Technický zázrak, ale ekonomický propadák. Raketoplány jdou do důchodu

Po třiceti letech provozu raketoplánů končí 135. letem do vesmíru jedna významná kapitola kosmonautiky. V pátek 8. července 2011 by měl z rampy 39A Kennedyho kosmického střediska NASA na Floridě odstartovat Atlantis a zamířit k Mezinárodní kosmické stanici.

Raketoplán Atlantis při vzletu | foto: NASA

Raketoplány odchází do důchodu v okamžiku, kdy i nejstarší z nich vykonal pouze třetinu z plánované stovky letů do vesmíru.

Fantazie: až 50 startů za rok

"Raketoplány byly technický zázrak, ale ekonomický propadák," řekl nedávno jeden z našich největších odborníků na raketovou techniku Bedřich Růžička. Americké kosmické raketoplány vznikaly v sedmdesátých letech minulého století.

Jejich konstruktéři využívali maximálních možností tehdejší vědy a techniky, zejména v oblasti materiálů pro mnohonásobně použitelnou tepelnou ochranu potřebnou při vstupu okřídlených strojů do zemské atmosféry.

Pro dosažení oběžné dráhy musel stroj spálit téměř 2 000 tun pohonných látek

Když si uvědomíme, že pro dosažení oběžné dráhy musel stroj spálit téměř 2 000 tun pohonných látek, tak srovnatelné množství by potřeboval ke svému zabrzdění. A prakticky stejné energie se musel raketoplán zbavit "třením" o atmosféru. Přitom se tato energie mění na teplo, které zahřívá okolní vzduch i samotné letadlo.

Hned z počátku bylo jasné, že náklady na vývoj a stavbu raketoplánů budou ohromné. Jen díky tomu, že na jejich uvedení do provozu měli zájem vojáci (diskutovalo se tehdy o vývoji zbraní pro "kosmické války"), uvolnil americký Kongres nezbytné finanční prostředky.

Raketoplán Endeavour připojený k ISS - Unikátní snímek byl pořízený členem posádky Expedice 27 Paolo Nespolim při jeho návratu na Zem v lodi Sojuz TMA-20

Druhým argumentem bylo tvrzení, že každý stroj bude možné až stokrát použít, což rapidně sníží finanční náklady na dopravu nákladu do vesmíru. Předpokládalo se, že čtyřčlenná flotila raketoplánů uskuteční za rok přibližně 50 startů.

Přednost: z vesmíru na Zem uveze náklad 10 tun

Požadavek jednoduchosti a rychlosti přípravy byl v rozporu se složitostí samotných strojů. I když nakonec létaly čtyři, tak v roce 1985, před havárií Challengeru, dosáhlo množství expedic historického maxima, a to pouze devíti startů za rok.

Potom už jich nikdy tolik nelétalo. Předstartovní kontroly se zpřísnily, což prodlužovalo dobu potřebnou k přípravě každého vypuštění. O raketoplány muselo pečovat na 18 tisíc lidí. Provozní náklady tedy byly vysoké.

Na druhou stranu měl tento stroj užitné vlastnosti, které jiný kosmický dopravní prostředek neměl a také žádný z těch, které se v dohledné době připravují, mít nebude. Raketoplán mohl teoreticky dopravovat na oběžnou dráhu až 27,5 tuny.

Provozní náklady byly vysoké, o raketoplány muselo pečovat na 18 tisíc lidí.

Konstrukční změny uskutečněné po havárii Challengeru však způsobily, že se muselo počítat s menšími náklady okolo 20 tun. Náklady se dopravují šetrně, přetížení během startu činí maximálně 3G (tedy trojnásobek zemské tíže), zatímco u většiny nosných raket nejméně 5G, mnohdy ještě víc.

Zásadním plusem byl u raketoplánů objemný nákladový prostor o délce 18 metrů a průměru 3,5 metru. Tam se vozily jednotlivé moduly a další zařízení pro Mezinárodní kosmickou stanici ISS. Bez toho by ji nebylo možno postavit.

Nenahraditelná byla schopnost raketoplánů dopravovat až desetitunový náklad zpět z oběžné dráhy na Zemi. To nynější kosmické lodě neumějí. Ruské Sojuzy dovezou zpátky pouhých 50 kilogramů.

Připravované nákladní lodi Dragon přivezou maximálně 3 tuny. Možnost dopravy objemného a těžkého nákladu na Zemi mohly raketoplány využít při záchraně porouchaných družic v hodnotě stovek milionů dolarů.

Loď Sojuz kotvící u vesmírné stanice ISS

Spolehlivost: vysoká, i když dvě havárie

Hodně se hovoří o spolehlivosti raketoplánů. Jestliže se povede i poslední start, pak jejich spolehlivost byla 98,5 %, což je v souladu s neskonale jednoduššími klasickými nosnými raketami.

SPECIÁL

Vše o letech raketoplánů do vesmíru.

Podíváme-li se na dnes nejvíce využívané typy, u ruského Sojuzu činí spolehlivost 97,9 %, u americké rakety Delta 98,5 % a u evropského nosiče Ariane 96,0 %.

Raketoplány by sice mohly létat ještě mnoho let, ale jejich provoz je neudržitelně ekonomicky náročný. Navíc dvě havárie, při nichž zahynulo 14 astronautů, změnily mezi lidmi představu o jejich bezpečnosti. Z toho pak pramenil i tlak na politiky, aby jejich lety zakázali. A politik vždy myslí na nejbližší volby.

  • Nejčtenější

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

v diskusi je 125 příspěvků

26. března 2024

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo...

Z jaderné triády zbyly Britům už jen ponorky. A ty musejí posílit

v diskusi je 76 příspěvků

27. března 2024

Jadernou triádu tvoří strategické bombardéry s jadernými zbraněmi, mezikontinentální balistické...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 22 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Rusko zastavilo odlet na ISS s první Běloruskou, letět měla i Američanka

v diskusi je 50 příspěvků

21. března 2024  10:23,  aktualizováno  14:26

Ve čtvrtek 21. března se necelých deset minut před půl třetí odpoledne měla vydat na Mezinárodní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Načapali jsme otesánka, který se velkého sousta nezalekne. Boeing 747-400F

v diskusi je 8 příspěvků

21. března 2024

Poté, co na Letiště Václava Havla Praha přestaly v barvách Qatar Airways létat nákladní Boeingy...

Dočasná raketa se po téměř 70 letech loučí. Nyní startuje naposledy

v diskusi jsou 3 příspěvky

28. března 2024  15:36

Tento čtvrtek stojí na startovací rampě mysu Canaveral poslední potomek raket Thor, nosič Delta IV...

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

v diskusi je 20 příspěvků

28. března 2024,  aktualizováno  11:41

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 22 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Úspěšný let prototypu XB-1 vrací do hry cestování nadzvukovou rychlostí

v diskusi je 34 příspěvků

27. března 2024  17:17

Po více než dvaceti letech, od ukončení provozu letounu Concorde, se možná opět dočkáme nadzvukové...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...