Značka Oppo je známa především Blu-ray přehrávači s bohatou podporou multimediálních formátů a 4K upscalingem obrazu a také mobilními telefony vyšší třídy. Sluchátka PM-1 a sluchátkový předzesilovač HA-1 jsou jejími prvními čistě zvukovými produkty. Výrobce s nimi přitom zamířil hodně vysoko. Do čistě high-endové kategorie, ze které vybírají nejnáročnější posluchači. A jak to v této kategorii bývá, na cenu se při vývoji nehledělo. Sluchátka se prodávají za 41 990 Kč, zesilovač za 45 990 Kč.
Sluchátka PM-1 jsou zabalena v dřevěné bedýnce s lakem s hlubokým leskem. Je v něm i pouzdro na kabel, snadno je tam můžete uklízet, když zrovna neposloucháte. Příjemný luxusní doplněk.
U ceny se na moment zastavíme. V elektronice (a nejen tam) platí, že od určité hranice cena neroste souměrně s kvalitou, ale že se za každé malé zlepšení výrazně připlácí. Ve zvukové elektronice to platí dvojnásob. Není to přitom chamtivost výrobců, ale prostý fakt, že čím kvalitnější výrobek je, tím náročnější je jeho další vylepšení - ať hovoříme o použitých součástkách, materiálech, konstrukčních finesách, nebo preciznosti výroby. Bod, kdy již další nárůst ceny ve jménu kvality přestane být akceptovatelný, je u každého zákazníka jinde.
V konkrétním případě testovaných Oppo PM-1 a HA-1 bych zastavení nad cenou zakončil krátkým virtuálním dialogem, kterým trochu přiblížím i závěrečné hodnocení:
- Hrají 6x lépe než sluchátka a zesilovač za 15 tisíc?
- Ne. Pochopitelně ne.
- Má tedy smysl za ně 6x více utratit?
- Ano. Můžete-li si to dovolit.
Svojí zvukovou kvalitou a charakterem přednesu nám totiž doslova učarovaly. Po některých testovaných zařízení se nám stýská. A již při psaní těchto řádků, se sluchátky na hlavě víme, že je to i tento případ.
Pod kapotou sluchátek: magnetoplanární reproduktory
Nejdůležitější součástí sluchátek jsou samozřejmě reproduktory, které mají přeměnu elektrického signálu na uchem slyšitelný zvuk fyzicky na starosti. V případě testovaných sluchátek výrobce zvolil nepříliš často používané řešení, takzvané magnetoplanární elektroakustické měniče.
Počítač místo gramofonuOdmítání vychází z neznalosti. V internetových diskuzích se často setkáme s názorem, že slova „počítač“ a „kvalitní zvuk“ nemůžeme používat v jedné větě. Je to nesmysl. Naopak, dnes těžko seženete kvalitnější zdroj zvuku, než je právě počítač. Počítač samotný však funguje „pouze“ jako zdroj „čistých“ digitálních dat. K tomu, aby se stal vysoce kvalitním přehrávačem, potřebujete zejména špičkovou zvukovou kartu, která digitální zvuková data převede do analogové podoby. Velmi důležitou podmínkou je správné nastavení přehrávacího softwaru. Zpracování zvuku totiž nesmíte nechat na operačním systému, kde by docházelo například k automatickým převodům vzorkovacích frekvencí a bitové hloubky signálu, ale naopak nijak nezpracovaný musíte poslat přímo do reprodukčního zařízení. K tomu se ve Windows skvěle hodí například Foobar2000 s doinstalovaným WASAPI pluginem, JRiver Media Center (placený, vše potřebné má integrované), nebo v případě OS X program Decibel (placená i bezplatná verze). Důležité je nastavit výstup tak, aby využíval WASAPI či ASIO ovladače a komunikoval tak přímo s elektronikou zvukové karty a obešel nastavení operačního systému. |
Magnetoplanární reproduktor je tvořen dvojicí rovinných (planárních), plochých magnetických mřížek, mezi kterými je napnutá supertenká plochá membrána tak, aby byla přesně uprostřed mezi magnetickými mřížkami a nedotýkala se jich. Na ploše membrány je napařena extrémně tenká kmitací cívka, do které se přivádí elektrický signál z hudebního zdroje. Po přivedení elektrického signálu se tak cívka rozechvěje v silném magnetickém poli a vytváří zvuk
V případě PM-1 je membrána tvořena sedmi vrstvami a kmitací cívky jsou dvě, každá z jedné strany membrány. Výhodou tohoto řešení je zejména velmi lehký kmitací systém s minimální setrvačností a tedy schopnost velmi rychlé změny pohybu podle příchozího signálu. S tím souvisí i potřebný nízký výkon pro rozkmitání membrány a tedy vysoká citlivost sluchátek - nepotřebujete k nim výkonný zesilovač. Navzdory tomu, že plocha membrány je větší.
