Noční přelet. Druhé vládní TU-154 míří do Zruče u Plzně

  • 16
Na středočeské a západočeské silnice vyjel v noci z pátku na sobotu trup letounu TU-154M. Někdejší armádní letoun s registrační značkou 1003 zamířil do Air Parku ve Zruči u Plzně. V pátek probíhala ve Kbelích nakládka trupu a křídel a v sobotu v noci absolvoval první etapu cesty.

Na kbelské letiště se v pátek ráno sjely čtyři přepravní soupravy, dva jeřáby a parta dobrovolníků kolem Leteckého muzea v Kunovicích a majitelé Air Parku ve Zruči u Plzně, kteří letoun letos v prosinci odkoupili.

Výjezd letounu z brány kbelské základny po jedné hodině ranní v sobotu 17. prosince 2016.

Nejprve museli dobrovolníci naložit oba díly centroplánu, pak dvěma jeřáby nazdvedli trup, pod který nacouval podvalník. Poté letoun uložili na podpěry a připoutali. Odpoledne se pak nakládaly vnější části křídel, součásti středního sání motoru a mechanizace křídel.

Nakládku i transport zajišťují ti samí lidé, kteří mají na svědomí záříjový Velký přelet letounu TU-154M s registrací 1016: dobrovolníci kolem kunovického muzea a firmy Universal Transport a Jeřáby Švestka. I proto možná celá nakládka proběhla zcela hladce.

„Šlo to dobře,“ shrnuje Martin Hrabec, vedoucí Leteckého muzea v Kunovicích. „Při Velkém přeletu jsme nakládku začínali v šest ráno a končili jsme v osm večer, dnes jsme začínali v sedm a skončili ve tři odpoledne. Zkušenosti z minulé nakládky jsme maximálně zúročili.“

Do dvou let a dvou dní

Druhý z páru letounů TU-154M je připraven k odjezdu přesně dva roky a dva dny poté, co se parta dobrovolníků kolem Leteckého muzea v Kunovicích obou letadel poprvé dotkla. Pepa Hajchel s nadsázkou doplňuje: „Vzhledem k tomu, jak se v demontážích a nakládání zlepšujeme, budeme příští tůčko rozdělávat půl roku a nakládat tři hodiny,“ usmívá se.

Tupolev vyrazil na svou poslední cestu v sobotu jednu hodinu po půlnoci ze kbelského letiště. Zamířil na Velvary, Slaný, Řevničov a Bochov. Tam dorazil v sobotu ráno. Během dne bude odstaven, na cestu znovu vyrazí na cestu v sobotu ve 21 hodin. Do cíle ve Zruči u Plzně by měl dorazit v neděli v brzkých ranních hodinách.

Souprava s trupem letadla váží pětaosmdesát tun, má délku padesát metrů, šířku 4,80 a výšku až 5,30 metru. Celková délka kolony bude kolem 200 metrů. Organizátoři proto prosí řidiče, s nimiž se na silnici potkají, aby usnadnili průjezd. „Dojedete-li nás zezadu, nesnažte se předjíždět – vzhledem k délce konvoje se to stejně nepodaří. Při míjení v protisměru odstavte svá vozidla co nejvíce na krajnici,“ žádají kunovičtí.

Průjezdy městy patří mezi pomalejší úseky. Letoun však všude projel beze ztráty...
První noční etapa, sobotní ráno. Jednotka Mobilní dopravní značerní čeká na...
Je sobotní ráno, konvoj s letadlem stojí odstavený na parkovišti u Bochova před...

Sobotní noční etapa přepravy: Kbely-Bochov.

Letadlu hrozila cesta do šrotu

O osudu „tůčka“ s registrací 1003, které mělo původně zamířit do Olomouce, dlouho nebylo jasno. Dobrovolníci kolem kunovického muzea je rozebírali paralelně s demontážemi „naganského“ tupolevu reg. č. 1016 a navíc pro letoun sháněli nový domov.

Kunovičtí byli pod časovým tlakem – smlouva o využívání plochy na kbelském letišti stanovovala, že do konce roku 2016 musí letadlo být pryč. „Chtěli jsme závazek dodržet, protože nám zástupci Ministerstva obrany ČR, AHNM a velení 24. základny dopravního letectva Praha-Kbely již s posunutím termínu v minulosti ochotně vyšli vstříc, za což jsme moc vděční,“ podotýká Hrabec.

Během léta 2016 jednalo kunovické muzeum s několika zájemci z ČR i ze zahraničí. Na podzim však byla situace bez jasného výsledku a k žádnému podpisu konkrétní dohody nedošlo. V této situaci hrozilo i to, že by letoun mohl skončit ve šrotu.

Doslova na poslední chvíli – v září 2016 – však vstoupili do hry majitelé Air Parku ve Zruči u Plzně, Karel a Miloš Tarantíkovi. Od října začali intenzivně spolupracovat na demontážích a podíleli se i na nákladech. Začátkem prosince 2016 proto členská schůze Slováckého aeroklubu Kunovice (pod které Letecké muzeum v Kunovicích spadá) proto jednomyslně odsouhlasila prodej letounu na západ Čech. „Tarantíkovi letadlo v podstatě zachránili,“ říká Martin Hrabec. „Nebýt nich, možná bychom teď místo stěhování řešili sešrotování.“