Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tady všude řádili bezpilotní zabijáci. Vietnamci omylem stříleli po sobě

aktualizováno 
V únoru poprvé vzlétl "neviditelný" bezpilotní letoun X-47B určený pro americké námořní letectvo. Už v roce 1849 měly bezpilotní balony bombardovat Benátky. Vietnamci si zase omylem sestřelovali vlastní letadla místo amerických bezpilotních špionů.

MQ-9 Reaper je vybaven vnějšími závěsy i vnitřní pumovnicí. | foto: archiv autora

Touha postavit letadlo bez pilota je téměř stejně stará, jako snaha postavit letadlo s pilotem. Snaha využít bezpilotní letadlo UAV (Unmanned Aerial Vehicle) k útoku na nepřítele není o nic mladší. Snem konstruktérů byla možnost zasáhnout nepřítele kdekoli na světě, aniž by piloti museli nasazovat životy.

V případě X-47B navíc mateřská firma využila své zkušenosti s obtížně zjistitelnými letadly s technologií stealth a jejich konstrukci široce uplatnila. Bezpilotní letoun je od začátku konstruovaný jako bojový.

X-47B při prvním přistání

Úkol pro člověka? Zmáčknout spoušť

Bezpilotní prostředek X-47B vzlétl poprvé čtvrtého února 2011. Pokud bude program úspěšný, bude prvním bezpilotním prostředkem schopným zcela autonomně provádět dlouhodobé mise, včetně takových operací jako vzlet a přistání na letadlové lodi nebo tankování za letu.

Pro úvodní mise operací, kde je nutné maximálně využít stealth charakteristiky, je vybaven vnitřní pumovnicí. Díky vysokému stupni automatizace letoun provede většinu úkolů bez dalšího zásahu operátora. Lidem zůstane, kromě plánování misí, poslední rozhodující úkol: stisknout spoušť.

X-47B vyrobila firma Northrop Grumman. Zkoušky proběhly na základně Edwards v Kalifornii a stroj má před sebou ještě 50 zkušebních letů. Po jejich vyhodnocení budou zváženy případné úpravy.

Další série testů se uskuteční na základně námořního letectva v Marylandu. Pak by měly podle dostupných informací přijít na řadu zkoušky druhého prototypu.

X-47B při prvním letu

Americká armáda používá v bojových akcích bezpilotní letouny již řadu let. Dají se ale odhalit radarem. Tento nedostatek má odstranit právě X-47B.

Část bezpilotních letounů vybavená kamerovými a přenosovými systémy se využívá k průzkumným letům či sledování bojiště, část nosí zbrojní systémy a je využívána k ničení cílů v hloubce území protivníka. Dosavadní bojové modely nesou označení Predator a Reaper.

Praktické realizaci této vize dlouho bránily omezené technologické možnosti. V posledních letech však spirála vývoje dramaticky zrychluje. Nejlépe je to vidět na krátkém průřezu milníky vývoje.

2008 2003 2002 2000 1991 1987 1984 1982 1971 1966 1965 1964 1961 1960 1953 1952 1944 1943 1920 1909 1898 1849


1849
- Balony na Benátky
Rakousko-uherská armáda, se pokusila pomocí 200 volných balonů "bombardovat" Benátky. Byl to zřejmě první pokus s využitím letadla k útoku na nepřátele. Vrtkavý vítr však ukázal, že to nebude tak jednoduché.

Zatím nedosažitelným ideálem se postupně stala letecká obdoba námořního torpéda. Tedy zbraň, která po odpálení udržuje kurz a nakonec zasáhne cíl. Ještě lákavější byla představa mít možnost "létající torpédo" celou dobu na dálku řídit.

1898 - Tesla vynalezl radiové ovládání
Osmého listopadu si Nikola Tesla nechal patentovat systém dálkového radiového ovládání (RC - radio controlled), první ze dvou klíčových vynálezů potřebných ke konstrukci úspěšného bezpilotního letounu. Svůj systém dálkového řízení předvedl nejprve v roce 1898 na dálkově řízeném člunu a v roce 1900 na dálkově řízené vzducholodi. Ale stále šlo jen o zmenšené modely, které musel operátor nepřetržitě řídit.

