Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Test: Spali jsme s hodinkami, které zbavují ospalosti

aktualizováno  25. května 0:10
SleepTracker jsou nové hodinky, které vás dokáží vzbudit ve správnou chvíli a usnadnit vám vstávání. Otestovali jsme je a vše konzultovali s lékařkou. Máme pro vás i tipy, jak se lépe vyspat.

Zdánlivě obyčejné hodinky, které ale sledují, kdy se vám něco zdá | foto: Sleeptracker

"Vstávat a cvičit!"
"Ale próč?"
"Protože je ráno!"
"Jenže já mám ještě noc!"

Ranní probouzení je většinou první věcí, kterou každý den uděláme. A často nepatří k činnostem právě příjemným, zvláště pokud tělo cítí, že má, řečeno slovy Bobka, "ještě noc". Ten pocit známe všichni, a tak se nelze divit velkým očekáváním, která v roce 2005 vzbudil SleepTracker - revoluční budík, který "vás vzbudí v té nejvhodnější chvíli a vy budete svěží a vyspaní."

Nejprve trocha teorie. Odvážné sliby

Co konkrétně SleepTracker, který je v Česku prodáván také pod jménem Superbudík, svým uživatelům slibuje? "Probouzení nikdy nebylo jednodušší. Konec ranní rozespalosti." Když se začteme do popisu produktu, dozvíme se více o funkci přístroje i o našem spánku: "Typický spánkový cyklus trvá 90 - 110 minut, poté následuje REM spánek." Právě REM spánek, fáze, ve které se nám zdají sny, je chvíle, na kterou SleepTracker čeká. V této fázi je totiž náš spánek lehký a nemáme daleko k probuzení.

SleepTracker

A právě tyto skorobdělé momenty (almost awake-moments) hodinky monitorují. Jak? Během REM (Rapid Eye Movement) spánku se totiž nepohybují jen naše oči, ale mírně sebou škube celé tělo. I v medicíně se těchto záchvěvů používá k tzv. aktigrafickému monitoringu. SleepTracker si ale takové ambice nedělá. On vás "jen" probudí.

Jak SleepTracker nastavit. Kdy nejpozději chcete vstávat?

SleepTracker se na první pohled tváří jako designově průměrné digitálky. Příjemně velké číslice ukazují čas, horní řádek pak prozrazuje aktuální datum a den v týdnu (obojí v anglickém formátu, tedy např. Fri 3.30). Pravé velké tlačítko (MODE) slouží ke změně režimu, drobnější tlačítko (ADJUST) k úpravě hodnot, další dvě tlačítka použijeme nejčastěji pro zvyšování nebo snižování měněné hodnoty.

Pro probuzení nastavujeme dvě hodnoty. Alarm - zde nastavíme čas, kdy nejpozději chceme vstávat. A Window - okno, v jakém rozmezí nás SleepTracker může zkoušet vzbudit, přípustné hodnoty jsou 0:00. 0:10, 0:20 a 0:30. Ukážeme si na příkladu, k čemu tato nastavení vedou: Alarm nastavím na 6:50, Window si nastavím na 0:30. Tím budíku říkám: "Chci vzbudit nejpozději v 6:50, ale můžeš mě vzbudit už o půl hodinu dřív." SleepTracker tedy už v 6:20 začne sledovat skorobdělé momenty a v tom prvním, který se vyskytne, spustí alarm.

Test a první dojmy 

Když jsme v redakci poprvé četli o tomto budíku, říkali jsme si, že to zní moc dobře na to, aby to byla pravda. Okamžitě nás taky napadaly způsoby, kterými by hodinky mohly "podvádět" - např. náhodně vybrat čas buzení v zadaném okně apod. Jednalo by se tak o placebo efekt využívající zařízení a za takové by nemělo cenu platit. S touto nedůvěrou jsme také začínali testovat.

