Rakouská a česká železniční síť se v jednom navzájem podobají. Příliš nenahrávají nasazení vysokorychlostních jednotek. Přesto existuje relativně levné řešení pro rychlé a pohodlné cestování na velké vzdálenosti - souprava railjet pro provoz na běžné železniční síti i speciálních vysokorychlostních tratích. Tím jsou potenciálně vhodné i pro českou železniční infrastrukturu.
Railjet při testování na okruhu VUZ u Velimi. Ve standardním provedení má souprava sedm vozů o kapacitě 408 cestujících, je dlouhá 185,8 metrů. S lokomotivou má délku 205,38 m. Její hmotnost bez lokomotivy je 350 tun.
Výrobce, společnost Siemens, zahájil v těchto dnech schvalovací proces pro provoz na síti Správy železniční dopravní cesty (SŽDC). Jeho součástí jsou také testy na kolejích zkušebního okruhu Výzkumného ústavu železničního (VUZ) u Velimi. A tak není vyloučeno, že se railjety v budoucnosti objeví i na kolejích SŽDC.
Railjet při testování u Velimi pádí povolenou maximální rychlostí (200 km/h) na velkém okruhu VUZ. Od místního zaměstnance se dozvídáme, že "Taurus nejraději střídavý proud" . Cerhenická měnírna proto dodává AC (střídavý proud) o napětí 15 kV 16,7 Hz" (Pozn.: Měnírna v Cerhenicích dodává všechny hlavní napětí používané na železnici v Evropě).
Testování nouzového zastavení
Do areálu VUZ přijíždím o hodinu dříve. Vím, že se souprava bude testovat. Nasazuji objektiv. Kolem prosviští railet dvoustovkou. Vznikají záběry pádícího vlaku. Na fotkách railjet vypadá, jakoby stál. Po 45 minutách souprava zastavuje. Ve vzduchu je cítit pach horkých brzd. Nastupuji. Později se dozvídám, že se testovalo nouzové zastavení z rychlosti 200 km/h. Railjetu stačilo jen 1050 metrů.
Tým v kabině se obměňuje podle potřeb. V první sérii testů na okruhu VUZ se měří elektromagnetická kompatibilita (EMC, zjednoušeně řečeno, jak se vlak snáší s elektrickými zařízeními a kolejovými obvody železnice i s ostatními elektrickými či rádiovými zařízeními), rušení radiového a televizního signálu a také činnost vlakového zabezpečovače.
Provozovatel railjetů v Česku je zatím neznámý
V této chvíli ovšem známo, kdo by eventuálně mohl jednotky railjet v Česku provozovat. Navíc jejich majitel, Rakouské spolkové dráhy (ÖBB), pro plánované potřeby zatím ještě neobdržely potřebný počet souprav (objednáno mají 67 vlaků, jež budou dostávat po několik let). Navíc ÖBB nyní rozšiřují stávající provoz railjetů na tratích v Rakousku, Německu a Maďarsku. Jako další se chystá Švýcarsko a Itálie.
Jednou z možností je i nasazení v České republice, a to třeba na trasu z Vídně přes Ostravu do Varšavy (railjety mají být schváleny i pro Polsko). Vedení ÖBB však zatím bližší informace neuvedlo a žádná jednání s českou stranou ještě nezačala.
"České dráhy se momentálně soustřeďují na zkvalitnění regionálních spojů" řekl iDNES.cz Ondřej Kubala, tiskový mluvčí ČD. "Nasazení railjetu do budoucna České dráhy nemohou vyloučit" doplnil mluvčí.
Jedno je jisté. Bude to ještě trvat nějaký rok, než soupravu uvidíte v běžném provozu. Pokud ji chcete vidět na vlastní oči už letos a nechcete jezdit do ciziny, můžete navštívit letošní desátý ročník veletrhu kolejové dopravy Czech Raildays v Ostravě (16. - 18. 6.).
Jednotka railjet je tvořena lokomotivou a tzv. netrakční jednotkou, tedy soupravou sedmi v provozu nerozpojitelných osobních vozů, z nichž jeden je řídicí. Tím se řadí do koncepce lokomotivou tažených/sunutých vlaků, tzv. vratných souprav (anglicky push/pull).
Rozpojení vozů soupravy railjetu je prakticky možné pouze v depu, nebo v opravnách. Provozní koncepce nepočítá s operativním přidáváním nebo odebíráním vozů. Jednoduše lze vyměňovat pouze lokomotivy.