Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se „ruská propaganda“ dostala až do projevu prezidentského kandidáta

  16:00aktualizováno  16:00
Americký novinář si všiml, že jeho článek v projevu citoval republikánský kandidát na prezidenta USA Donald Trump. Ukázal také souvislost s nepovedeným ruským článkem čerpajícím z Wikileaks. Ale Trumpa na základě toho nelze vinit z ruské propagandy. Jen z toho, že neověřuje své informace.

Donald Trump ve svém projevu k voličům citoval stažený článek ruské stránky Sputnik News. | foto: Sputnik News/koláž YouTube

Vypadalo to jako přesně ten důkaz, který by se hodil každému, kdo chtěl ukázat, že Hilary Clintonová je přímo zodpovědná za tragédii v libyjském Benghází. Poradce a důvěrník Clintonové to sám přiznává. A díky úniku e-mailů zveřejněných na Wikileaks je to teď potvrzeno.

Trump citoval uniklý e-mail jako slova poradce Clintonové, který uznával její vinu. Ve skutečnosti jde o slova někoho úplně jiného, vytržená z kontextu.

Alespoň tak to zjevně pochopil Donald Trump, když na setkání s voliči v pensylvánském městě Wilkes-Barre pronesl: „To vám prostě musím říct! Sidney Blumenthal (poradce a důvěrník Clintonové, pozn. red.), jediný, s kým mluvila, jí poslal e-mail, kde píše: Útoku se skoro určitě dalo předejít. Tedy útoku v Benghází. Clintonová byla v čele ministerstva zahraničí, a ministerstvo nedokázalo ochránit americký personál na americkém konzulátu v Libyi,“ citoval Trump z údajného e-mailu Blumenthala Clintonové. „Jestliže republikáni použijí tento argument proti Clintonové, je to legitimní,“ pokračoval Trump v citaci.

Trumpovo vystoupení v Pensylvánii v pondělí 10. října 2016:

„Jinými slovy uznává, že mohli udělat něco pro to, aby útoku v Benghází zabránili. Tohle zrovna vyšlo před malou chvílí,“ vysvětluje Trump a papír, ze kterého text četl, odhazuje na zem. Zřejmě v tu chvíli nevěděl, že odcitoval (pravděpodobně nevědomky) nikoli Blumenthala, ale něco docela jiného.

Vznikla dezinformace v Rusku?

Ukázalo se, že Trump se dopustil úplně stejného omylu jako anglicky psaný web Sputnik News, provozovaný ruskou vládní agenturou Россия сегодня (v překladu Rusko dnes), založenou v prosinci 2013 přímo dekretem Vladimíra Putina. Anglický web Sputnik vydal v noci 10. října zprávu s titulkem „Důvěrník Hillary: Tragédii v Benghází se dalo zabránit, ministerstvo bylo nedbalé“ (článek je již smazaný, zde je uložená archivní kopie z Google Cache na Archive.is).

Článek vyšel na titulní stránce serveru Sputnik News, provozovaného ruskou vládní tiskovou agenturou
Článek ze Sputnik News zmizel krátce poté, co se na něj reportéři Newsweeku začali ptát

Článek vyšel na titulní stránce serveru Sputnik News, provozovaného ruskou vládní tiskovou agenturou. Nyní je již na původní adrese nedostupný. Sputnik News jsme požádali o vyjádření.

„Ten citát (citovaný Trumpem, pozn. red.) mi připadal povědomý,“ popisuje novinář Kurt Eichenwald, novinář píšící mj. pro Newsweek. „Tak povědomý, jako kdybych jej napsal. A to proto, že jsem jej skutečně napsal.“

Líbí s vám dlouhé články?

Hlasujte pro Technet.cz a iDNES.cz v anketě Křišťálová Lupa 2016. Najdete nás v kategorii Zájmové weby a Zpravodajství.

Svým hlasem nás podpoříte v psaní rozsáhlejších článků. Děkujeme.

Eichenwald zjistil, že server Sputnik News vydával jeho článek z roku 2015, který Blumenthal přeposlal spolupracovníkům Clintonové, přímo za slova Blumenthala. Tento mnohastránkový článek skutečně obsahuje Trumpem citované věty, ale jeho celkové vyznění je spíše opačné. Eichenwald v něm podle vlastních slov upozorňuje hlavně na to, jak se Republikáni stavěli k vyšetřování incidentu.

