Facebookové tlačítko "Like", v české lokalizaci "To se mi líbí"

Facebookové tlačítko "Like", v české lokalizaci "To se mi líbí" | foto: Profimedia.cz

Tlačítko „Like“ nevymyslel Zuckerberg, slavný právník žaluje Facebook

  • 10
Tlačítko "To se mi líbí" vychází prý z patentů z let 2001 a 2002. Tvrdí to nizozemská společnost Rembrandt Social Media, která nyní žaluje Facebook pro porušení jejich duševního vlastnictví. Patent jejich zesnulého kolegy ovšem mluví obecněji o tlačítku "Přidat" a mohl by se teoreticky vztahovat na libovolnou sociální síť.

Už v roce 1998 si holandský programátor Jozef Everardus Van Der Meer patentoval “webový deníček” a on-line aplikaci, kterou bychom dnes mohli nazvat sociální sítí. Konkrétně jde o patenty č. 6415316 a 6289362.

Potomci již zesnulého programátora nyní žalují Facebook u federálního soudu ve Virginii. “Věříme, že patenty reprezentují důležitý základ sociálních sítí, jak je dnes chápeme, a očekáváme, že soudce a porota dospějí na základě důkazů ke stejným závěrům,” uvedl právník Tom Melsheimer, který zastupuje firmu Rembrandt Social Media.

Patent č. 6289362 z 11. září 2001 pojednává mimo jiné o tlačítko, které umožní přidat obsah z cizí stránky do vlastního "deníčku".

Ukázka z patentu č. 6415316 - tlačítko Add, které plní podobnou funkci, kterou známe od tlačítka Like

Tato firma je držitelem výše zmíněných patentů, na základě kterých Van Der Meer vytvořil svou sociální síť Surfbook. Poukazuje se především na tlačítko “Like” (v českém překladu “To se mi líbí”), které je velmi podobné Van Der Meerovu tlačítku “Add”. Jeho webový diář měl sloužit k chronologickému uskladňování informací .z různých webových stránek. Tyto stránky třetí strany by mohly vložit ke svým položkám tlačítko “Add”, čímž by si tuto položku uživatel přidal např. do svého veřejného webového deníčku.

Mají šanci uspět? Podobný princip se používá po celém webu

Podobný princip se ovšem vztahuje na prakticky libovolnou sociální síť (včetně Google+ nebo Twitteru), potažmo i na záložkovací služby jako Delicious.com. Případu se nicméně ujala známá právnická firma Fish & Richardson. VentureBeat si všímá, že tato globální společnost specializující se na duševní vlastnictví v minulosti reprezentovala např. Edisona, bratry Wrightovy nebo Alexandra G. Bella, vynálezce telefonu. "Tlačítkové kauzy" se ujal Tom Melsheimer a domnívá se, že jeho klientům jde především o "rozumné finanční vyrovnání".

Firma Rembrandt Social Media je známá i svými předchozími výpady. Pod jménem Rembrandt IP například usilovala o podíl na ziscích z prodeje a/nebo provozu kabelových televizí nebo modemů. Podle zastupujícího právníka ale nejde o žádnou nesmyslnou vypočítavost (tzv. patentového trolla): "Rembrandt není společnost, která by lovila patenty v garážových výprodejích nebo něčem takovém."

Facebook čelil žalobám již dříve. Nejznámnější je mimosoudní vyrovnání s bratry Winklevossovými, zobrazené ve filmu The Social Network. Méně úspěšný byl Paul Ceglia s pochybným tvrzením, že mu patří 84% podíl Facebooku.