SleepTracker

První noc, krátce po půlnoci, si připínám hodinky na zápěstí. Řídím se návodem, a tak řemínek utáhnu o trochu více, než jsem zvyklý. Po náročném dni usínám prakticky okamžitě a ranní probuzení je zcela bezproblémové. Zvuk, který SleepTracker vyluzuje, je zcela obyčejné pípání, za zmínku ovšem stojí, že velice tiché. Tak tiché, že by mělo problém člověka vzbudit, pokud by spal a nenacházel se v REM fázi.

Protože mě zklamalo, že jsem byl probuzen celou půlhodinu před zadaným časem (můj první skorobdělý moment se vyskytl dvě minuty po začátku probouzecího okna), nastavil jsem další noc kratší čas - deset minut. V následujícím týdnu jsem čas upravil na dvacet minut, protože několikrát se stalo, že v desetiminutovém okně se nevyskytl skorobdělý moment ani jediný. V takovém případě budík spustí alarm na konci okna, jenže pokud tvrdě spíte, nemusí vás vzbudit. Je tedy dobré nastavit dostatečně dlouhé okno.

Několikrát jsem si omylem deaktivoval budík a pak se divil, že nepíská. Neopomeňte se tedy v noci podívat, jestli svítí kontrolka indikující alarm. Buzení se aktivuje dlouhým stisknutím tlačítka "GLO" v módu "Alarm".

Jakmile jsem se naučil s budíkem pracovat, bylo jeho běžné používání bezproblémové. Nedá se mluvit o nějakém zázračném probuzení plném svěžesti a chuti do práce či o nečem podobném, ale faktem je, že se mi s budíkem vstávalo dobře. Znáte ten pocit, kdy na budíku mačkáte tlačítko SNOOZE a prosíte o dalších pět minut spánku? Tenhle pocit jsem měl za dva měsíce používání jenom dvakrát. SleepTracker tlačítko SNOOZE také má, ale ráno jsem si nikdy nemohl vzpomenout, které z nich to je, a tak jsem raději vstal... Už po týdnu testování jsem byl poměrně silně přesvědčený, že nejde o podvod.

Test pokračuje. Opravdu zdravé probuzení, nebo placebo efekt? 

Vymyslel jsem další druh testu. Vygeneroval jsem desítku náhodných časových údajů od 6:00 do 6:30. Nezávislou osobu jsem poprosil, aby každý den před spaním nastavila čas takto: buď na 6:30 a okno na 0:30, nebo na náhodně zvolený podle papíru a okno na 0:00. Když je totiž okno nastaveno na nulu, chová se alarm jako standardní budík na digitálkách, začne pípat v zadaný čas. Protože jsem pak ráno nevěděl, zda mě budík budí inteligentně, nebo "slepě", mohl jsem objektivněji posoudit, zda je technologie prospěšná. Výsledek dopadl poměrně jasně - inteligentní buzení neselhalo ani jednou z pěti pokusů, "slepé" buzení třikrát z pěti - zčásti pro nízkou hlasitost zvuku, zčásti pro nevhodné načasování.

Dva stroje, jeden výsledek

SleepTracker také umožňuje sledovat náš spánek za účelem jeho jednoduché analýzy. Proto je nutné zadat čas, kdy už jistě spíme (manuál nás poučí, že nejlepší je zadat čas hodinu po uložení se ke spánku). SleepTracker si pak do paměti ukládá naše skorobdělé momenty, které si ráno můžeme projít. Můžeme se tak podívat na svůj spánkový cyklus. Hodinky nám také sdělí průměrnou délku jednoho spánkového cyklu, pohybuje se obvykle mezi 15 a 30 minutami.

V dalším testu jsme vyzkoušeli, jestli si SleepTracker údaje necucá z prstu. Na každé zápěstí jsem si dal jeden exemplář, identicky je nastavil a šel spát. Pokud by se data z obou hodinek výrazně lišila, byl bych k výsledkům a jejich spolehlivosti skeptický.