Pod kapotou sluchátkového zesilovače: asynchronní USB přenos a skvělý čip
Sluchátkový zesilovač HA-1 umí mimo zesilování signálu z analogových a digitálních zvukových vstupů zpracovat digitální data z přenosných zařízení Apple (iPhone, iPad), přijmout bezdrátový stream se zařízení s Bluetooth a především funguje i jako high-endová zvuková karta.
Právě poslední jmenovanou vlastnost považujeme za nejdůležitější. Díky špičkovému čipu ESS Sabre 32 Reference ES9018 si dokáže poradit s digitálními PCM signály se vzorkovací frekvencí 384 kHz a hloubkou 32 bitů, případně jednobitovým DSD signálem o frekvenci až 12 MHz (DSD 265). Skvělá je možnost asynchronního USB přenosu dat, při kterém časování signálu řídí přesný oscilátor v zesilovači, nikoli časovač počítače.
Ačkoli je zesilovač osazen analogovými symetrickými i nesymetrickými vstupy, všechny analogové obvody pracují výhradně v kvalitnějším symetrickém zapojení. Ovladač hlasitosti je klasický analogový potenciometr, při řízení dálkovým ovladačem nebo aplikací s ním točí motorek. A aby se na displeji zobrazovaly informace o zesílení v dB, je za tímto účelem signál digitalizován (jen pro měření, nikoli zvukový výstup).
Pohled na vnitřnosti sluchátkového zesilovače Oppo HA-1.
Zesilovač pracuje ve třídě „A“, což s sebou sice nese vyšší spotřebu energie (odběr HA-1 se v podstatě neustále pohybuje kolem 35 W), ale všechny součástky pracují se svým optimálním „plným“ proudem, což snižuje zkreslení signálu. Samotné zesílení mají na starost diskrétní tranzistory. Největší část součástkové základny zesilovače zabírá napájecí zdroj s toroidním transformátorem a baterií filtračních kondenzátorů.
Konstrukce sluchátek: pevný most a maximální pohodlí
Sluchátka mají velmi jednoduchou konstrukci, ale různým hlavám se dokážou maximálně přizpůsobit - jak velikostí hlavového mostu, tak natočením i naklopením ozvučnic. Ty jsou takzvaně circumaurální konstrukce, což znamená, že náušníky obepínají celé ucho včetně boltce a leží na hlavě kolem nich. Mimo vysokého pohodlí to má i akustický přínos - některé frekvence totiž člověk vnímá i lebečními kostmi.
Sluchátka mají ozvučnice otevřené konstrukce. Pro připojení kablíků slouží konektory Jack 2,5 mm.
Měkoučké náušníky obepínají celé uši včetně boltců, díky bohaté perforaci jimi může proudit vzduch a uši se tak nepotí.
Obě mušle můžete otočit „naplacato“ a snadno tak sluchátka uklidit i do pevného přenosného textilního pouzdra.