19091914 - První funkční autopilot
Elmer Ambrose Sperry zkonstruoval funkční gyroskopický autopilot, schopný udržovat letadlo v přímočarém ustáleném letu, což je druhý klíčový vynález, nutný pro konstrukci UAV. Spolu s leteckým konstruktérem Glennem Curtissem postavili letounek nazvaný příznačně "Flying Bomb" (létající bomba).

V září 1916 jej předvedli zástupcům amerického námořnictva. Napoprvé byl ještě na palubě pilot, ale kromě vzletu nezasahoval do řízení. V prosinci 1917 už letěl letoun zcela samostatně. Námořnictvo objednalo šest kusů.

Bezpilotní letoun Sperry Curtiss Flying Bomb

Při letu na vzdálenost 50 km s nákladem 450 kg výbušnin byla přesnost zásahu fantastická, kolem 2 mil (3,2 km) od středu cílové plochy. Tím byly učiněny první kroky k vývoji bezpilotních prostředků, které ovšem měly za úkol letět jen směrem k cíli. S návratem se zatím nepočítalo.

Rodí se řízené střely

1920 - Bezpilotní letoun na rozkazy i depeše
Elmer Sperry předložil zajímavý projekt MAT (Messenger Aerial Torpedo), což byl návrh letounku pro dopravu zpráv mezi dvěma velitelskými stanovišti. Levný letounek měl nahradit tehdy běžné zasílání zpráv prostřednictvím spojek. Ale invence konstruktéra daleko předběhla tehdy dostupné technologie a vše skončilo v roce 1926 neúspěchem.

V meziválečném období se pokusy s bezpilotními prostředky omezily na jednoduché létající terče pro výcvik stíhačů a obsluh protiletadlových děl, případně na pokusy o konstrukci primitivních "létajících torpéd". V době finanční krize neměl žádný z programů zvláštní prioritu, takže práce postupovaly vlažným tempem.

Během druhé světové války se hojně používaly bezpilotní letounky, prakticky větší RC modely, pro výcvik protiletadlových dělostřelců. Jen v USA jich bylo postaveno přes 15 000. Ale objevily se i první úspěšné pokusy s nasazením bezpilotních prostředků k útokům na těžko dostupné cíle.

1943 - První řízené bomby
Postupně se podařilo zmenšit naváděcí systém tak, že se vešel i do bomby větší ráže (Fritz-X), která mohla být vybavena křídly pro zvýšení doletu (Henschel Hs 293). Oba typy bomb byly poprvé nasazeny v roce 1943. S řízenými bombami dosáhli Němci jistých úspěchů poškozením a potopením několika lodí ve Středomoří. Odtud již vedla přímá cesta k řízeným střelám, což je samostatná větev.

1944 - Do Londýna letí V-1
Byla odpálena první německá odvetná zbraň V-1 (Fieseler Fi-103) proti Londýnu. V-1 nebyla ničím jiným, než bezpilotním letounem s pulzačním motorem a primitivním autopilotem. Měla tak malou přesnost zásahu, že potřebovala cíl s takovou rozlohou, jakou měl například právě Londýn.

Naproti tomu neúspěchem skončily americké projekty Aphrodite a Anvil. Byly to přestavby těžkých bombardérů B-17 Flying Fortress a PB4Y-1 (námořní verze B-24 Liberator) na rádiem řízené bezpilotní letouny naložené trhavinami, a to v režii letectva americké armády a námořnictva. Letouny byly použité k ničení silně bráněných cílů, ale výsledky byly hubené. Při těchto pokusech zahynul Joseph Kennedy, starší bratr jiného důstojníka amerického námořnictva, Johna Fitzgeralda Kennedyho, pozdějšího 35. prezidenta USA.

