Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Tramvaj z už neexistující továrny ČKD se dostala na koleje v Brně až po 15 letech

aktualizováno 
Vyrobili ji už v roce 1993, na koleje však mohla vyjet až loni. Továrna ČKD v Praze, která tramvaj postavila, už léta neexistuje. Úpravy, kterými tramvaj musela projít, aby směla na koleje, trvaly 15 let. Brněnský dopravní podnik je druhým a zřejmě i posledním provozovatelem nízkopodlažních tramvají RT6N1 na světě.

Bíločervená kráska měla být po veleúspěšné a téměř nesmrtelné tramvaji T3 další chloubou tradičního výrobce tramvají. Pokud by se však celý holding a tím i slavný výrobce tramvají ČKD Tatra neocitl na pokraji bankrotu.

Schvalování částečně nízkopodlažních vozů Tatra RT6N1 tak nemělo zcela typický průběh a trvalo 15 let. Místo ČKD už je dávno na Smíchově obchodní centrum. A firma skončila i na Zličíně, kam se ČKD přestěhovala, když tramvaj vznikala.

Továrna ČKD Tatra ze Smíchova se počátkem 90. let přestěhovala ze Smíchova do Zličína. Kolem roku 2000 ji koupil Siemens a vyráběl v ní do konce roku 2009. Vývoj RT6N1 započal v 80 letech, prototyp byl dokončen v roce 1993.

Brněnská tramvaj RT6N1 Žanetka

Brněnská tramvaj RT6N1 Žanetka

Průkaz způsobilosti pro tramvaj RT6N1 evidenční číslo1801 získal Dopravní podnik města Brna (DPMB) až v závěru roku 2008. Loni následovalo potvrzení i pro druhý vůz RT6N1(ev. č. 1803). Cestující tak začala tramvaj vozit až 26. září 2009.

Brno se tak stalo druhým provozovatelem těchto tramvají na světě po polské Poznani, kde je dokončil a uvedl do provozu podnik H. Cegielski S.A.

Brněnská tramvaj RT6N1 Žanetka

Boční pohled na brněnskou tramvaj RT6N1 Žanetka

Otypování tramvají RT6N1 je výsledkem technické zdatnosti personálu DPMB, a.s. Dopravce tímto úsilím nepřišel o umrtvený kapitál v podobě čtyř kusů neprovozních tramvají a fanoušci tramvajové dopravy dali brněnskému dopravnímu podniku slušivou přezdívku: Výzkumný ústav tramvajový.

Brněnský dopravce je vůbec nejstarším provozovatelem tramvajové dopravy v Česku. V roce 2009 oslavily tramvaje v Brně již 140 let. V moravské metropoli jezdí 14 typů šalin (DP Ostrava jich má 13, DP Praha 10).

Poslední typ tramvaje z ČKD v datech

Tatra RT6N1 je částečně nízkopodlažní, tříčlánkový vůz se dvěma hnacími podvozky na koncích vozidla s podílem nízké podlahy 63 %. Nad hnacími podvozky je podlaha ve výšce 900 mm nad temenem kolejnice (TK), prostřední, nízkopodlažní část má podlahu ve výšce 350 mm nad TK.

Brněnská tramvaj RT6N1 Žanetka

Prostor prvních dveří u stanoviště řidiče

Desigm vozu navrhl architekt Patrik Kotas, jednosměrný vůz dostal typové označení RT6N1, obousměrný pak měl mít označení RT6N2. To nakonec dostal vůz modernizovaný pro DP Praha ve společnosti Pars Nova. Praha však nakonec schvalovací proces vzdala a vozy RT6N1 a RT6N2 odprodala firmě SKD Trade.

Uvnitř tramvaje

Brněnská tramvaj RT6N1 Žanetka

Stanoviště řidiče

Přední a zadní část vozu má podlahu ve standardní výšce 900 mm nad temenem kolejnice (TK). Předsuvné dveře jsou zde úzké, pouze jednokřídlé.