Náušníky jsou na výběr dva, jedny z jemné jehněčí kůže s bohatou boční perforací a jedny s jemně chlupatým semišovým povrchem. Sluchátka sedí samozřejmě (nemáte pocit, že spadnou) a zároveň velmi pohodlně, netlačila ani při mnohahodinovém poslechu.
Výměna kabelu sluchátek je dílem okamžiku. S většinou stolních komponentů je připojíte kabelem s konektorem Jack 6,3 mm (vlevo), ke sluchátkovému zesilovači HA-1 nejlépe symetricky zapojeným kabelem se čtyřpinovým konektorem XLR (uprostřed). Pro připojení k přenosným přehrávačům je připraven tenký kablík s klasickým konektorem.
Výhodou je odepínatelný kabel, snadno tak klasický s konektorem Jack 6,3 mm můžete vyměnit za kabel se symetrickým zapojením a čtyřpinovým konektorem XLR.
Schopnosti a funkce zesilovače
Zesilovač je místem, do kterého zapojíte zdroje zvuku a který se postará o zesílení signálu pro sluchátka a případně převod digitálních signálů do analogové podoby. Zadní stěna je osazena množstvím vstupů, od běžných po v domácnostech poněkud exotičtějších (např. digitální AES/EBU).
K zesilovači připojíte téměř vše. Vstupy digitální: optický a elektrický, AES/EBU a USB. Vstupy analogové: cinch a XLR. Výstupy jsou na konektorech cinch a XLR.
Zajímavostí jsou analogové výstupy, díky kterým může testovaný zesilovač zastat i funkci předzesilovače a ve spojení s vhodným výkonovým zesilovačem se postarat i o hlasitý domácí poslech z reproduktorů. Pokud sluchátkový zesilovač vřadíte do analogové signálové cesty například mezi DVD/DVD-A/SACD přehrávač a multikanálový zesilovač domácího kina, můžete jej přepnout do režimu bypass. V tu chvíli jsou analogové vstupy a výstupy propojeny a signál tak z přehrávače projde do AV receiveru tak, jako by tam Oppo ani zapojeno nebylo.
Jen pro doplnění, USB rozhraní funguje jen pro poslech hudby z počítače a nelze jej využít pro záznam zvuku do počítače, zařízení totiž neobsahuje A/D převodník.
Symetrické (balanced) zapojení sluchátek s konektorem XLR je z hlediska zvukové kvality nejlepší. Kabel si však musíte dokoupit zvlášť. Většinu sluchátek zapojíte běžného konektoru Jack 6,3 mm, který je hned vedle.
Vybrat si můžete z trojice zobrazení displejů, nám se nejvíce líbí klasické „analogové“ VU metry. Podrobnější představu o frekvenční bohatosti a dynamice nabízí zobrazení spektrum. Ti, kteří si na grafiku nepotrpí, zvolí možnost třetí, textový výpis zvoleného vstupu, druhu vstupního signálu, nastavení zisku sluchátkového výstupu a úroveň hlasitosti.
„Analogové“ VU metry jsou podle nás nejhezčím zobrazovacím režimem.
Vstupy vybíráte multifunkčním tlačítkem podle nabídky na displeji.
Nastavení zisku je velmi příjemná věc. U velmi citlivých sluchátek, jako jsou PM-1, jej nastavíte na „normální“ a potenciometr hlasitosti můžete využívat v celé škále. Pokud v tomto nastavení připojíte například Beyerdynamic DT-880, musíte potenciometr při běžném poslechu otočit zhruba na „druhou hodinu“. U méně citlivých sluchátek je tak lepší nastavit zisk na „vysoký“ a opět pracujete s celým rozsahem potenciometru.
