Donald Trump na setkání s voliči v St. Louis (11. března 2016)

Donald Trump na setkání s voliči v St. Louis (11. března 2016) | foto: Profimedia.cz

Trump má v létě dostat přístup k tajným informacím. Experti protestují

  • 156
Podle tradice mají kandidáti na amerického prezidenta získat půl roku před volbami přístup k přísně tajným informacím. Zpravodajská komunita ale doufá, že Obama tradici poruší. Nechtějí totiž, aby Trump, který "mluví naprosto bez zábran", dostal příležitost vyzradit státní tajemství.

Shodit atomovou bombu?

Prezident Truman zjišťoval dotazníkem mezi vědci, zda a jak použít atomovou pumu proti Japonsku.

Pohled na Hirošimu asi hodinu po svržení atomové bomby (6. srpna 1945)

Když v roce 1945 zemřel americký prezident Franklin Roosevelt, úřadu se ujal jeho viceprezident Harry Truman. Musel najednou řídit stát ve válce a narychlo se dozvídal o tajemstvích, jako byla třeba čerstvě otestovaná atomová puma. Truman se rozhodl, že svým nástupcům poskytne lepší přípravu. Tak se zrodila tradice tajných briefingů, tedy informačních schůzek, kde se budoucí prezidenti dovídají o utajených materiálech a operacích ještě za vlády předchozího prezidenta.

„Obvykle se s těmito schůzkami začíná v červenci po stranických sněmech, kdy už je jasný kandidát obou stran na prezidenta,“ řekl pro NPR David Preiss, bývalý analytik CIA, který některé tyto briefingy vedl.

Ale ne všichni kandidáti mají o schůzky zájem. Třeba demokratický kandidát Walter Mondale se vzhledem k nízkým šancím na získání prezidentského křesla proti favorizovanému Raeganovi schůzek nezúčastnil. Naopak Jimmy Carter požádal o utajené informace ještě před tím, než jej strana nominovala.

Dostane přístup také Donald Trump?

O tajných setkáních se nyní diskutuje především v souvislosti s Donaldem Trumpem. „Nikdy předtím nebyl zvolen do žádného veřejného úřadu. Je to obchodník a komik z reality show,“ říká Aki Peritz, rovněž bývalý analytik CIA. Trump je podle něj slavný tím, že „se nijak nehlídá v tom, co říká“, o čemž svědčí i řada skandálů souvisejících s jeho trapasy a údajnými přeřeky.

Co řekl Trump

Peritz se obává, že by Trump využil státní tajemství například v předvolebním boji. To by sice technicky vzato byl zločin (například únik tajných informací, možná i těžší zločin vlastizrady), ale jako kandidátovi velké strany na prezidenta by zřejmě Trumpovi žaloba nehrozila, nebo by mu dokonce pomohla. „Ještě nikdy se nestalo, že by nejvyšší státní zástupce obžaloval prezidentského kandidáta pár měsíců před volbami,“ připomíná Peritz.

U Trumpovy předpokládané protikandidátky Hilary Clintonové se už zacházení s tajnými informacemi také řešilo. FBI ji vyšetřuje kvůli jejímu nestandardnímu způsobu ukládání oficiálních e-mailů v době, kdy vedla ministerstvo zahraničních věcí. Clintonová si nechala veškerou oficiální komunikaci přeposílat a ukládat na svůj soukromý server. Nyní se zjišťuje, zda mohlo dojít k úniku tajných informací, a pokud ano, zda byly tajné i v době, kdy je Clintonová přeposlala na soukromý účet.

Oba kandidáti zřejmě dostanou stejné informace

Kdo z kandidátů, kdy a v jakém rozsahu dostane přístup k utajovaným informacím v rámci setkání s bezpečnostními experty, je nakonec na rozhodnutí prezidenta. Z toho, co zatím uvedl šéf zpravodajských služeb James Clapper, vyplývá, že oba kandidáti dostanou přístup ke stejným informacím.

Lze rovněž předpokládat, že některé tajné informace nebudou sdíleny s žádným prezidentským kandidátem. Jde například o detaily probíhajících utajených operací nebo podrobnosti týkající se nukleárních zbraní. Setkání nevede samotný prezident, ale jeho podřízení. Barack Obama může teoreticky rozhodnout, že některému z kandidátů přístup neudělí, ale šlo by o krok bezprecedentní a mohl by být vnímán jako politicky motivovaný. I proto zřejmě Obamův mluvčí uvedl, že „prezident nechá tato rozhodnutí na uvážení zpravodajské komunity“.