Pod podlahou jsou hnací podvozky. V každém jsou dva trakční motory o výkonu 104 kW. Výkon se přenáší kardanem na čelní dvoustupňovou převodovku.

Brněnská tramvaj RT6N1 Žanetka

Interiér za stanovištěm řidiče je v uspořádání sedadel 2 +1, upevnění sedadel umožňuje strojní čištění.

Následuje nízkopodlažní část salonu pro cestující s výškou podlahy 350 mm nad TK. V něm jsou čtvery dvoukřídlé předsuvné dveře.

Brněnská tramvaj RT6N1 Žanetka
Brněnská tramvaj RT6N1 Žanetka

Nízkopodlažní část tramvaje dosahuje podílu 63 % délky vozidla

Nízkopodlažnost zachovává také krátký střední článek, ve kterém jsou sedadla umístěna podélně, nad koly pevného nehnaného podvozku. Ten tvoří samostatně uložená kola na kyvných ramenech.

Brněnská tramvaj RT6N1 Žanetka
Brněnská tramvaj RT6N1 Žanetka

Přechod do krátkého článku nad podvozkem.

V zadní vysokopodlažní části tramvaje je uspořádání sedadel do tzv. čtyřky.

Brněnská tramvaj RT6N1 Žanetka

Interiér zadní, vysokopodlažní části.

V zadní části vozu, za trojicí sedadel, je ukryto pomocné stanoviště pro zpětnou jízdu. Snížená podlaha v prostoru dveří si vynutila schod v interiéru.

Brněnská tramvaj RT6N1 Žanetka

Interiér zadní, vysokopodlažní části.

Brněnská tramvaj RT6N1 ŽanetkaBrněnská tramvaj RT6N1 Žanetka

Výklopné ovládání pomocného stanoviště pro zpětnou jízdu.

V Liberci je varianta s výzbrojí Siemens

Existuje ještě typ RT6S s výzbrojí Siemens pro Liberec. Stojí ve vozovně, kterou navrhl, stejně jako design tramvaje, architekt Patrik Kotas. Původně tato tramvaj, která je v majetku DP Liberec, měla klasický rozchod 1435 mm.

Byla postavena na podvozcích Düwag a měla pohon s asynchronními motory. To umožňovalo provést úpravy vnitřního uspořádání a dosáhlo se tak menšího rozdílu výšek podlah mezi jednotlivými částmi vozidla. V době dodání už ve městě pod Ještědem existovaly i normálně rozchodné tratě.

Na fotografie tramvaje RT6S se podívejte v článku Podívejte se na tramvajové speciality, které najdete pouze v Liberci.

 Základní technické údaje RT6N
 Délka vozidla  27 600 mm
 Šířka skříně  2 440 mm
 Pohotovostní hmotnost  32 850 kg
 Počet míst k sezení  46
 Počet míst k stání  169
 Výkon  4 x 104 kW
 Max. rychlost  80 km/h





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Předsunutý DSLAM.
Kratší „poslední míle“ má zrychlit i zoufale pomalé internetové přípojky

Za nízké přenosové rychlosti mnoha telefonních internetových DSL přípojek může jejich velká vzdálenost od ústředny. Vyřešit by to měly takzvané vysunuté...  celý článek

Obálka knihy Zeptejte se pilota od Patricka Smitha, vydavatelství Grada.
Kapitán vstoupil do kabiny, pilot byl polonahý. Kniha o létání i překvapí

Co se stane, když letadlo zasáhne blesk? Jaká je šance, že se strojem dokáže přistát někdo jiný než pilot? Vychází kniha o létání Zeptejte se pilota od...  celý článek

Obrys letadla je hotový. Testovací piloti Boeingu kreslili 787 Dreamliner ve...
Testovací piloti Boeingu si hrají: kreslí letadlo přes celou Ameriku

Unikátní grafický záznam trasy letu má let BOE004 z letiště Seattle Boeing Field na letiště Seattle Boeing Field. Vypadá jako obří letadlo.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.