Německá odvetná zbraň V-1 (Fieseler Fi-103) byl malý bezpilotní letoun s pulzačním motorem

Horké konflikty studené války

1952 - Bezpilotní letouny postavené ze stíhaček
Americké námořnictvo nasadilo bezpilotní letouny, přestavěné z vyřazených stíhaček Hellcat, proti mostům v Koreji. Dálkově řízené Hellcaty byly naložené výbušninami a řízené z doprovodného letounu.

Korejská válka těsně navázala na nedávno ukončený světový konflikt, proto na poli bezpilotních letadel nedošlo k žádnému zásadnímu pokroku. Řada zemí využívala nadbytečné letouny, které rychle zastarávaly, k přestavbám na bezpilotní cílové letouny nebo na primitivní "řízené střely", které měly sloužit k napadání obtížně dostupných cílů.

1953 - První sovětský bezpilotní letoun
Svůj první let uskutečnil první sovětský bezpilotní letoun, který byl zařazen do operační služby: Lavočkinův La-17. Poslední kusy La-17 byly vyřazené z výzbroje až v roce 1993.

První sovětský bezpilotní letoun La-17

1960 - Bezpilotní letouny jdou do módy
Po květnové aféře se sestřelením průzkumného letounu U-2 došlo k dramatickému oživení zájmu o bezpilotní letouny na obou stranách železné opony. I Sovětům bylo jasné, že když dokážou sestřelit americké letouny, ani jejich průzkumné stroje nebudou v bezpečí.

1961 - Trpaslík se stínem obra
USAF (United States Air Force) zavedlo v roce 1961 do výzbroje bombardérů B-52 klamné cíle GAM-72 Quail. Malé bezpilotní letounky dokázaly simulovat radarový obraz a infra stopu bombardérů. Tím měly zahltit sovětskou PVO a umožnit bombardérům průlet. Quaily sloužily až do roku 1972. V té době již jejich účinnost klesala a kvůli postupnému zavádění střel s plochou dráhou letu mohly bombardéry napadat své cíle z odstupu, bez nutnosti vystavovat se palbě nepřátelské PVO.

Klamný cíl GAM-72 Quail sloužil k ochraně letounů B-52

1964 - Vietnamci střílí po svých
11. října uskutečnily první operační lety nad Vietnamem bezpilotní letouny Ryan Model 147. Sloužily k průzkumu cílů, jejichž přelety byly pro osádky pilotovaných letadel příliš nebezpečné. Bylo to první masové nasazení bezpilotních průzkumných prostředků. Během 10 let nalétala více než tisícovka bezpilotní letounů téměř 3 500 misí. Ztraceno bylo 544 kusů, z toho asi třetina kvůli technickým závadám. Zbytek sestřelili vietnamští stíhači a palba PVO.

Pikantní na tom je, že bezpilotní letouny měly na svědomí ztrátu několika vietnamských stíhaček. Někteří piloti narazili do země při pokusech o sestřelení malého cíle. Jiné sestřelily vlastní rakety systému S-75, když operátoři zaměnili cíle. Z tohoto pohledu se jeden UAV "stal esem", protože pokusy o jeho sestřelení stály Severní Vietnam ztrátu pěti stíhačů.

Nasazení bylo považované za úspěšné, protože předpokládaná životnost bezpilotních letounů byla 2,5 mise. Reálná životnost byla mnohem vyšší.

Poměrně zajímavý byl návrat metodou MARS (Mid Air Retrieval System). Bezpilotní letouny klesající na padáku ve vzduchu zachytávaly osádky vrtulníků CH-3E, respektive CH-53. Jakkoli se tato metoda může zdát krkolomná, z 2 745 pokusů o zachycení bylo 2 655 úspěšných.

1965 - Přilétá Jastreb rychlostí 2M
Sovětský svaz zavedl do výzbroje bezpilotní letoun Tu-123 Jastreb s rychlostí 2M a operační výškou přes 20 000 m. Stejně jako v USA zajišťovalo provoz těchto prostředků letectvo, ale samotné lety plánovalo GRU, což je obdoba CIA. Všechny mise byly a dodnes jsou utajované, ale Tu-123 se údajně používal k průzkumným letům až nad pobřeží Francie, Španělska a Velké Británie. Nevýhodou Jastrebu byl drahý provoz, protože nosič nepřistával, ale jen shodil pouzdro se záznamem z letu a sám se zřítil na zem.

