Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Americká tajná služba chce detekovat ironii na síti

  16:45aktualizováno  16:45
Tajná služba by chtěla získat smysl pro humor. Pokud možno automatizovaný. Pomůže jim to odlišit seriózní hrozby od ironie, sarkasmu a bezpředmětných vtípků na Twitteru. Jejich poptávka znovu rozproudila debatu o tom, jak vláda sleduje lidi prostřednictvím internetu.

Detekce ironie? Fakt skvělý nápad! | foto: Profimedia.cz

Americká tajná služba (USSS) by chtěla efektivněji monitorovat sociální sítě. Podle deníku The Washington Post vypsala organizace, jejíž úkolem je ochrana prezidenta a národní ekonomiky, veřejnou soutěž na dodavatele speciálního programu. Ten by jí při monitoringu Twitteru a dalších sociálních sítí měl pomoci rozpoznat ironická vyjádření a sarkasmy. Vzhledem k citlivosti americké veřejnosti na vládní odposlouchávání, způsobené především odhaleními na základě dokumentů Edwarda Snowdena, vyvolalo i toto oznámení výraznou odezvu.

Analýza sociálních sítí pro tajnou službu

Veřejná poptávka neobsahuje nic šokujícího

V médiích se mluví takřka výhradně o detekci ironie. Je to přitom jen jeden z mnoha požadavků, který poptávka obsahuje. Zbytek mluví především o "nástroji na analýzu dat ze sociálních sítí", a to v reálném čase, s přehledným rozhraním a možností segmentovat publikum podle různých kritérií. Celkově nejde o nic až tak nestandardního. Kdyby ano, nebylo by výběrové řízení veřejné.

Tajná služba je řízena ministerstvem financí a podle listu The Washington Post sleduje komunikaci na sociálních sítích dlouhodobě. Neshledává však svou činnost dostatečně efektivní a rozhodla se opatřit si nový program splňující řadu požadavků. Kromě toho, aby byl schopen rozeznat ironii například v souvislosti s osobou prezidenta, má umět rovněž rozpoznat vlivné osoby na Twitteru a dalších sítích.

Ve Spojených státech přitom loni vyvolalo skandál Snowdenovo odhalení existence tajných programů, jehož prostřednictvím Národní agentura pro bezpečnost (NSA) monitoruje internetovou komunikaci Američanů bez pravděpodobné příčiny nebo individuálního schválení soudem. Debata o přísnější kontrole tajných služeb letos vedla k omezení pravomocí NSA ve shromažďování záznamů o telefonátech.

Jaký má být účel efektivnějšího sledování komunikaci na sociálních sítích ze strany USSS, to její mluvčí Ed Donovan médiím neupřesnil. Agentura pouze odkázala na cíl své existence, kterým je "zachování integrity ekonomiky a ochrana vůdců země a státních návštěv ze zahraničí".

Detekce ironie není novinka, ale zatím ji dělají lidé

Smajlíky

Smajlíky měly sloužit právě k odlišení vážně myšlených příspěvků od těch, které se netýkají práce a je nutné brát je s humorem.

S rozpoznáváním ironie se internetová komunikace potýkala už od počátku. Vždyť například smajlík měl být určen právě k označení ironického příspěvku v diskuzních fórech 80. let (více v našem článku o smajlících). Ironie a vtípky mohou také ohrozit vědecká data získaná přes dotazníky, pokud se nevezmou v potaz (více v našem článku o dotaznících, gayích a pirátech).

I Facebook se musel vypořádat s ironií ohledně hrozeb prezidentovi a dalším státníkům. Prozrazují to dokumenty, které slouží posuzovatelům obsahu Facebooku k rozhodování, zda mají daný příspěvek považovat za "hodnověrnou hrozbu".

Jak posoudit důvěryhodnost výhrůžek: pokud je konkrétní a uvěřitelná, je třeba

Jak posoudit důvěryhodnost výhrůžek: pokud je konkrétní a uvěřitelná, je třeba jednat. Když někdo vyhrožuje, že vyhodí do povětří zeměkouli, moderátoři jej ignorují. Aby byla výhrůžka věrohodná, musí obsahovat tři ze čtyř konkrétních údajů: čas, místo, způsob a cíl. Pokud je však cílem hlava státu nebo někdo ze státních autorit (policista, státní zástupce apod.), je příspěvek eskalován vždy. Vyhrožovat prezidentovi na Facebooku, byť v legraci, se nevyplácí.

Příspěvky, které obsahují evidentní nadsázku ("Dneska vyhodím zeměkouli do vzduchu!") je třeba ignorovat, zatímco příspěvky, které obsahují specifickou a proveditelnou hrozbu je třeba "eskalovat", tedy nahlásit k podrobnějšímu prozkoumání.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.