Ráno mě unisono vzbudilo dvojité pípání z obou zápěstí, já sedl k počítači a jal se opisovat. Výsledek ale překonal moje očekávání - patnáct ze šestnácti zaznamenaných bdělých momentů se shodovalo. Hodinky na pravém zápěstí zaznamenaly o jeden moment víc, jinak se všechny údaje shodovaly na minuty. Nelze tedy pochybovat o tom, že jde o reálná data. To jsem si ostatně ověřil již dříve podle časů vzbuzení uprostřed noci, které jsem si během cestování zaznamenal a ráno ověřil.

Reálný přínos?

Zjistili jsme tedy, že SleepTracker si data necucá z prstu, ale z našeho zápěstí, tedy že skutečně reaguje na to, jak spíme, a dokáže nás kvalitně vzbudit. U přístroje v této cenové kategorii - cena přes tři tisíce korun - je ale nutné ptát se, jaký přínos bude budík mít.

Je jisté, že buzení během skorobdělého momentu je lepší (příjemnější) než buzení drnčícím budíkem v půlce spánku. Pokud vás tedy budík ráno skutečně rozčiluje, SleepTracker může nabídnout řešení.

Srovnání dvou budíků zároveň

 SleepTracker 1 SleepTracker 2 
 2:21 2:21
 2:38 2:38 
 3:18 3:18 
 3:28 3:28 
 3:55 3:55 
 4:08 4:08 
 4:19 4:19 
 4:56 4:56 
 5:19 5:18 
 5:27 5:27 
 5:39 5:38 
 5:47* 5:58 
 5:58 6:09 
 6:09 6:19 
 6:19 6:24 
 6:24  
 průměr:16,32 průměr: 17,37 

* Jenom tuto hodnotu jeden z budíků nezaznamenal a druhý ano, jinak byly výsledky prakticky identické.




Jak ale varuje paní doktorka Nevšímalová: "Budík je vhodný především pro mladší lidi, kteří nemají se spánkem problémy." Je naopak skeptická k tomu, že by zařízení mohlo pomoci zázračně překonat problémy se spánkem. Tam je třeba hledat jejich příčiny: nedostatek spánku, stres, špatná spánková hygiena, jiné zdravotní potíže...

Budík SleepTracker skutečně splní to, co slibuje - bezproblémové probuzení a zajímavé informace o vašem spánku. Neudělá ale to, co udělat nemůže, nedonutí vás chodit včas spát. A to je, jak lékařka připomíná, zcela nezbytné: "Výzkumy potvrzují, že pro člověka je nutných 6 hodin spánku denně."

Co nám chybělo?

SleepTracker je poměrně nový přistroj, a tak u něj lze očekávat další vývoj. Zatím je to totiž skutečně jednoúčelové zařízení pro ranní buzení. Samozřejmě, že jej můžete nosit i přes den jako běžné hodinky, v tomto ohledu má ale dva drobné nedostatky.

Tím prvním je (nepochopitelná) nemožnost nastavit čas na sekundy přesně - při nastavování lze měnit rok, měsíc, den, hodinu, minutu, ale ne sekundy. Přesto se sekundy zobrazují. Tento nedostatek nám potvrdil i výrobce. Dodává (a my souhlasíme), že přesnost na sekundy není nutná u budíku, zvláště pak u budíku, který vás stejně budí v čas, který sám zvolí. Pro běžné nošení by se ale přesnost na sekundy občas hodila.

Druhý nedostatek spatřujeme v absenci zcela základních funkcí, kterými se mohou pochlubit i nejlevnější neznačkové "digitálky" - stopky a časovač. Opět platí, že u budíku nejsou potřeba, ale u hodinek je jejich absence někdy na závadu, přeci jen, když už za hodinky dáte tři tisíce, možná byste je rádi využili univerzálněji.

Shrnutí

Po pečlivém otestování hodinek SleepTracker nám nezbývá než uzavřít: budík skutečně dokáže spícího člověka vzbudit citlivě a ve chvíli, kdy nemá k probuzení daleko. Pro někoho jde o výraznou změnu k lepšímu, pro někoho o nepodstatné zlepšení.

