Hvězdy by měly svítit, to ví přece každý. Ale ne všechny. Některé z nich, tzv. hnědí trpaslíci, jakým je například nedávno objevený objekt UGPS 0722-05, opravdu nezáří.
Na to, aby v nich probíhaly potřebné fúzní reakce jako třeba ve Slunci, jsou příliš malé, nemají dostatečnou hmotnost, a tak vyzařují jen rádiové a infračervené záření. Ve skutečnosti slabě září jen na počátku svého života, ale pak se rychle ochlazují a natrvalo mizí v temnotě. Vlastně to ani žádné hvězdy nejsou.
Temná hvězda
Mezi hnědé trpaslíky patří i nedávno nalezený objekt UGPS 0722-05. Je tak chladný, že kdyby se na planetě v jeho okolí náhodou nalézal nějaký pozorovatel, viděl by na obloze místo zářící hvězdy jen tmavý disk, pokud vůbec něco.
Nového hnědého trpaslíka objevil Philip Lucas z univerzity v východoanglickém hrabství Hertfordshire, a to jen díky detekci infračerveného záření, které objekt vyzařuje. UGPS 0722-05 je ale zajímavý hned z několika důvodů.
Za prvé je od Sluneční soustavy vzdálen jen 9,6 světelných let, takže je sedmou nejbližší hvězdou v naší blízkosti. Tak blízko už astronomové hvězdu neobjevili více než padesát let.
Skutečný rekordman
Zároveň jde o vůbec nejbližšího hnědého trpaslíka v našem sousedství. Je nám mnohem blíž než dvojice hnědých trpaslíků nalézajících se u hvězdy Epsilon Indi ve vzdálenosti 11,8 světelných roků, které byly dosud považovány za nejbližší hnědé trpaslíky.
Tím ale výčet jeho rekordů zdaleka nekončí. UGPS 0722-05 je také nejchladnějším hnědým trpaslíkem ze všech, které známe. Jeho teplota se pohybuje mezi 130 a 230 stupni Celsia. A proto je i nejtemnější, vyzařuje jen 0,000026 procent energie emitované naším Sluncem. Svou velikostí se tento hnědý trpaslík podobá spíše planetě Jupiter než hvězdě, je jen asi 5 až 30 krát hmotnější.
Objev UGPS 0722-05 mimo jiné ukázal, že hnědí trpaslíci nejsou ve vesmíru ničím neobvyklým. Ve skutečnosti jich v našem okolí může být mnohem víc, než jsme si dosud mysleli.
Zdroj: www.newscientist.com
