Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Zpět na Zemi. Trojice kosmonautů z ISS přistála v Kazachstánu

  11:08aktualizováno  11:08
Kosmonauti Anatolij Ivanišin z Ruska, Japonec Takuja Óniši a Američanka Kathleen Rubinsová se v sobotu vrátili z Mezinárodní vesmírné stanice na Zemi. Bezpečně přistáli v kazašské stepi ve 4:58 středoevropského času, informovala agentura AFP.

Americká kosmonautka Kathleen Rubinsová po návratu z ISS v kazašské stepi (30. října 2016) | foto: Reuters

„Všichni jsou v bezvadné formě,“ oznámil Ivanišin, který z lodi vystoupil jako první. Poté záchranáři navrátilce jako vždy po přistání ruských Sojuzů usadili do křesel, protože po dlouhodobém pobytu ve stavu beztíže mají zesláblé svaly.

Trojici nahradili na ISS před týdnem kosmonauti Sergej Ryžikov a Andrej Borisenko spolu s Američanem Shanem Kimbroughanem. Ti zůstanou na palubě stanice do února.

Ivanišin, Oniši a Rubinsová dorazili na stanici letos v červenci po dvoutýdenním odkladu startu kvůli dodatečným testům modernizované verze lodi Sojuz s označením MS. Do vesmíru letěli prvním strojem této řady (více čtěte zde). Lodě jsou vybavené dokonalejším navigačním a komunikačním systémem, mají účinnější ochranný plášť a také vylepšené solární panely dodávající energii.

Fotogalerie

K významným počinům posádky, která se v neděli vrátila, patřily na ISS vůbec první experimenty s testováním DNA v kosmu. Úspěšně je provedla americká astronautka se vzorky myši, virů a bakterií.

Rubinsová byla první ženou na orbitálním komplexu od návratu Italky Samanthy Cristoforettiové v červnu loňského roku. Astronautka Evropské kosmické agentury (ESA) se kvůli opožděnému návratu na Zemi stala rekordmankou v délce pobytu žen ve vesmíru, na ISS strávila 199 dnů.

Další tříčlenná posádka má na oběžnou dráhu letět z kazašského kosmodromu Bajkonur 17. listopadu. O dva dny později by měli ruský kosmonaut Oleg Novickij, astronautka NASA Američanka Peggy Whitsonová a zástupce ESA Francouz Thomas Pesquet dorazit na ISS.

Mezinárodní vesmírná stanice, jejíž hodnota je 100 miliard dolarů (2,2 bilionu korun), vznikla v listopadu 1998 vynesením ruského modulu Zarja na oběžnou dráhu. Kromě ruských a amerických modulů je ke stanici připojen evropský laboratorní modul Columbus a japonský laboratorní modul Kibó.

Na provozu a využívání ISS se podílí řada zemí. Životnost této vesmírné laboratoře 400 kilometrů nad zemským povrchem byla zatím stanovena do roku 2024.

Start rakety Sojuz letos v červenci:

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Družice VZLUSAT-1
Česko má po 21 letech funkční družici. Poslechněte si, jak pípá

Pro Slovensko to byla premiéra, pro Českou republiku reparát po 14 letech. Poslední plně funkční družici vypustila naše země na oběžnou dráhu v roce 1996. Byl...  celý článek

Snímek takzvané trpasličí planety Pluto pořízený z výšky 768 tisíc kilometrů od...
Unikátní přelet nad Plutem. Podobné video hned tak nevznikne

Americká Národní agentura pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnila záběry povrchu trpasličí planety Pluto. Video bylo vytvořeno na základě záběrů sondy New...  celý článek

Aukční síň Sotheby's připravila na čtvrtek 20. července velkou dražbu 173...
Aukční síň draží vesmírné artefakty, třeba taštičku na prach za miliony

Aukční síň Sotheby's připravila na čtvrtek 20. července velkou dražbu 173 položek, které souvisí s lidským dobýváním vesmíru. Právě 20. července slavíme 48....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.