Dobrá zpráva je, že SleepTracker můžete do 30 dnů od zakoupení vrátit bez udání důvodu. "Peníze jsou vyplaceny převodem na účet po přijetí vráceného zboží. Jedinou podmínkou je, aby zboží nebylo poškozeno a bylo vráceno v originálním balení," upřesňuje dodavatel SleepTrackeru.

SleepTracker podle nás nepředstavuje "revoluci v probouzení". Jde ale o výborný a fungující nápad. Jeho účinky jsou velice subjektivní, a tak můžeme slyšet reakce zklamané i nadšené.

SleepTracker



Co na to odborník?

Produkt SleepTracker byl oceněn jako "Vynález roku 2005" časopisem TIME a firma Innovative Sleep Solutions, která produkt vyrábí, byla zahlcena objednávkami krátce poté, co se jí v médiích dostalo nemalé pozornosti. My jsme SleepTracker recenzovali s odstupem, dlouhodobě a o vyjádření jsme poprosili i odbornici na lidský spánek, paní profesorku Soňu Nevšímalovou.

Rozhovor  

Prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc.
1. lékařská fakulta UK Praha


Překvapilo nás, že paní doktorka považovala cenu za příliš nízkou, ne za vysokou:"Cena je desetinásobně nižší, protože výrobek nemusí splňovat vysoké normy aktigrafické monitorace spánku, kterou v lékařství využíváme. Jde o náramkové zařízení, které ve dne v noci sleduje pacientův spánek. My testujeme třeba dvanáct dní v kuse." A nyní už samotný rozhovor:

Jak vypadá lidský spánek?
Střídají se dva druhy spánku: ten synchronní (u dětí se mu říká klidný), známý též jako non-REM spánek, a REM spánek. REM zkracuje Rapid Eyes Movements a v tomto spánku dochází ke svalová atonii, dochází k určitým svalovým záškubům. V REM spánku se také spíše probouzíme.
Prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc.

Hluboký spánek je vystřídán prvním REM spánkem asi po jeden a půl hodině. Čím blíže k ránu, tím častější REM fáze jsou a jsou také delší. K hlubokému spánku dochází jen u prvních fází spánku, pak už ne.

Důležitá je délka spánku

V průběhu noci je mnoho probouzecích reakcí. U starších lidí je jich mnohem víc: každý vnější nebo vnitřní podnět může spícího probudit. SleepTracker je založený také na tom, že registruje tyto probouzecí reakce. Takže pokud by si někdo šel lehnout až ve čtyři, tak v šest ráno by ten budík žádnou reakci nenašel. A když ano, neznamená to, že budete vyspaný.

Budík ale nemůže dobře rozeznat, jakého charakteru pohyb je, zda jde skutečně o REM spánek, nebo ne. To lze bezpečně poznat pomocí EEG, to by ovšem přístroj nemohl být tak levný.

Vždycky, když přechází spánek mezi fázemi, dochází k probouzecí reakci. To ovšem neznamená, že každá taková reakce je vhodná pro probuzení. Každý z nás, jak ukazují další a další studie, by měl spát alespoň šest hodin denně. Jinak to vede k depresím, kardiovaskulárním onemocněním, diabetu apod. Takže teprve po šesti hodinách by byla ta první reakce pro probuzení. A po tak dlouhém spánku se člověk bude cítit dobře. Budík může mít význam, když se člověk vyspí dostatečně dlouhou dobu. Pokud se totiž vyspíte dostatečně, budík vás bude budit během povrchního spánku a pak se vstává snadno.