Šlo o nejtěžší UAV v historii se vzletovou hmotností přes 35 tun a celkovou délkou téměř 28 metrů.

Tu-123 byl se vzletovou hmotností 35 tun zatím nejtěžší UAV v historii

1966 - Nejrychlejší bezpilotní letoun
V březnu došlo prvnímu samostatnému letu bezpilotního D-21, vypuštěného ze hřbetu letounu M-21 (konstrukce příbuzná SR-71 respektive A-12). S rychlostí 3,3 M šlo o nejrychlejší UAV v historii.

Jeden z D-21, který se nad Čínou vymkl kontrole, havaroval na Sibiři a dostal se do rukou Sovětům. Ti se ho pokoušeli v konstrukční kanceláři Tupolev okopírovat, ale nikdy nebyl dokončen ani prototyp.

Trojmachová kombinace M-21/D-21. D-21 zůstává nejrychlejším operačně nasazeným UAV.

1971 - UAV odpaluje řízené střely
Firma Ryan pokusně odpálila řízenou střelu AGM-65 Maveric z paluby bezpilotního letounu BGM-34A proti simulovanému stanovišti protivzdušné obrany. Tyto vyzbrojené UAV měly sloužit k umlčování vietnamské PVO. Konec války ve Vietnamu však pokusy nadlouho ukončil.

Ryan BGM-34B s výzbrojí byl jedním z prvních ozbrojených UAV

Malé a šikovné

1982 - Zahltit obranu a pak zaútočit
Izrael poprvé úspěšně nasadil UAV k zahlcení syrské PVO v údolí Bekáa. Hromadným vzletem UAV byla syrská PVO vyprovokovaná k zapnutí radarů, které potom byly zničené protiradarovými střelami odpálenými z pilotovaných letounů a pozemních stanovišť. Stejná taktika byla úspěšně použitá v úvodu operace Pouštní bouře.

Dalším přínosem Izraelců bylo praktické využití videopřenosů k předávání údajů v reálném čase. Do té doby museli velitelé čekat, až se UAV vrátí a vyhodnocovači nasnímaný materiál zpracují. Nyní měli obraz on-line.

Mají také hlavní zásluhu na využití miniaturních UAV, prakticky větších RC modelů, k průzkumu ve prospěch malých jednotek (rota, prapor) do vzdálenosti řádově kilometrů. Vojáci si začali nosit své UAV "v batohu na zádech", případně k jejich přepravě stačil Jeep.

1984 - První bezpilotní letouny v Československu
ČSLA zavedla do výzbroje 101. letky bezpilotních průzkumných prostředků ve Stříbře sovětské stroje VR-3 Rejs. VR-3 byly vyřazeny až v roce 1995. Ve své době šlo o jeden z nejpřísněji utajovaných prostředků.

Sovětské VR-3 Rejs měla ve výzbroji ČSLA i armáda ČR

1987 - Pioneer řídí palbu lodních děl
Z paluby bitevní lodi USS Iowa byl poprvé vypuštěn UAV Pioneer. Dokázal v reálném čase předávat údaje o zjištěných cílech a tyto údaje sloužily pro řízení palby hlavních věží s děly ráže 406 mm. Při návratu se letounek zachytával do sítě vztyčené na zadní palubě.

Během války v Perském zálivu měly UAV Pioneer nezanedbatelný psychologický efekt. Iráčané se stahovali, hned jak je viděli ve vzduchu, protože věděli, že salvy granátů z lodních děl na sebe nenechají dlouho čekat. Přitom jeden granát vážil kolem tuny, tedy asi jako osobní auto.

