Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Technet.cz

  • Středa 23. července 2014. Libor

Žižkovský vysílač po 20 letech už nepobuřuje

Před 20 lety se začalo výrazně měnit panoráma Žižkova. Přesně 24. listopadu 1985 byla zahájena výstavba žižkovské televizní věže. Nejvyšší stavba metropole slouží především jako vysílač Českých radiokomunikací, návštěvníkům ale nabízí také vyhlídkovou plošinu a restauraci.

Praha - žižkovský vysílač | foto: Michal Sváček

Když v roce 1985 pokládali představitelé komunistického režimu základní kámen žižkovské televizní věže, asi nikdo z nich by se nenadál, že ji budou otvírat úplně jiní politici. V 90. letech se navíc lidé už nebáli naplno říci, co si o vysílači myslí.

Z Petřína do Mahlerových sadů

Se zahájením pravidelného televizního vysílání v Československu v roce 1953 bylo potřeba vybrat i vhodné místo pro vysílač, který pokryje co největší část pražské kotliny. Rozhodnutí padlo na petřínskou rozhlednu, která však měla sloužit jen dočasně, než se najde lepší řešení. Problém se stal naléhavým, když rozhledna v 70. letech začala korodovat a dokonce byla na čas znepřístupněna.

Pražské stranické vedení tak bylo nuceno na sklonku 70. let konstatovat, že město potřebuje nové telekomunikační centrum včetně televizního vysílače. Ten však vůbec nemusel stát v současné lokalitě, v konečné fázi se rozhodovalo mezi desítkou míst. Odborná komise nakonec vybrala Mahlerovy sady na rozhraní Vinohrad a Žižkova.

Právě toto místo zaručovalo nejlepší pokrytí hlavního města rozhlasovým, televizním a telekomunikačním signálem a zároveň stálo mimo trasu letadel a splňovalo i požadavky urbanistů.

Žižkovská televizní věž

Co na věži najdete?

Zajímavé věže současnosti:


1. CN Tower - Toronto, Kanada
Výška věže: 533 metry
2. Oriental Pearl Tower - Šanghaj, Čína
Výška věže: 468 metrů
3. John Hancock Center - Chicago, USA
Výška věže: 444 metry
4. Menara Kuala Lumpur - Kuala Lumpur, Malajsie
Výška věže: 421 metr
5. Fernsehturm Tower Berlin - Berlín, Spolková republika Německo
Výška věže: 368 metrů
6. Sky Tower Auckland - Auckland, Nový Zéland
Výška věže: 328 metrů
8. Donauturm Vienna - Vídeň, Rakousko
Výška věže: 252 metry
9. Žižkovský televizní vysílač - Praha, ČR Výška věže: 216 metrů

Federace vysokých věží „World Federation of Great Towers“ sdružuje 24 věží a jejich počet se bude nadále rozšiřovat. Například v Singapuru nyní roste věž, která překoná dosavadní výškový rekord, když se přiblíží hranici 600 metrů.

Práce na projektu telekomunikační věže s multifunkčním využitím začaly v roce 1984. Autory byli ing. arch. Václav Aulický, dr. ing. Jiří Kozák a ing. Alex Bém. Samotná stavba začala v listopadu 1985 a byla dokončena v roce 1991. Spotřeba stavebního materiálu - převážně betonu a oceli – dosáhla 11 800 tun. Tolik věž váží. Samotná stavební technologie se stala předmětem českého patentu, stejně jako anténní kryt z laminátu.

Stabilitu věže zajišťuje čtyři metry silná železobetonová ukotvující deska o průměru 30 metrů, uložená patnáct metrů pod zemí. Výkyv způsobený větrem může podle výpočtů dosáhnout až 120 cm, ale v běžném provozu se žádná výchylka neprojevuje. „Při opravdu silných poryvech větru se maximálně rozhoupou lustry,“ ubezpečuje nájemce některých částí pražské věže Jaroslav Šejda. Možné výkyvy tlumí několikatunové kyvadlo.

Celá věž měří 216 metrů a její vrchol dosahuje do výšky 474 metrů nad mořem. Stavba je tvořena trojicí tubusovitých věží vysokých 134 metrů. Jsou vyrobeny z oceli a mají na vnitřní straně systém vodorovných výztuh a trnů, které jsou určeny k bezpečnému spojení ocelového pláště s přibližně 30 cm širokými železobetonovými stěnami. Dvě z nich mají průměr 4,8 metru, zatímco třetí, která pokračuje do anténní nástavby, je široká 6,4 metru. Hlavní tubus je vybaven dvěma rychlovýtahy, které patří s rychlostí 4,2 m/s k nejrychlejším ve střední Evropě. Zbylé dva sloupy obsahují provozní výtah a požární schodiště. „Při pravidelném protipožárním cvičení se podařilo zásahovým jednotkám dorazit do 6 minut a následná akce proběhla podle všech plánů, “ pochvaluje si pan Šejda.

