Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Do vesmíru se vrátil tajný raketoplán. Jeho úkol zůstává záhadou

  16:27aktualizováno  16:30
V úterý 11. prosince se do vesmíru potřetí vrátila malá velká záhada: americký automatizovaný miniraketoplán X-37B. Oficiálně se o tomto stroji téměř nemluví.

Spojené státy zase mají ve vesmíru raketoplán. Celkem příhodně pro dobu finančních škrtů je výrazně menší než jeho už vyřazení předchůdci, ale zato je o hodně záhadnější. O stroji, který nese označení X-37B, nevíme v podstatě nic.

Stroj vynesla do vesmíru raketa Atlas V přesně v 19:03 našeho času. Americké letectvo informuje pouze o datu startu a přesném okamžiku přistání (to až později). Zbytek informací je tajný.

Pentagon opakovaně uvádí, že malý raketoplán slouží pouze jako testovací zařízení pro jiné technologie, hlavně pro opakovaně použitelné dopravní prostředky do kosmu. Tvůrce stroje, firma Boeing, také zmiňuje možnost vývoje pilotovaných prostředků na jeho základě, například v tomto krátkém výtahu z příspěvku na vědeckou konferenci. Opět však chybí dostatek relevantních informací.

Miniraketoplán X-37B na oběžné dráze v představách grafika. Všimněte si...

Miniraketoplán X-37B na oběžné dráze v představách grafika. Všimněte si solárních panelů, které stroj používá k výrobě elektrické energie.

Miniraketoplán X-37B

Miniraketoplán X-37B po posledním přistání

Start rakety Atlas V s raketoplánem X-37B  na palubě na mysu Canaveral 11....

Start rakety Atlas V s raketoplánem X-37B na palubě na mysu Canaveral 11. prosince 2012

Co tedy víme? Natankovaný raketoplán má hmotnost 4 989 kg. Podle Boeingu i zadavatele, tedy amerického letectva, je životnost plavidla ve vesmíru projektována na 270 dnů. Ale předchozí let trval o téměř 220 dnů déle. Podnikl ho sice druhý z prototypů X-37B, ale není jasné, proč by ho první exemplář nedokázal napodobit.

Stroj je v podstatě zmenšeninou vyřazených civilních raketoplánů v poměru 1:5. Je tedy dlouhý asi devět metrů a rozpětí křídel má zhruba 4,5 metru. Ve vesmíru umí získávat energii pomocí solárních panelů.

Miniraketoplán má dost velký nákladový prostor, aby nesl zajímavý náklad (přesně 2,1 × 1,2 metru). Předpokládá se, že na předchozích dvou letech stroje nesly měřicí a testovací přístroje, které byly v otevřeném nákladovém prostoru vystaveny extrémním podmínkám kosmu. Získané údaje se mohou velmi hodit například konstruktérům družic.

Velmi reálná je i možnost, že nesl sledovací zařízení. Ti odvážnější spekulují o možných zkouškách zbraňových systémů. Vyloučit to nelze, ale potvrdit rozhodně také ne.

Kudy létá

Předchozí 15 měsíců dlouhý let raketoplánu, pečlivě sledovali amatérští pozorovatelé, které tajemný objekt velmi lákal. Stroj se pohyboval po celou dobu po nízké oběžné dráze, zhruba ve výškách těsně nad 300 kilometrů. Poměrně čile na oběžné dráze manévroval. Na krátké chvíle se mu tak podařilo pozorovatelům i zmizet z dohledu, ale během nich těžko mohl provádět nějaké "vzrušující" činnosti (např. špehování cizích satelitů zblízka), protože nešlo o dlouhá časová období.

Miniraketoplán X-37B po přistání 16. 6. 2012 a odtažení do hangáru

Miniraketoplán X-37B po přistání 16. 6. 2012 a odtažení do hangáru

Spekulovalo se o tom, že stroj by mohl špehovat zárodek čínské orbitální stanice "Nebeský palác", ale to je asi vyloučené. Dráhy obou strojů se míjely v podstatě v nejhorším možném úhlu a oba kolem sebe proletěly rychlostí lehce pod 30 tisíc kilometrů za hodinu. To nejsou nejlepší podmínky pro fotografování, shrnuje na blogu časopisu IEE Spectrum James Oberg.

Nově vypuštěný stroj vystoupal (už i podle amatérských pozorovatelů) znovu na nízkou oběžnou dráhu, ale více se dozvíme zřejmě během příštích pár dní, až se ho podaří zachytit.

Díky své schopnosti rychlého manévrování by ovšem mohl velmi dobře "na zakázku" sledovat místa, která jsou pro státní složky v danou chvíli zajímavá, ať už jde o výzvědné služby, nebo třeba armádu. Pravidelné a dlouhodobé sledování určitých částí Země lze patrně levněji realizovat pomocí běžných družic.

Aby bylo možné fotky vyhodnotit

Předchozí let také probíhal po dráze, která zabírala Zemi mezi 43 stupněm severní a jižní šířky (tedy oblast, kde leží celý Střední východ i například Afghánistán a Pákistán). Ta se evidentně nehodí pro sledování celé Země, protože stroj přeletí jen nad částí glóbu. Ale pokud máte sledovat určité místo na Zemi, po této dráze nad ním přeletíte podstatně častěji než v případě dráhy pokrývající celou Zemi. Abyste jedno místo sledovali neustále, museli byste zaparkovat o nějakých 36 000 kilometrů výše, a to chce nejen hodně paliva, ale také to může být pro řadu účelů daleko.

Na druhou stranu však raketoplán nesynchronizuje svoje průlety s během Slunce po obloze. Sledovací satelity (špionážní i meteorologické) obíhají na takzvané heliosynchronní dráze, a jsou tak de facto "sladěné" se Sluncem. Pozorované místo je pak vidět stále ve stejném světle, což výrazně zjednodušuje vyhodnocování snímků.

Fakt, že X-37B po této dráze nelétá, naznačuje, že nepoužívá výzvědné dalekohledy pracující na vlnových délkách viditelného světla. Přinejmenším tak tedy na stránkách BBC spekuluje Brian Weeden z nezávislé organizace Secure World Foundation, která sleduje využívání kosmu. Zda však záběry X-37B budou v příštím roce k dispozici třeba americkým generálům v Afghánistánu, to je doslova ve hvězdách.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vizualizace satelitu Iridium NEXT
Už žádné ztracené letadlo. Omlazené satelity Iridia na to dohlédnou

Dosud jediný a plně funkční telekomunikační systém Iridium s celosvětovým pokrytím se dočká deseti nových satelitů. Už je nutně potřebuje. Některé družice už...  celý článek

Tuto nylonovou taštičku použil první muž na Měsíci Neil Armstrong k uložení...
Taštička s měsíčním prachem a pohnutou historií se prodala za miliony

Necelých dvě stě položek spojeným s lidským dobýváním vesmíru se dražilo ve čtvrtek večer v newyorské pobočce aukční sítě Sotheby’s. Podle očekávání padla...  celý článek

První fotografie Velké rudé skvrny (Great Red Spot) na Jupiteru pořízená...
NASA získala první podrobný snímek největší bouře ve Sluneční soustavě

Přestože se zmenšuje, je stále 1,3krát větší než Země. Velká rudá skvrna na Jupiteru, největší planetě Sluneční soustavy, byla poprvé vyfotografována zblízka....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.