Dokladem respektu, který Iráčané měli, je jedna kuriózní událost. Jedna z iráckých jednotek se raději vzdala bezpilotnímu UAV Pioneer, než by dále snášela bombardování palbou lodních děl.

1991 - Operace Pouštní bouře
Začala operace Pouštní bouře, největší nasazení UAV od dob války ve Vietnamu.

UAV se používaly k plnění řady úloh: zahlcování PVO, řízení dělostřelecké palby, průzkumu ve viditelném, infra i radiovém spektru, k pátrání po minách, k rušení naváděcích a spojovacích systémů apod.

RQ-11 Raven vypouštěný z ruky používají i naši vojáci

2000 - První Predátoři
Bezpilotní RQ-1 Predator byly vybaveny systémem pro satelitní komunikaci. To byl zásadní pokrok. Při ovládání UAV již nebyla omezujícím faktorem vzdálenost mezi řídícím stanovištěm a samotným UAV, respektive dosah řídící aparatury. Operátor může sedět prakticky kdekoli na světě. Zpoždění přenosu signálu je kolem 1 až 1,5 sekundy.

2002 - UAV ničí al-Káidu
V únoru zasáhla řízená střela AGM-114 Hellfire odpálená z paluby UAV MQ-1 Predator shromáždění skupinky představitelů al-Káidy. Šlo o první úspěšný útok zbraní odpálenou z paluby bezpilotního prostředku.

2003 - Predátor sestřelen
Bezpilotní MQ-1 Predator hlídkující v bezletové zóně nad Irákem vypálil po iráckém MiGu-25 řízenou střelu AIM-92 Stinger. Minul. Naopak pilot MiGu byl úspěšný a poslal Predator k zemi. Nicméně šlo o první vzájemný souboj bezpilotního a pilotovaného letounu.

2008 - X-47B poprvé na scéně
V Palmdale představili X-47B (UAV se stealth charakteristikou).

Ze země nebo z letadla

V šedesátých letech byly vyvinuté dvě hlavní kategorie bezpilotních průzkumných letounů. První odpalované ze země pomocí dvojice raketových motorů na tuhá paliva dokázaly zpravidla obletět předem naplánovanou trasu a vrátit se na místo vzletu. Přistávaly na padácích a dopad byl tlumen vzduchovými vaky nebo lyžemi.

Druhá skupina byla vypouštěná z mateřského letounu na jehož palubě byl většinou operátor, který mohl let UAV korigovat. Bylo to možné díky tomu, že řídící aparatura měla mnohem větší dosah, než stejné zařízení umístěné na zemi. Přesto byl dosah omezen dosahem spojení.

Snímek, který dává dobrou představu o velikosti izraelského IAI Heron

Bezpilotní letouny vs. řízené střely

Dnes vedle sebe existují bezpilotní letouny a řízené střely. Ještě po druhé světové válce nebyl mezi oběma prostředky prakticky žádný rozdíl. Na řízené střely se často přestavovaly vyřazené letouny. Ušetřenou hmotnost nahradily trhaviny. S rozvojem miniaturizace došlo k oddělení a samostatnému vývoji řízených střel.

Zatímco řízené střely provádějí "sebevražedné útoky", u bezpilotních letounů se počítá s návratem na mateřskou základnu. Některé současné bezpilotní letouny úspěšně slouží jako nosiče řízených střel.

Grumman RQ-4 Global Hawk má rozpětí jako dopravní letoun Boeing 737

Dnes existují UAV všech velikostí. Rafael Firefly je možné vystřelovat ze 40 mm podvěsného granátometu pod útočnou puškou. Váží 145 g a doba letu je osm sekund.

Northrop Grumman RQ-4 Global Hawk má vzletovou hmotnost přes 10 tun, rozpětím téměř 35,5 metru odpovídá větším verzím Boeingu 737 a doletem téměř 25 000 km bez doplňování paliva za letu daleko překonává všechny pilotované konkurenty.

MQ-9 Reaper má s 500 kg podvěšené výzbroje a přídavnými nádržemi vytrvalost až 42 hodin.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.