A právě Eichenwald hned 11. října upozornil na to, že se Trump dopouští dezinformace:

11.října 2016 v 05:01, příspěvek archivován: 13.října 2016 v 06:31

Russian gov manipulates email to @johnpodesta. Publishes disinformation. Takes it down. Trump recites false info. https://t.co/1d5qvU01Yi

Sám Eichenwald to v rozsáhlém článku „Milý Vladimíre Putine a Donalde Trumpe, nejsem Sidney Blumenthal“ označil za typickou ukázku toho, jak se „ruská propaganda“ dostává do americké politiky, a cituje bezpečnostního experta: „Je to známá ruská taktika. Skutečné dokumenty uniknou (na Wikileaks, pozn. red.) a získají si důvěryhodnost. Rusové je zkreslí, nebo napodobí. (...) Takovouto taktiku použili už v mnoha volbách v Evropě,“ tvrdí Eichenwaldův zdroj.

Wikileaks

E- maily publikované Wikileaks poskytly materiál pro desítky článků týkajících se mj. například napojení Hillary Clintonové na novináře, organizace kampaně nebo úryvky z jejích proslovů (více např. ve Washington Post nebo The Atlantic).

Na základě toho, že Trump citoval zprávu, kterou předtím vydal ruský server Sputnik News, Eichenwald došel k závěru, že Trump se „nějakým způsobem dostal k ruské propagandě a dále ji šířil“. Eichenwald v podstatě naznačil, že jde o důkaz napojení na ruskou propagandu.

Špatná práce se zdroji není nutně důkazem ruského vlivu

Po tomto článku v Newsweeku se rozhořela debata o tom, jestli jde o další důkaz ruského vlivu na americké volby. Už před týdnem ostatně americké národní bezpečnostní složky varovaly, že Rusko se různými způsoby snaží „míchat se do amerického volebního procesu“.

O tom, že Trump dezinformoval, není pochyb. Ale kde dezinformaci vzal, to jasné není.

Zdaleka ne všichni přijali Eichenwaldovu tezi o ruské propagandě jako jediné vysvětlení. Kupříkladu NPR bylo ve své zprávě zdrženlivější: „Není jasné, jak se Trump k této dezinformaci dostal. Eichenwald se ptá, kdo přímo z Kremlu posílá Trumpovi informace. Ale jsou tady jiná vysvětlení, která nejsou až tak hrozivá. Například to, že Trumpovi podřízení, nebo samotný Trump, našli článek Sputnik News na internetu a informace z něj převzali, protože byly příliš dobré na to, aby je nepoužili, nebo ověřovali.“

Dokument, který Trump během řeči drží, obsahuje vytištěnou pouze část textu, takže nelze jednoznačně konstatovat, že jde o vytištěný článek přímo ze Sputnik News.

Reportér Buzzfeedu Jon Passantino zase upozornil na to, že Sputnik nebyl jediný, kdo vytrhl ony Trumpem citované věty z kontextu článku a prezentoval je jako Blumenthalova slova.

11.října 2016 v 05:30, příspěvek archivován: 13.října 2016 v 09:22

Watch Trump read the fake email yourself, its identical to viral tweet that went out 4 hours before Sputnik pick up https://t.co/zIkUpx2Vsn

Passantino odkazuje na tweet anonymního politického komentátora s přezdívkou @republic2016. Ten svůj tweet již smazal, toto je screenshot:

Tweet uživatele @republic2016 tvrdí, že Sindey Blumenthal (poradce Clintonové) v e-mailu uznal vinu Clintonové. Ve skutečnosti jde o citát z Blumenthalem přeposílaného článku z Newsweeku vytržený z kontextu.

Tweet uživatele @republic2016 tvrdí, že Sindey Blumenthal (poradce Clintonové) v e-mailu uznal vinu Clintonové. Ve skutečnosti jde o citát z Blumenthalem přeposílaného článku z Newsweeku vytržený z kontextu.

Když se podíváme na časovou souslednost, vidíme, že mezi událostmi byl rozestup přibližně čtyři hodiny (pro přehlednost jsme srovnali čas a použili časové pásmo východního pobřeží USA).

Časový sled událostí: nejprve vytrhl slova z kontextu článku @republic2016 na Twitteru, o čtyři hodiny později vyšel podrobný článek na Sputnik News. O další čtyři hodiny později stejný argument použil Donald Trump. Nelze tedy trvdit, že Trump nutně vycházel ze Sputnik News.

Časový sled událostí: nejprve vytrhl slova z kontextu článku @republic2016 na Twitteru, o čtyři hodiny později vyšel podrobný článek na Sputnik News. O další čtyři hodiny později stejný argument použil Donald Trump. Nelze tedy trvdit, že Trump nutně vycházel ze Sputnik News.

Z tohoto pohledu už je jasné, že existuje hned několik možností, jak spolu tři citování stejné dezinformace souvisejí:

  • Je možné, že Trump nebo jeho spolupracovníci narazili na tweet uživatele @republic2016 z 11:28, který měl ostatně tisíce sdílení, a použili jej bez toho, aby kdy viděli zprávu na Sputnik News.
  • Je možné, že tweet z 11:28 inspiroval neznámého redaktora Sputnik News (zprávy zde obvykle vycházejí bez podpisu) k napsání článku.
  • Je možné, že Trump (nebo někdo z jeho spolupracovníků) čerpal ze Sputnik News.

