Tankové bitvy: Tanky zapadly v bahně, Němci byli všude. Byl to očistec

  • 101
Tuhé boje čekaly spojenecké jednotky až do posledních dnů války. Němci bránili hranice své vlasti se zoufalým odhodláním. Kanadské jednotky se o tom přesvědčily během obsazování průmyslového Porýní.

V únoru 1945 se fronta přiblížila k německým hranicím. Všem bylo jasné, že konec války je jen otázkou času. Spojenečtí vojáci očekávali, že německý odpor bude postupně slábnout, ale opak byl pravda. Jednotky Wehrmachtu bojovaly stále urputněji, již ne za führera, ale za Vaterland a příbuzné doma.

Britské průzkumné jednotky u německých hranic

Spojenecká vojska se valila Porýním a další úder měl směřovat na centrální oblast Německa. Předtím ale bylo nutné překonat výraznou přírodní obrannou čáru – řeku Rýn. Ideálně obsazením některého z mostů. Úkolem byla pověřena 1. kanadská armáda, která měla v rámci operace Blockbuster vyčistit město Xanten, přejít Rýn a vybudovat předmostí na druhém břehu.

Sledujte v televizi

Aktuální díl seriálu Největší tankové bitvy vysílaný Českou televizí můžete vidět v úterý 21. 2. 2012 ve 20:00 na ČT2 a reprízovaný na stejném programu v sobotu 25. 2. 2012 v 6:50.

Spojenci měli početní i materiální převahu. Němci měli výhodu v tom, že bojovali ve známém terénu, to málo techniky, které měli, bylo kvalitní a zanedbatelný nebyl ani morální aspekt ohrožení samotného srdce Německa. Navíc Němcům nahrávaly příznivé povětrnostní podmínky. Přišla obleva, řeky byly rozvodněné a Němci otevřeli přehrady pro další zvýšení hladin. Výsledkem bylo, že terén byl zaplavený blátem. Bláto znemožňovalo postup spojeneckých sil otevřenou krajinou a omezovalo pohyb na předem vypočitatelné silnice a železniční náspy, které bylo možné zaminovat nebo pokrýt palbou.

Generálmajor Guy Simonds naplánoval obsazení Calcarského (Kalkarského) hřbetu, který kontroloval přístupy k městu silami II. kanadského sboru. Následovat měl útok 4. kanadské tankové divize na východ, průsekem mezi Hochvaldským a Balberským lesem, který byl podle průzkumu nezaminovaný.

Německou obranu tvořily čtyři poněkud nesourodé sbory. Zatímco II. výsadkový sbor, jehož páteřním svazkem byla 7. výsadková divize, byl poměrně bojeschopný, totéž se nedalo říci o 8. výsadkové divizi, 84. pěší divizi nebo 15. divizi tankových granátníků, které byly hluboko pod tabulkovými stavy, a posily, které dostaly, tvořili mladí vojáci bez bojových zkušeností. Nejnebezpečnější byly tanky Pz.Kpfw.VI Tiger, Pz.Kpfw.V Panther a protiletadlové kanony Flak 36/37 používané v protitankovém boji.

Sherman VC Firefly s typickým 17 pdr kanonem dokázal vyřadit i těžké německé tanky

Bren Carriery se prodírají mořem bláta

Němečtí tankoborníci se zbraní Panzerschreck

Kanaďané dostali pro své tankové jednotky vyzbrojené Shermany V vítanou posilu tvořenou jedním tankem Sherman VC Firefly v každé četě. Sherman VC Firefly byl vyzbrojený 17liberním kanonem QQF, který byl schopný průbojnou municí APDS s úsťovou rychlostí 1 200 m/s schopen probít 192 mm pancíře skloněného pod úhlem 30 o na vzdálenost 900 metrů. Byl tedy schopen vyřídit i nejtěžší německé tanky Pz.Kpfw. VI Ausf.B Tiger II.

Calcarský hříbet se Kanaďanům podařilo po úporných bojích obsadit, ale další postup vázl v moři bláta. Jednotky, které se měly dostat do výchozích pozic kolem půlnoci, nebyly často na místě ještě ani ve 3 hodiny ráno. Některé proto, že tanky zapadaly do poloviny výšky pásů do bahna, jiným se sice podařilo projet, ale měly suché nádrže, protože v těžkém terénu stoupala spotřeba i na čtyřnásobek.

Nápor průsekem mezi Hochvaldským a Balberským lesem byl vypočitatelným manévrem, ale Kanaďanům nic jiného nezbývalo. Němci to dobře věděli a připravili jim náležité uvítání. Ani když hlavní německé síly ustoupily, neměli Kanaďané vyhráno, protože Němci vedli malými jednotkami poměrně úspěšný boj na zdrženou. Kanadské jednotky utrpěly těžké ztráty a účastníci bojů nemají na celou bitvu dobré vzpomínky. Přestože se kanadské armádě nakonec podařilo prorazit a Němce vytlačit, radost z vítězství kalil pohled do vlastních řad, které v bojích značně prořídly. V bitvě v Hochvaldském průseku utrpěly kanadské jednotky nejtěžší ztráty od vylodění v Normandii.