Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Teorie relativity je správná, potvrdila sonda Fermi

aktualizováno 
Rozbor záření ze vzdáleného gama záblesku ukázal, že rychlost světla se s jeho vlnovou délkou nemění. Einstein měl tedy pravdu, teorie relativity platí i nadále.

Světlo ve vakuu šíří konstantní rychlostí bez ohledu na jeho vlnovou délku | foto: NASA

Observatoř Fermi (původně pojmenovaná jako GLAST) již více než rok ve vesmíru pátrá po zdrojích gama záření. Poté, co nedávno vznikla na základě jejího měření dosud nejpřesnější mapa oblohy v oboru nejvyšších energií elektromagnetického spektra, posloužila její data opět k dalšímu významnému objevu.

Tentokrát sonda přispěla k ověření správnosti Einsteinovy teorie relativity. Ta předpokládá, že se světlo ve vakuu šíří konstantní rychlostí, a to bez ohledu na jeho vlnovou délku. Rentgenové paprsky by tedy podle ní měly být stejně rychlé jako třeba fotony infračerveného záření. Ale je tomu opravdu tak?

Kvantování časoprostoru

Je jasné, že moderní fyzikální teorie, které usilují o sjednocení všech čtyř základních přírodních sil do jednoho rámce, musí do svých výpočtů nutně zahrnout i kvantové jevy. Kvantování ale s sebou nese řadu závažných důsledků, struktura časoprostoru pak přestává být spojitá, alespoň na jeho nejmenších myslitelných škálách, a stává se tím, co fyzici poněkud neurčitě nazývají kvantově mechanickou pěnou.

"Fyzici by rádi nahradili Einsteinovu představu gravitace, která je popsána v jeho teorii relativity, něčím, co v sobě zahrnuje všechny fundamentální síly," říká Peter Michelson ze Stanfordské univerzity, který se zpracováváním dat z observatoře Fermi zabývá. "Existuje mnoho nápadů, ale jen málo z nich lze testovat."

Stálost rychlosti světla v ohrožení?

Právě zrnitý charakter časoprostoru by mohl být podle některých fyzikálních modelů příčinou narušení jednoho ze základních principů, který zhruba před sto lety stanovil Albert Einstein. Totiž postulátu o konstantní rychlosti světla ve vakuu.

Rychlost světla by pak nebyla univerzální přírodní konstantou, ale závisela by na energii záření (a tedy i na jeho vlnové délce, neboť obě veličiny pojí vztah nepřímé úměry). Hypotézy konkrétně předpokládaly, že by se záření o vyšších energiích mělo pohybovat pomaleji než nízkoenergetické fotony.

Einsteinovy předpoklady potvrdil gama záblesk

Vraťme se ale zpět ke gama teleskopu Fermi. Sonda v květnu tohoto roku zaznamenala záblesk záření gama, později pojmenovaný jako GRB 090510. Gama záblesky jsou vesmírné jevy, při kterých vzniká intenzivní vysokoenergetické gama záření. Trvají od zlomků sekund až po několik minut a uvolňují se při nich ohromná množství energie.

Ke zmíněné události došlo v galaxii vzdálené asi 7,3 miliard světelných let. Astronomové se domnívají, že gama záblesky doprovázejí srážky neutronových hvězd nebo černých děr.

Následný rozbor dat později prokázal, že mezi mnoha fotony, které Fermi během dvouvteřinového záblesku zachytil, se objevily i takové, jejichž energie se lišila milionkrát. Přesto dorazily téměř současně, přesněji v rozmezí pouhých devíti desetin sekundy. Vezmeme-li v úvahu, že fotony k sondě cestovaly přes sedm miliard let, a to přes různá prostředí, je uvedený rozdíl skutečně zanedbatelný (jedna ku 100 milionům miliard). Potvrdilo se tedy, že rychlost elektromagnetického záření na jeho energii nezávisí.

"Einstein stále platí," jak výmluvně dodal Michelson.

Zdroj: fermi.gsfc.nasa.gov

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Družice VZLUSAT-1
Česko má po 21 letech funkční družici. Poslechněte si, jak pípá

Pro Slovensko to byla premiéra, pro Českou republiku reparát po 14 letech. Poslední plně funkční družici vypustila naše země na oběžnou dráhu v roce 1996. Byl...  celý článek

Start iránské rakety, která měla na palubě opici. (2013)
Írán úspěšně otestoval raketu, kterou chce vynést do vesmíru satelit

Írán dnes úspěšně otestoval nosnou raketu Simorgh (označovaná také jako Safir 2), s jejíž pomocí může do vesmíru vyslat satelit. S odvoláním na íránskou státní...  celý článek

Tuto nylonovou taštičku použil první muž na Měsíci Neil Armstrong k uložení...
Taštička s měsíčním prachem a pohnutou historií se prodala za miliony

Necelých dvě stě položek spojeným s lidským dobýváním vesmíru se dražilo ve čtvrtek večer v newyorské pobočce aukční sítě Sotheby’s. Podle očekávání padla...  celý článek

DUMREALIT
Nový obor podnikání - majitel nové pobočky

DUMREALIT
Praha, Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Kraj Vysočina, Zlínský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.