Fáze spánku

Není všechno probouzecí reakce, co se škube

Je navíc celá řada poruch, tzv. poruchy probouzecích mechanismů: náměsíčnost, noční děsy. Tehdy se lidé pohybují i v případě, že nejsou v REM spánku, a to podle mého ty hodinky nemohou rozlišit, zda se jedná o probouzecí reakci fyziologickou, nebo patologickou. Samozřejmě, mnohem obvyklejší jsou ty reakce normální, ale třeba 15 % dětí trpí nějakou poruchou spánku. Nebo epileptici (1 % populace) by také přístroj neměli využívat. Dalšími takovými skupinami jsou lidé trpící syndromem spánkové apnoe (až 10% mužů) nebo syndromem neklidných nohou (trpí zejména starší ženy).

Myslím, že SleepTracker může pomoci lidem, kteří mají normální spánek a nemají žádnou poruchu cirkadiální rytmicity. Když by někdo šel spát ve čtyři a vstával v sedm, určitě mu to nepomůže.

Skřivánci a sovy

Je geneticky dáno, jak dlouhý a kam položený by spánek měl být. Je to ovlivněno také věkem, každý mladší člověk má spíše tendenci být sovou, chodit později spát a později vstávat. Mnoha lidem to ale kvůli zaměstnání nebo spánku vadí a způsobují si spánkovou deprivaci. Trochu by se to mohlo zlepšit, až bude u nás na trhu „stabilizátor spánkového rytmu“ – melatonin, který je v zahraničí běžně používán třeba pro srovnání spánku po přeletech mezi časovými pásmy.

Pro koho je SleepTracker určen?

Myslím, že se na tento budík hodně lidí „nachytá“. Nevýhody bych shrnula takto: budík nedokáže odlišit, zda jde o REM spánek, nebo o patologické pohyby. Budík může mít význam u mladších lidí nebo studentů. Rozhodně ne u pacientů, kteří trpí nějakým neurologickým nebo psychiatrickým onemocněním.

SleepTracker je pomůcka pro ty, kteří mají zdravý spánek. Ostatním to snad ne přímo uškodí, ale nepomůže jim to probouzet se zdravěji.

Práce a televize - zabijáci spánku

Největším současným zlozvykem je ukrajovat z našeho spánku více a více času pro práci, k čemuž nás ostatně náš způsob života povzbuzuje. Takový způsob života může vést ke spánkové deprivaci a dlouhodobá (chronická) spánková deprivace může vést až k syndromu vyhoření. Ten se projevuje nejen poruchami spánku, ale i apatií a jinými psychickými poruchami, léčba může být až několikaměsíční.

Dalším problémem je špatná hygiena spánku. Lidé v posteli čtou, dívají se na televizi, jedí, pracují, jsou obklopeni lejstry… Může to vést k psychofyziologické insomnii (nespavosti), lidé se vlastně naučí nespavosti. Krátká četba před spánkem ale nevadí.

Závěr lékařky

Nechci tento přístroj zavrhovat, pokud bych jej doporučila, tak spíše mladým lidem, kteří nemají žádné problémy se spánkem.



Odkazy:

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Termosnímek letadla (ilustrační foto)
Co se stane, když do letadla uhodí blesk? Křídlo Boeingu 707 vybuchlo

Otázky. Samé otázky. Někteří lidé si před nástupem do letadla kladou tolik otázek, že do něj nakonec nikdy nevkročí. Nyní vychází kniha, která tyto otázky...  celý článek

Fotoaparáty Nikon používají fotografové už 100 let
Fotoaparáty Nikon používají lidé už 100 let

VIDEO Před 100 lety začala v Tokiu působit společnost Nikon, dnes velikán na trhu s fotoaparáty. Do Evropy a Ameriky se ale společnost dostala až v roce 1950, a to...  celý článek

Obrys letadla je hotový. Testovací piloti Boeingu kreslili 787 Dreamliner ve...
Testovací piloti Boeingu si hrají: kreslí letadlo přes celou Ameriku

Unikátní grafický záznam trasy letu má let BOE004 z letiště Seattle Boeing Field na letiště Seattle Boeing Field. Vypadá jako obří letadlo.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.