tento postup přicházel do úvahy jen u většího zvířete, které mělo nejen dost síly, ale i dost silné zuby. Mladší tyranosauři s nedorostlými zuby se tak k této části triceratopsů asi dostat nemohli. Ale nejspíše si také pochutnávali na měkkých obličejových částech své kořisti, jak také nasvědčují stopy po zubech na předních částech některých lebek.

Na řadu otázek kolem stravování dravých dinosaurů nemůže studie odpovědět. Stále třeba nepanuje zcela jasná shoda v tom, jak velkou část jejich kořisti tvořily mršiny, a řadě dalších otázek. Ovšem zatím představené dílčí závěry působí velmi věrohodně.

Práce sice byla zatím prezentována pouze na odborné konferenci (více zde) a nevyšla tiskem, což je jeden z důležitých testů kvality každé vědecké studie, ale to zřejmě v tomto případě nevadí. Pochází totiž ze špičkového pracoviště. Muzeum Skalnatých hor má jednu z největších sbírek dinosauřích pozůstatků na světě a pracují tu vyhlášené kapacity v oboru.