Voyager 1 opouští sluneční soustavu

Po 28 letech strávených cestou vesmírem dosáhla americká sonda Voyager 1 hranic naší sluneční soustavy a ocitla se na dosud neprobádané hranici mezihvězdného prostoru. Od našeho Slunce se vzdaluje rychlostí půl miliardy kilometrů ročně.
Pozice sondy Voyager 1 a Voyager 2

Pozice sondy Voyager 1 a Voyager 2 - Na fotografii je vyznačena pozice sond Voyager 1 a Voyager 2. (25. května 2005) | foto: NASA/JPL

Americká automatická sonda Voyager 1, původně vyslaná k výzkumu dvou obřích planet, je od nás vzdálena takřka 14 miliard kilometrů, což je 94 astronomických jednotek (astronomická jednotka je vzdálenost Země-Slunce = a. j.), a rychlostí 3,5 a. j. za rok opouští sluneční soustavu.

Přesněji řečeno, loni 16. prosince zaregistrovala prudké zesílení intenzity magnetického pole, což znamenalo, že se dostala do takzvané terminační vlny a nyní je už v helioplášti, oblasti, kde se mísí vliv Slunce a meziplanetárního prostoru, a vstupuje do heliopauzy. Zúčastnění američtí vědci přišli s touto zprávou s pětiměsíčním zpožděním, protože si ji chtěli nechat jako bonbonek na sjezd společností zabývajících se geofyzikou a planetologií, který probíhá v New Orleansu.

"Pozorování Voyagerů v posledních letech ukazuje, že terminační vlna je nesrovnatelně složitější jev, než si dosud dokázal kdokoliv představit," řekl dr. Eric Christian z vědeckého oddělení NASA.

"Toto je pro Voyager historický krok," upozornil profesor Edward Stone z Kalifornského technologického institutu. "Máme před sebou naprosto novou oblast vesmíru ke zkoumání. To je příležitost, jaká se naskytne jednou za život."

Proměnlivé hranice vlivu Slunce

"V heliopauze a v helioplášti se mísí sluneční vítr s částicemi z mezihvězdného prostředí," upřesňuje Antonín Vítek z Akademie věd. "Tento přechod zřejmě ukončí rázová vlna ve vzdálenosti nějakých 200-230 a. j. Avšak i potom bude gravitační sliv Slunce převládat, skončí ve vzdálenosti asi 50 tisíc a. j."

Dosah vlivu Slunce není vymezen tak přesně jako hranice států na Zemi. Jeho magnetické pole tvořené proudem elektricky nabitých částic, které vyvrhuje v podobě takzvaného slunečního větru, se neustále mění. Záleží na činnosti naší hvězdy. Proto oblast, kam tato magnetosféra sahá, se rozpíná a zase smršťuje.

Odborníci z Laboratoře proudového pohonu JPL v kalifornské Pasadeně, kteří přijímají signály z automatické sondy, zaregistrovali první náznaky vlivu mezihvězdného prostředí na ni už v únoru 2002. Nyní je tedy s definitivní platností potvrdili.

Zpáteční adresa Země

Na druhou polovinu sedmdesátých let plánovala americká NASA velkou cestu k většině vnějších planet naší soustavy. Nakonec se tato expedice rozpadla na dvě. Voyager 1, který startoval 5. září 1977, proletěl v březnu 1979 okolo Jupitera, přitom zkoumal i jeho měsíce - na Io našel činné sopky, na Kallistu krátery a rovněž objevil, že i tato planeta má prstence. O Saturnu, jeho měsících a prstencích odvysílal koncem roku 1980 unikátní informace. Voyager 2, vypuštěný už 20. srpna, si k těmto dvěma planetám přidal ještě průzkum Uranu a Neptunu včetně jejich měsíců.

Od začátku bylo jasné, že obě sondy zamíří do mezihvězdného prostoru - stejně jako předtím automaty Pioneer 10 a Pioneer 11. Proto NASA rozhodla, že je vybaví "zpátečními adresami Země", které budou dokonalejší, než měly Pioneery, na nichž byly jenom plakety.

Tým exobiologa a planetologa Carla Sagana vymyslel poselství na gramofonové měděné desce o průměru 30 centimetrů. Do hliníkového pouzdra vyleptali soustavu obrázků, které dávají potenciálním příjemcům instrukce k jejímu přehrání a znázorňují ještě další informace. Nejlepší svědectví o lidstvu podává deska nazvaná Zvuky Země. Její přehrání trvá dvě hodiny. Obsahuje hudbu několika klasiků i současných skladatelů, národní písničky několika zemí, džez i rokenrol. Mnoha zvuky promlouvá příroda a technika, které jsou zobrazeny na 115 fotografiích. Sami lidé se představují pozdravy v 55 jazycích. Česky promluvil československý zástupce v OSN: "Drazí přátelé, přejeme vám to nejlepší!" Kratší projevy namluvili americký prezident a generální tajemník OSN.

