Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Takhle by mohl vypadat osud Země: planeta přežila expanzi své hvězdy

aktualizováno 
Astronomové poprvé nalezli planetu obíhající okolo hvězdy, která prochází závěrečnou fází svého vývoje. Objev naznačil, jaký by mohl být konečný osud Země poté, co Slunce vyčerpá své zásoby vodíku. S modrou planetou to nemusí být tak zlé, jak se dosud myslelo.

Expanze hvězdy

Všeobecně se má za to, že asi za pět miliard let v nitru Slunce dohoří veškerý vodík. Fúzní reakce ustane, a protože nebude nic, co by vyvažovalo jeho gravitaci, Slunce se začne smršťovat. Jádro z hélia k sobě přitáhne vodík z vnějších vrstev a opět se zažehne termonukleární reakce. Jeho teplota stoupne, jak nikdy předtím.

Ze Slunce bude červený obr

 Slunce se nafoukne v mohutné expanzi do nebývalých rozměrů (stane se z něj tzv. červený obr, svůj průměr zvětší až stokrát) a cokoli mu bude stát v cestě, nemilosrdně pohltí. Merkur a Venuše navždy zmizí, někteří vědci předpovídají, že i Země, ale to není tak jisté. Alespoň výsledky studie, kterou provedl mezinárodní tým astronomů pod vedením Roberta Silvottiho z astronomické observatoře v italském Capodimonte, dávají Zemi jistou naději, že by mohla přežít.
 Vědci pozorovali neobvyklou hvězdu V 391 v souhvězdí Pegasa. Ta byla ještě před nějakými 100 milióny lety červeným obrem, ale pak definitivně odvrhla zbytek své svrchní vodíkové obálky a přešla do své závěrečné vývojové fáze. Nyní je z ní vzácný případ tzv. horkého podtrpaslíka třídy B. Je obalena velmi tenkou vrstvou z vodíku a helia, spalujících se na uhlík, která pravidelně pulzuje (v průměru každých šest minut).

Měření pulzací vedlo k objevu planety

 Silvotti se svou skupinou sedm let monitoroval průběh těchto pulzací měřením světelného toku hvězdy. Měřicí přístroje zaznamenaly pravidelně se opakující výkyvy v maximálních hodnotách, vždy jednou za 3,2 roků. To mohlo znamenat, že kolem hvězdy obíhá menší těleso  právě s touto periodou. Následující výpočty tuto domněnku skutečně potvrdily – v sousedství hvězdy se na 97 % nalézá planeta zhruba třikrát větší než Jupiter. Jde o první exoplanetu, která zdárně přečkala expanzi své mateřské hvězdy. Mimochodem objevená planeta má také úctyhodné stáří 10 miliard let, dost možná, že je ze všech dosud známých planet i nejstarší.

Naděje pro Zemi

Planeta, pojmenovaná V 391 Pegasi b, leží ve vzdálenosti 1,7 AU (AU = astronomická jednotka) od hvězdy, vědci ale předpokládají, že před jejím nafouknutím byla blíže, asi 1 AU. Právě v tom nápadně připomíná Zemi, Silvotti totiž předpovídá, že až se Slunce stane červeným obrem, poloměr dráhy Země se zvětší na asi 1,5násobek nynější hodnoty (1 AU). Tím ale veškerá podobnost mezi Zemí a nově objevenou planetou končí. Jednak obě planety mají značně rozdílné hmotnosti, navíc Slunce skončí narozdíl od V 391 Pegasi b jako bílý trpaslík.

Přesto i tak Zemi svitla alespoň minimální šance, že by mohla přeměnu Slunce v červeného obra přežít. Bude to ovšem o pověstný chloupek, měla by se totiž pohybovat těsně při okraji hvězdy. Matt Burleigh, astronom z univerzity v britském Leicesteru, na serveru časopisu Nature říká: „Je to poprvé, co byla nalezena planeta u hvězdy v tak pokročilém stupni vývoje.“ Burleigh se zabývá hledáním planet v okolí bílých trpaslíků a věří, že Silvottiho práce napomůže i jeho výzkumu. „Tato studie ukazuje, že planety by mohly být i u bílých trpaslíků.“

Zdroj: www.natura.com, physicsworld.com 

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Částečné zatmění Měsíce 7. srpna 2017 viděné z pražského Žižkova.
Česko sledovalo malou nebeskou podívanou. Země ukousla kus Měsíce

V pondělí večer byl Měsíc v úplňku, především na začátku své noční pouti nebyl vidět úplně celý.  celý článek

Snímek takzvané trpasličí planety Pluto pořízený z výšky 768 tisíc kilometrů od...
Unikátní přelet nad Plutem. Podobné video hned tak nevznikne

Americká Národní agentura pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnila záběry povrchu trpasličí planety Pluto. Video bylo vytvořeno na základě záběrů sondy New...  celý článek

Tuto nylonovou taštičku použil první muž na Měsíci Neil Armstrong k uložení...
Taštička s měsíčním prachem a pohnutou historií se prodala za miliony

Necelých dvě stě položek spojeným s lidským dobýváním vesmíru se dražilo ve čtvrtek večer v newyorské pobočce aukční sítě Sotheby’s. Podle očekávání padla...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.