Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Trosky satelitu ROSAT brzy ráno zasyčely v Indickém oceánu. Nejspíš

  9:54aktualizováno  10:18
Kolem čtvrté hodiny ranní našeho času dopadly zbytky německého satelitu pravděpodobně do Indického oceánu. Jistotu zřejmě nebudeme mít nikdy.

Satelit Rosat v představě ilustrátora | foto: ESA

Stejně jako nedávno americký satelit UARS, dopadl zřejmě i německý ROSAT bezpečně do oceánu. Kolem čtvrté hodiny ranní našeho času jeho trosky rozvlnily Indický oceán. Přesné místo dopadu zatím není známo a nejsou hlášena ani žádná pozorování pádu. A tak to zřejmě zůstane navždy. Pád oficiálně potvrdila Německá kosmická agentura (DLR).

Oblast možného místa dopadu satelitu Rosat podle amerických údajů, které

Oblast možného místa dopadu satelitu Rosat podle amerických údajů, které udávají zánik satelitu ve 3:50 SELČ, plus mínus sedm minut. Žlutá linka vyznačuje dráhu, kterou by satelit ve vymezeném časovém rozmezí měl urazit. Větší část leží nad Indickým oceánem, ale Na severu dosahuje až nad oblast jihovýchodní Číny. Trosky mohly dopadnout až do vzdálenosti 40 kilometrů od dráhy letu v oblasti o délce několika stovek kilometrů.

Na vlastní oči totiž konec satelitu nikdo z astronomů zřejmě neviděl. Dostupná data o pádu tak pocházejí pouze od vojáků respektive od Velitelství strategických sil USA. To v devět hodin ráno oznámilo zatím nejpřesnější odhad. Satelit zanikl ve 3:50 SELČ, plus mínus sedm minut. S největší pravděpodobností satelit dopadl do Indického oceánu (viz. mapka).

Voda, Čína, Barma?

Starší informace německé vesmírné agentury uváděly jako nejpravděpodobnější rozmezí čas mezi 3:45 a 4:15, kdy satelit přelétával nad Indickým oceánem a Čínou. To znamenalo poměrně znepokojivou možnost, že by družice nejspíše mohla vstoupit do atmosféry nad pevninskou oblastí Číny (patrně někde v její jihovýchodní části), což by zvyšovalo riziko škod na životech a na na majetku.

I když se to s největší pravděpodobností nestalo, zatím není zcela jisté, že satelit dopadl do moře. Pohyboval se rychlostí kolem osmi kilometrů za sekundu, takže během udávaného časového intervalu mohl teoreticky urazit po oběžné dráze ještě několik tisíc kilometrů a dopadnout někde na území Barmy, Thajska nebo dokonce Číny.

Americká armáda vidí i to, co jiní ne

Americké vojenské složky mají při sledování podobných událostí nad zbytkem světa velkou výhodu: vlastní síť satelitů sledujících tepelné stopy v atmosféře. Družice jsou v první řadě určeny ke sledování raket a jejich startů, ale umožňují také sledování jiných tepelných anomálií.  

Přesnější určení doby a místa zániku satelitu než od armády USA se patrně nedočkáme, pokud se neobjeví očití svědci jeho vstupu do atmosféry. Nad oceánem taková možnost ovšem není moc pravděpodobná. Takže v tuto chvíli stále není, a možná nikdy nebude, jasné, zda části družice skutečně dopadly na povrch Země, jak předpovídaly simulace.

Na oběžné dráze sloužil ROSAT 21 let od roku 1990 kdy byl vypuštěn. Více informací v tomto článku.



Témata: Raketa


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.