Jak dlouho v krutých podmínkách vesmíru tyto zprávy vydrží? Měděná deska by měla zůstat celá nejméně miliardu let.

Jaká je naděje, že nějaké vyspělé bytosti některý z těchto strojů zachytí a naši zprávu si přečtou? Prakticky žádná - autoři "zpáteční adresy" ji odhadovali na 1 : 100 trilionům. Třebaže to tedy vypadá jako zoufalá "lahvová pošta" v kosmickém vydání, přece jenom víme, že nejedna lahev s voláním trosečníků byla zachycena včas. Bohužel také nejedna nedošla. Jenže ten, kdo se poslat zprávu o svém osudu ani nepokusí a jenom odevzdaně vyhlíží loď na obzoru, ten má naději ještě mizivější. Jestli existují v kosmických dálavách technicky vyspělé civilizace, nevíme, jenom v to doufáme.

Výborná technika sedmdesátých let

Navzdory krutému kosmickému prostředí většina palubních přístrojů Voyageru 1 stále funguje. Předpokládá se, že obě sondy by měly vysílat údaje o sobě a svém okolí až do roku 2020, kdy všechny tři palubní plutoniové baterie už příliš zeslábnou. Mimochodem, americké ministerstvo energetiky upozornilo, že palubní baterie se velmi osvědčily -jsou nejdéle fungujícími zdroji tohoto typu.

Obsluha přijímacích stanic a zpracování údajů nejsou finančně příliš náročné - ročně stojí 4,2 milionu dolarů. Zato jsou náročné technicky -každý z automatů má vysílač o výkonu pouhých 23W, a když jeho signál doputuje do obřích antén radioteleskopů v Austrálii, Kalifornii a Španělsku, je dvacetmiliardkrát slabší než baterka v náramkových digitálních hodinkách. Spojení probíhá jednou týdně.

Voyager 2, který letí rychlostí 3,3 a. j. za rok po jiné dráze, se od nás vzdálil na 76 a. j. Do heliopauzy vstoupí za 3-4 roky.

Voyager 1 míří k souhvězdí Žirafy, které vidíme na severní obloze, k jejímu nejbližšímu členu, kterým je červený trpaslík, by měl dorazit -pokud se nerozpadne - v roce 40 272. Voyager 2 směřuje k souhvězdí Andromedy, kde se s první hvězdou setká přibližně ve stejné době.

Pioneera 10, který je rovněž kosmickým rekordmanem, vypnulo řídící středisko v Pasadeně v únoru 2003 - po 25 letech činnosti, kdy už sonda přestávala fungovat. Všechny tyto expedice předčily očekávání svých tvůrců a jsou jedinečným příkladem výkonů techniky sedmdesátých let minulého století.

Bylo jasné, že sonda zamíří do mezihvězdného prostoru. Proto ji NASA označila "zpáteční adresou Země".

Sonda by měla vysílat údaje až do roku 2020, kdy palubní plutoniové baterie už příliš zeslábnou.

Autor:
  • Nejčtenější

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

v diskusi je 125 příspěvků

26. března 2024

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo...

Z jaderné triády zbyly Britům už jen ponorky. A ty musejí posílit

v diskusi je 76 příspěvků

27. března 2024

Jadernou triádu tvoří strategické bombardéry s jadernými zbraněmi, mezikontinentální balistické...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 24 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Rusko zastavilo odlet na ISS s první Běloruskou, letět měla i Američanka

v diskusi je 50 příspěvků

21. března 2024  10:23,  aktualizováno  14:26

Ve čtvrtek 21. března se necelých deset minut před půl třetí odpoledne měla vydat na Mezinárodní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Načapali jsme otesánka, který se velkého sousta nezalekne. Boeing 747-400F

v diskusi je 8 příspěvků

21. března 2024

Poté, co na Letiště Václava Havla Praha přestaly v barvách Qatar Airways létat nákladní Boeingy...

Dočasná raketa se po téměř 70 letech loučí. Nyní startuje naposledy

v diskusi jsou 3 příspěvky

28. března 2024  15:36

Tento čtvrtek stojí na startovací rampě mysu Canaveral poslední potomek raket Thor, nosič Delta IV...

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

v diskusi je 20 příspěvků

28. března 2024,  aktualizováno  11:41

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 24 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Úspěšný let prototypu XB-1 vrací do hry cestování nadzvukovou rychlostí

v diskusi je 34 příspěvků

27. března 2024  17:17

Po více než dvaceti letech, od ukončení provozu letounu Concorde, se možná opět dočkáme nadzvukové...

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...