Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Třicet let již letí vesmírem naše nejvzdálenější sondy

aktualizováno 
Zkoumání prostor, kam lidstvo zatím nijak nedosáhlo, a poselství případným vesmířanům. To jsou některé úkoly, které plní objekty, které lidé vypustili do vesmíru hluboko v minulém století.

Voyager - gramofonová deska

Tři desetiletí už putují mezihvězdným prostorem dvě sondy Voyager, které se dostaly miliardy kilometrů od Slunce.

Voyager 2 se na cestu vydal 20. srpna 1977, Voyager 1 ho následoval 5. září téhož roku. Obě sondy zasílají informace ze vzdálenosti více než třikrát větší, než je ze Země k Plutu, uvedl server Space.com.

"Mise Voyager je legendou v kronice zkoumání kosmu. Otevřela nám pohled na vědecké bohatství na okraji Sluneční soustavy a stala se průkopníkem nejhlubšího výzkumu, jaký byl kdy v oblasti kolem Slunce uskutečněn," řekl zástupce NASA Alan Stern. "Je dokladem umu konstruktérů, stavitelů a operátorů, že obě sondy pokračují v zasílání důležitých poznatků více než 25 let poté, co skončila jejich původní mise k Jupiteru a Saturnu," dodal.

Voyager 1 je v současné době nejvzdálenějším objektem vyrobeným člověkem ve vesmíru. Nyní se nachází ve vzdálenosti 15,6 miliardy kilometrů od Slunce.

Voyager 2 je teď vzdálený 12,6 miliardy kilometrů.

Neuvěřitelně dlouhá cesta

Původně byly sondy konstruovány pro čtyřletou misi k Jupiteru a Saturnu.

Jejich cesta ale byla prodloužena po úspěších, kterých dosáhly, a také díky vzácně příznivému rozestavení planet. Mise ke dvěma planetám se postupně rozšířila na cestu ke čtyřem planetám, a když dvojice sond dokončila i rozšířenou část mise, začala plnit vědecké úkoly na okraji heliosféry.

Během prvních 12 let ve vesmíru sondy probádaly Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a jejich měsíce. Tyto planety byly dříve neznámým světem. Obě sondy na Zemi zaslaly do té doby neviděné snímky a vědecká data, což pomohlo učinit základní objevy o těchto planetách a jejich měsících.

Sondy mimo jiné objevily rozbouřenou atmosféru na Jupiteru, v níž se navzájem ovlivňují desítky systémů s bouřemi podobnými hurikánům, a také soptící vulkány na Jupiterově měsíci Io. Ukázaly také vlny a jemné struktury v Saturnových ledových prstencích způsobené blízkými měsíci.

"Mise Voyager otevřela naši sluneční soustavu způsobem, který před 'kosmickým věkem' nebyl možný," řekl Edward Stone, vědec zabývající se projektem Voyager na Kalifornském technologickém institutu v Pasadeně.

"Odkryla naše sousedy na okraji sluneční soustavy a ukázala nám, kolik je toho na nich k poznání a jak rozdílná tělesa sdílejí Sluneční soustavu s naší planetou," dodal.

Za hranice

V prosinci 2004 Voyager 1 začal pronikat poslední hranicí sluneční soustavy, bouřlivou oblastí nazývanou rázová vlna, a v heliosféře se ocitl na dosud neprobádané hranici mezihvězdného prostoru ve vzdálenosti přibližně 14 miliard kilometrů od Slunce. Voyager 2 by mohl dosáhnout této hranice ke konci letošního roku.

Každá sonda nese pět plně funkčních vědeckých zařízení, která studují sluneční vítr, energetické částice, magnetická pole a rádiové vlny při své cestě neprobádanou oblastí hlubokého vesmíru. Sondy jsou příliš daleko od Slunce, aby mohly využívat sluneční energii, a proto využívají radioaktivní generátory, které vyrobí méně než 300 wattů energie, což je množství potřebné k rozsvícení žárovky.

Sondy vysílají informace na Zemi prostřednictvím Deep Space Network NASA, systému antén rozmístěných po celém světě. Sondy jsou tak daleko, že povelu ze Země, který letí rychlostí světla, trvá 14 hodin, než dosáhne Voyageru 1, a 12 hodin, než doletí k Voyageru 2. Každá sonda urazí přibližně 1,6 milionu kilometrů za den.

Voyager - gramofonová deska

Každá ze sond také nese zlatou desku s pozdravy, fotografiemi a zvukovými záznamy ze Země. Záznamy také obsahují instrukce o tom, kde se nachází Země, pokud by sondu někdo či něco objevilo.

Další misí NASA zaměřenou na zkoumání vzdálených planet je sonda Nové horizonty (New Horizons), která nyní minula Jupiter a míří k historickému průzkumu systému planety Pluto v červenci 2015.

duk dk mka

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

První fotografie Velké rudé skvrny (Great Red Spot) na Jupiteru pořízená...
NASA získala první podrobný snímek největší bouře ve Sluneční soustavě

Přestože se zmenšuje, je stále 1,3krát větší než Země. Velká rudá skvrna na Jupiteru, největší planetě Sluneční soustavy, byla poprvé vyfotografována zblízka....  celý článek

Ilustrace základny na Marsu
Lidi na Mars hned tak nepoletí, není dost peněz, ozvala se NASA

Americký prezident Donald Trump by chtěl dostat lidi na Mars nebo alespoň znovu na Měsíc. Má to však háček: NASA na to nemá peníze.  celý článek

Přímý přenos zvuků přírody z jižních Čech do vašich sluchátek. V reálném čase,...
V noci horor, přes den ptačí ráj. Co se děje v lese, když tam nejste

Téměř dvě stě druhů ptáků, hmyz, ježci, žáby, lesní zvěř. Na přímém přenosu SlowRadio pro vás nezištně pracují tisíce zvířátek. Ornitolog Zdeněk Vermouzek...  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Mnoho podobných jich je na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.