A je samozřejmě je teoreticky možné, že někdo úmyslně podvrhl celou tuto časovou souslednost. Ale to už bychom se pohybovali v argumentační říši konspiračních teorií. Lze celkem přesvědčivě říci, že to, že Trump citoval dezinformaci, kterou citoval i Sputnik News, neusvědčuje Trumpa z toho, že cituje ruskou propagandu.

Trump citoval pochybné informace bez ověření. To je ukázkou špatného úsudku, nikoli zrada.

„Za pozornost stojí nikoli to, že Trump je prý Putinovou loutkou,“ uzavírá Washington Post. „Za pozornost stojí, že Trump zjevně stáhl informace z pochybných zdrojů bez ověření a prezentoval je v přímém televizním přenosu a před tisícovým publikem. To není špatná vizitka jeho věrnosti vlasti, ale špatná vizitka jeho úsudku.“

Jak mohl Trump (a Sputnik) informace ověřit?

Ověřit, zda se onen tweet uživatele @republic2016 zakládá na pravdě, přitom bylo až žalostně jednoduché. Stačilo jít na stránky Wikileaks a vyhledat pasáž v hacknutých e-mailech (sekce Podesta e-mails).

The Podesta Emails - vyhledávání
Nalezený e-mail od Blumenthala s vyhledávanou frází z 21. října 2015
Email s předmětem „The truth...“ pravda ukazuje, že je na první pohled jasné, že jde o dlouhou citaci a poté překopírovaný celý článek z Newsweeku.

Nalezení e-mailu a ověření kontextu je v tomto případě otázkou necelé minuty

Zatímco u Trumpa lze (i vzhledem k jeho předchozí špatné práci se zdroji) věřit tomu, že šlo o chybu z nedbalosti, u Sputnik News nedbalost působí značně nepravděpodobně. Zatímco Trump mohl vycházet z tweetu (ve svém proslovu skutečně odcitoval jen odstavec, který byl rovněž v tweetu), u ruského webu je to prakticky vyloučené.

Sputnik News totiž uvádí v (již staženém) článku informace, které jsou cíleně převzaty přímo z e-mailu zveřejněného na Wikileaks, nikoli pouze z tweetu.

Žlutě jsou zvýrazněny pasáže textu, které mohly vycházet z tweetu @republic2016. Červeně jsou vyznačeny pasáže, které čerpaly přímo z e-mailu zveřejněného na Wikileaks (kde je jasné, že jde o novinový článek, nikoli slova Blumenthala).

Žlutě jsou zvýrazněny pasáže textu, které mohly vycházet z tweetu @republic2016. Červeně jsou vyznačeny pasáže, které čerpaly přímo z e-mailu zveřejněného na Wikileaks (kde je jasné, že jde o novinový článek, nikoli slova Blumenthala).

Je zcela nepředstavitelné, že by kdokoli mohl přehlédnout více než dvě desítky explicitních odkazů na to, že se jedná o citaci článku z Newsweeku a nikoli slova samotného Blumenthala. Podle všeho tedy článek ve Sputnik News úmyslně zkresloval informace. Alternativním vysvětlením pak je naprostá neschopnost autora článku rozpoznat, že 19stránkový e-mail je kopií článku.

Uniklý e-mail od Sidneho Blumenthala adresovaný mj. Johnu Podestovi, který vedl kampaň Hillary Clintonové. V e-mailu je na první pohled jasně vidět, že jde o zkopírovaný text ze článku Newsweek, a to včetně odkazu na článek, jména autora článku atd.

Uniklý e-mail od Sidneho Blumenthala adresovaný mj. Johnu Podestovi, který vedl kampaň Hillary Clintonové. V e-mailu je na první pohled jasně vidět, že jde o zkopírovaný text ze článku Newsweek, a to včetně odkazu na článek, jména autora článku atd.

Ve světě rychlých tweetů a 24hodinového zpravodajství je jednoduché převzít dezinformaci a dále ji vydávat jako pravdu. I proto je důležité naučit se informace ověřovat. A prověřovat zdroje informací a především ty, které se v minulosti ukázaly jako nedůvěryhodné.

Sputnik News jsme požádali o vyjádření 15 hodin před vydáním tohoto článku. V případě, že vyjádření zašlou, tento článek aktualizujeme.

Autor:






Hlavní zprávy




Zelmer VC 7920.0 ST Aquawelt PlusZelmer VC 7920.0 ST Aquawelt Plus

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.