Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Bojový oblek „Iron man“ se stává realitou. Armáda mu dá i klimatizaci

aktualizováno 
Americké velitelství pro speciální operace SOCOM (Special Operations Command) představilo první prototyp bojového obleku TALOS (Tactical Assault Light Operator Suit). Tento bojový oblek poskytne vojákům speciálních sil mimo jiné nebývalou úroveň balistické ochrany.

Obleku z filmového Iron Mana se sice nevyrovná, ale i tak bude Talos unikátním a také drahým vybavením. | foto: Marvel

Americké velitelství SOCOM vyvíjí bojový oblek TALOS, přezdívaný „Iron Man“ od roku 2013. Kompletní dokončení prvního prototypu se očekává na konci roku 2018. Následně začnou reálné bojové testy, které ukážou, zda lze oblek TALOS nasadit v operacích speciálních sil.

TALOS poskytne členům speciálních jednotek především nebývalou úroveň balistické ochrany. Tvrdé balistické pláty pokryjí větší plochu těla a měkká balistika zase části těla (prostor mezi pláty), které nelze chránit tvrdou balistikou.

Klimatizace i 360° kamery

Aktivní klimatizace udrží optimální teplotu vojáka nezávisle na okolním prostředí a fyzické námaze. Počítá se s posilující vnější nosnou kostrou, tzv. exoskeletem - půjde o mechanické nebo mechatronické spojovací/nosné prvky, které vhodně rozloží nesenou zátěž. Cílem je snížit únavu vojáka a zvýšit/prodloužit bojeschopnost.

Klíčovou oblastí obleku TALOS je situační povědomí. Nabízí se nejrůznější 360° kamery, lokalizační systémy střelby, kamery se zoomem, atd. Voják v obleku díky senzorům a chytrým programům dostane okamžitě odpověď na pět klíčových otázek: Kde jsem? Kam jdu? Kde je můj tým? Kde je nepřítel? Jaký je můj úkol?

35 dodavatelů

Vývoj všech těchto technologií (resp. jejich spojení do funkčního celku) je náročný a představení prototypu se několikrát oddálilo. Podle plukovníka Jamese Millera, vedoucího vývojového týmu, je bojový oblek TALOS „v dnešní době opravdu skutečný.”

Vývojový tým programu TALOS se skládá z 35 výrobců, laboratoří a zástupců akademické sféry. „Začínáme budovat jednotlivé díly a skládat je dohromady,” uvedl Miller s tím, že současně probíhá testování funkčnosti a bezpečnosti.

Podle skeptiků ovšem celý program postupuje příliš pomalu nebo je to rovnou plýtvání peněz, když se armáda snaží vyvinout něco, co existuje jen ve filmech. Před několika lety senátor Tom Coburn dokonce zařadil program TALOS na seznam sto federálních programů, které označil za zbytečné a marnotratné.

Podle Millera však vývojový tým programu TALOS znovu definuje vědu a inženýrství”.„Vkládáme člověka do robota, který musí napodobit pohyb samotného člověka,” uvedl Miller. Navíc jednotlivé technologie lze údajně uplatnit i mimo program TALOS.

Oblek z 800 dílů

Technických podrobností je stále poskrovnu. Nejnižší vrstva obleku má obsahovat síť trubiček s vodou, která zajistí regulaci teploty člověka a ochrání ho především před přehřátím. V místech, kde operátora nechrání tvrdý pancíř, bude do nejnižší vrstvy všitá měkká balistika.

Snímek budovaného prototypu bojového obleku Tactical Assault Light Operator...

Snímek budovaného prototypu bojového obleku Tactical Assault Light Operator Suit (Talos)

Vnější mechanická kostra (exoskelet) musí nést desítky kilogramů a zvýšit pohyblivost vojáka. Osoba oblečená v exoskeletu si ideálně nesmí ani všimnout, že má oblek na sobě. Exoskelet musí být perfektně tvarovaný a přiléhat na tělo, aby se operátoři speciálních sil mohli uvnitř budov pohybovat bez omezení a vést účinně boj na krátkou vzdálenost.

Miller dále uvedl, že TALOS se skládá z více než 800 dílů a hlavním konstrukčním materiálem je titan. Elektrické motory obleku napodobí pohyb těla a počítá se s mechanickým ovládáním horní i dolní poloviny obleku.

TALOS získá 26 kusů pancéřových plátů, které ochrání nejen hrudní koš z přední a zadní strany, ale i nohy, ruce, rozkrok, boky nebo ramena. Vývojový tým zatím bojuje s tím, jak vyřešit ochranu tváře vojáka, aby nepřekážela pohybu nebo nezakrývala výhled. Ideální je průhledný balistický materiál, ale ten zatím není na trhu k dispozici.

Energii obleku dodají baterie na zadní straně - ty budou pohánět elektromotory, komunikační systémy, senzory nebo průhledové displeje v helmě.

Před vývojovým týmem je ještě hodně práce a nepochybně vznikne mnoho dalších prototypů. Ať už se oblek dočká operačního nasazení, nebo ne, jedno je jisté: jeho cena bude astronomická.

Dodejme, že TALOS je „pouze” vývojový a experimentální program, který má otestovat, zda lze podobný oblek při současné úrovni vědy a techniky postavit a nasadit do operací speciálních sil. Případné zavedení do armády není zatím na pořadu dne.

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Irácký tank Abrams
Americké tanky jsou téměř v důchodu. Nástupce se však teprve vyvíjí

Americký tank M1A2 Abrams vstoupil do služby již téměř před čtyřiceti lety a pomalu se začíná rozbíhat diskuze o podobě nástupce. Vývoj nového tanku je však...  celý článek

Hrdinové dálkového letu do Tokia: Jaroslav Skála, Matěj Taufer a jejich stroj...
Havarovali na Sibiři, Číňané na ně vzali srpy. Drsná cesta českých letců

Před 90 lety odstartoval pilot Jaroslav Skála s mechanikem Matějem Tauferem na dálkový let do Tokia. Přestože se domů vrátili vlakem, stojí tento počin za...  celý článek

Letoun DH9 pomohl Britům i Indům. Teď stojí opravený v Duxfordu
Letoun Airco D.H.9 pomohl Britům i Indům, teď je opravený v Duxfordu

VIDEO Letoun Airco D.H.9 začal létat na přelomu července a srpna 1917. významně pomohl britskému letectvu a přispěl k určení role letadel ve válkách. Relativně dobře...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.