Zvuk: těžko šetřit superlativy
Jednodušší hodnocení je u zesilovače HA-1. Tam jsme totiž nenašli z hlediska zvukových kvalit absolutně nic, co bychom mohli jakýmkoli způsobem kritizovat. Projev je čistý, pevný, s fantasticky vykresleným prostorem hudební scény, skvělou lokalizací nástrojů, přehledem i ve složitých hudebních pasážích, bezchybná je i dynamika. Je velmi neutrální a do reprodukce nepřidává nic, co by v ní není, a naopak neubírá nic, co v ní je - což je přesně to, co od sluchátkového zesilovače s D/A převodníkem chceme. Navíc má dostatek výkonu i pro méně citlivá sluchátka.
Sluchátkový zesilovač můžete ovládat aplikací pro chytrý telefon či tablet. Můžete řídit hlasitost, vybírat vstupy a dokonce ovládat základní funkce přehrávacího programu v počítači.
Zvukový charakter sluchátek PM-1 se odvíjí od použité magnetoplanární technologie. Nejvíce si nás získala u jazzové hudby, u které nejlépe vynikne nádherně přirozená, klidná a čistá reprodukce s famózně podaným prostorem a doslova éterickým vykreslením hudební scény. U binaurálně nahrané Alexis Cole - Kiss in the Dark prostě jen zavřete oči a jste ve studiu při nahrávání.
Náročné ucho potěší i velmi plné vykreslení tónů jednotlivých nástrojů, dokonalá lokalizace nástrojů a neuvěřitelný pocit rychlosti a živosti reprodukce. Oceňujeme také určitou civilnost projevu. Oppo se totiž u PM-1 nevydalo dnes oblíbenou cestou „superreality“. Po nasazení na hlavu tak nemáte omračující pocit detailnosti, razance a analytičnosti projevu, kterou dnes některá špičková sluchátka umí a při dlouhém poslechu mohou unavovat. Místo toho nabízejí přirozenou reprodukci, kterou čím jsme déle poslouchali, tím více jsme byli nadšeni.
Sluchátka PM-1 jsou designově velmi decentní, přitom konstrukčně promyšlená.
Sluchátka PM-1 však nejsou ideální pro všechny žánry a všechny zvukové chutě. Zejména kvůli umírněnému podání basů. Po přechodu například z Beyerdynamic DT901 je úbytek jejich objemu výrazný, ale po chvíli poslechu jej přestanete vnímat. Basy totiž nechybí, ale nejsou prezentované s takovou vervou a důrazností, na jakou jsme u špičkových sluchátek s klasickými reproduktory zvyklí. V mnohem menší míře to platí i u výšek - některé konkurenční modely je zahrají jiskrněji. To však z mé strany neberte jako kritiku, ale jako konstatování. Pokud si mohu dovolit další příměr, zatímco s PM-1 máte u špičkových nahrávek pocit, že sedíte v křesle před kapelou, se Sennheiser HD800 pak sedíte hudebníkům na klíně a uši přikládáte přímo k nástrojům. Které pojetí reprodukce je vám bližší, to je jen na vás.
Ale zpět k basům. Pokud rádi posloucháte tvrdý rock a potrpíte si na výrazně zahranou baskytaru a kopák, pak s PM-1 na hlavě nebudete nadšeni. Ve většině ostatních případů je basů „tak akorát“.
Po připojení k přenosnému přehrávači slouží nejsubtilnější a nejkratší kablík. Nejlépe by se ke sluchátkům hodil Astel&Kern AK-240, i se Sony NWZ-A15 hrála velmi dobře.
Vysoká citlivost a nízká impedance umožňuje sluchátka připojit i k přenosným hudebním přehrávačům, například se Sony NVZ-A15 hrála výborně.
Závěr: vybírejte vlastníma ušima
Hned první příspěvky na pole zvukové techniky se společnosti Oppo povedly skvěle. Zatímco sluchátkový zesilovač uspokojí snad jakéhokoli posluchače, charakter projevu magnetoplanárních sluchátek se vám buď zalíbí, nebo ne. Nám se líbil. Před jejich nákupem si je však určitě poslechněte, nejlépe s oblíbenou muzikou.
