Od roku 1997 se lze amerických voleb účastnit i z vesmíru. | foto: NASA

Co znamená Trump pro NASA? Konec pozorování Země a nové lety na Měsíc

  • 92
Co může zvolení Donalda Trumpa znamenat pro americkou kosmonautiku? Na tuto otázku nový prezident USA během kampaně příliš často neodpovídal. Novými cíli se stanou Měsíc a vzdálené planety a velký tlak bude i na snížení nákladů okolo ISS. Pro vojenské cíle v kosmu se Trump inspiroval u prezidenta Reagana.

Kosmonautika nepatřila mezi témata, ke kterým se oba kandidáti na prezidenta USA před volbami příliš vyjadřovali. Donald Trump v několika málo případech na přímé otázky nabídl pouze stručné odpovědi v duchu svého hlavního hesla, že i v kosmonautice bude usilovat o navrácení Ameriky na pozici globálního lídra. A z jeho vyjadřované podpory soukromým iniciativám lze usuzovat, že se projeví ve snaze více zapojit komerční kosmonautiku i do státních kosmických programů.

Teprve měsíc před volbami se rozhodl zahrnout i kosmonautiku do svého programu a rozšířil svůj štáb o bývalého kongresmana a předsedu Výboru pro vědu, kosmonautiku a techniku Sněmovny reprezentantů Roberta Walkera. Pověřil jej, aby pro jeho administrativu připravil základní koncept kosmické politiky.

Walkerovy názory z jeho dřívějších i nedávných veřejných vystoupení jsou konzistentní s přístupem hlavních představitelů republikánů v Kongresu k náplni činnosti NASA. Změny lze tedy očekávat v nastolení nových pravidel, kterými se řídí činnost NASA, a do jisté míry i priorit jejich kosmických programů.

Start Orionu z kamery umístěné na odpalovací rampě

Konec pozorování Země, nový začátek pilotovaných letů

V programu NASA republikáni prosazují hlavně projekty zaměřené na špičkovou kosmonautiku (provádění výzkumu sluneční soustavy a vzdáleného vesmíru a letů člověka) jakožto zdroje pro inovativní a silnou národní ekonomiku. Naopak by NASA mohla přijít o některé aplikační programy. Například projekty pozorování Země by zajišťoval Národní úřad pro oceány a atmosféru NOAA.

Pilotované kosmické lety by měla NASA zajišťovat především pro lety dále od Země, k Měsíci a za jeho dráhu. Je pravděpodobné, že se do programu pilotovaných letů vrátí i Měsíc coby místo pro zkoušení a ověřování kosmické techniky pro lety ke vzdálenějším cílům. Těmi ve vzdálenějším výhledu do konce století bude nejen Mars, ale i další planety a tělesa sluneční soustavy.

K tomu ovšem bude zapotřebí dokončit vývoj nové silné rakety SLS a kosmické lodě Orion a připravit plán konkrétních letů této sestavy s posádkou k Měsíci. Současně bude na Trumpovu administrativu čekat úkol rozhodnout o náplni dalších letů a o vývoji raketové a další kosmické techniky potřebné pro delší lety i případnou činnost na povrchu Měsíce.

4. prosince 2014

Pokud nebude chtít Trump výrazně navyšovat rozpočet NASA, neobejde se uskutečňování těchto cílů bez finanční spoluúčasti jak soukromého sektoru, tak i mezinárodních partnerů. Zvýší to i tlak na škrty v rozpočtu na provoz mezinárodní kosmické stanice ISS. Ta ovšem představuje významnou investici i hodnotu pro vědecký výzkum i technický vývoj a její zrušení není v zájmu USA.

Snahou příštího vedení NASA však zřejmě bude co nejrychlejší proces přebírání nákladů na její provoz a tím i jejího využívání dalšími partnerskými státy a soukromými uživateli. Stejně tak i veškerou dopravu na nízké dráhy pro NASA by měla v budoucích letech postupně převzít soukromá sféra. A to jak pro civilní, tak vojenské kosmické programy.

Vojáci ve vesmíru

V kosmické politice Spojených států amerických má nezastupitelnou úlohu i vojenské využití kosmonautiky. Zde se bude zřejmě Trump snažit inspirovat politikou prezidenta Reagana, který v osmdesátých letech výrazně zastával potřebu silné pozice USA v kosmu. Budování nových strategických prostředků kosmické obrany přispělo k rozpadu Sovětského svazu.

Dnes je americká armáda na těchto prostředcích zcela závislá a stojí před úkolem zajistit jejich ochranu a funkčnost pro případ poškození nebo zničení nepřátelským zásahem. Vedle vývoje hypersonických technologií půjde o manévrovací družice pro inspekci objektů na oběžné dráze. Ve vojenských programech se také prosadí koncepce používání většího počtu malých sofistikovaných družic, které budou vzájemně zastupitelné.

3. prosince 2014

Pro prosazení své politiky na poli kosmonautiky Trump zřejmě obnoví Národní radu pro kosmonautiku jakožto vládní koordinační orgán zajišťující uplatnění kosmické politiky napříč sektory. Radu rozpustil po nástupu do funkce prezident Obama. Jejím hlavním úkolem by mělo být snížení byrokratických překážek, zabránit financování duplicitních projektů ze státních prostředků, sdílení kosmických prostředků mezi resorty a zjednodušení procesu zapojení soukromých společností do programů NASA.

Realita americké kosmonautiky bude v příštích čtyřech letech závislá na celé řadě aspektů od personálních přes technické po finanční. Především bude záležet na tom, do jaké míry se podaří najít Trumpovi shodu se zákonodárci v Kongresu na poskytnutí potřebných financí. Vzhledem k republikánské většině v obou komorách Kongresu, bude mít Trump lepší pozici než měl Obama. Přesto však není pravděpodobné žádné dramatické navýšení rozpočtu NASA, spíše poroste rozpočet na vývoj nové vojenské kosmické aktivity a provoz vojenských družic.