Rychlovýtah spojuje tři užitkové prostory. V prvním, ve výšce 66 metrů, je umístěna kavárna a restaurace pro 120 návštěvníků. Prosklené vyhlídkové terasy mají své místo o třicet metrů výše - přesně 93 metrů nad patou věže. Při jasném počasí odtud lze dohlédnout až do vzdálenosti sta kilometrů.

Žižkovská televizní věž - restaurace

Za neprůhlednými okny nejvyšší trojice místností se skrývají anténní a vysílací agregáty radioreléových spojů. Desítky dalších antén jsou umístěny na volné plošině o patro výše a rovněž v šedesátimetrovém nástavci, který je sám o sobě vysoký jako petřínská rozhledna. Celá věž pak měří 216 metrů a její vrchol dosahuje 474 m nadmořské výšky.

Vášně spojené s věží

Ne všem se vysílač líbí. Někteří lidé požadovali zastavení stavby a dokonce jeho zbourání. "Mezi zvlášť brutální zásahy do podoby Prahy patří kromě Těšnova také vedení magistrály přes Václavské náměstí, asanace pitoreskního starého Žižkova, který ustoupil panelovým domům, výstavba žižkovské televizní věže, demolice novobarokního Špačkova domu na Novém Městě, znehodnocení kostela sv. Michala na Starém Městě, přestavba Trautmannsdorffského paláce či zástavba proluky Myslbek v ulici Na Příkopě,“ říká například Společnost pro starou Prahu.

„Hlavní protesty proti stavbě propukly až po sametové revoluci,“ vysvětluje Šejda. „Nejvíce lidem vadilo, že se jedná o socialistickou stavbu, a že by tak mohla představovat jakýsi symbol. Podobné problémy měli po pádu železné opony i v Německu, kde se západní část Berlína dlouho nemohla smířit s východoberlínskou televizní věží z přelomu 60. a 70. let,“ uvádí pan Šejda. „Obavy z negativního zdravotního dopadu pak byly rozptýleny hygienickými studiemi, které potvrdily, že není překračována povolená norma elektromagnetického záření,“ uzavírá Šejda.

Moderní historie

Od svého otevření prošla stavba řadou proměn a vzhledem ke své životnosti kolem 100 let ještě projde. Tou méně viditelnou bylo umístění nové plošiny pro mikrovlnné spoje ve výšce 111 metrů, kterou si v roce 2001 vyžádal stále narůstající telekomunikační provoz.

Žižkovská televizní věž - vyhlídka

„České radiokomunikace využívají věže k šíření signálu televizních programů, několika kabelových televizí, rozhlasových programů a k telefonickému spojení pro pevné i mobilní sítě. Kromě toho jsou tu přístroje sledující kvalitu ovzduší a provádějící meteorologická měření a také spojovací systémy záchranné služby, policie a hasičů,“ vypočítává Šejda.

Bylo zde také zprovozněno první první peeringové centrum sdružení NIX, které sdružuje poskytovatele internetových služeb v ČR s cílem propojení jejich sítí.

Naproti tomu nepřehlédnutelně působila instalace deseti laminátových miminek od sochaře Davida Černého v létě 2000. S krátkou přestávkou šplhají obří batolata po plášti věže dodnes.

Údaje o Žižkovské televizní věži:

  • Nadmořská výška: 474 m.n.m.
  • Výška věže: 216 metrů
  • Typ: železobetonová
  • Celková hmotnost věže: 11 800 tun
  • Nejvyšší volně přístupná místnost: 93 metrů
  • Viditelnost z kabiny: až 100 km
  • Otevřena v roce: 1992
  • Majitel a správce věže: Radiokomunikace (dříve České Radiokomunikace)
  • Vstup: celoročně – denně od 10-23:30 hodin
  • Vstupné: Základní vstupné: 150 Kč. Opakované vstupné (po předložení předchozí vstupenky): 120 Kč. Sezónní vstupné 60 Kč. Studenti (po předložení ISIC karty): 75 Kč. Děti 6-14 let: 30 Kč. Děti do 5 let : zdarma. Důchodci: 30 Kč. Rodinné vstupné (1-2 dospělí s dětmi:) 120 Kč. Invalidé a ZTP: zdarma. Skupiny (21 a více): 50 Kč/osobu. Po odevzdání vstupenky v hodnotě 60 Kč, 75 Kč, 120 Kč a 150 Kč obdržíte v restauraci slevu 10 %.
  • Adresa: TOWER PRAHA a.s., Mahlerovy sady 1, Praha 3


  • Citroën Xsara Picasso
    Citroën Xsara Picasso

    r.v. 2005, naj. 124 500 km, diesel
    111 000 Kč (s DPH)



    mobilní verze
    © Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.