Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vesmírné sondy bude pohánět „parní stroj“, tvrdí novátorská firma

aktualizováno 
Vynález parního stroje odstartoval v 18. století průmyslovou revoluci a 19. století je díky tomu nazýváno „stoletím páry“. Teď by mohl jeho nástupce posunout lidstvo mnohem dál, směrem ke vzdáleným hvězdám. Společnost Deep Space Industries totiž představila projekt malého vesmírného plavidla.

Cílem vývoje firmy DSI má být v dlouhodobém horizontu vývoj technologie, která by umožnila dosáhnout asteroidů a využít je jako možných zdrojů surovin pro další expanzi do vesmíru. | foto: DSI

Malé plavidlo Prospector-X, na jehož vývoji bude firma Deep Space Industries (DSI) spolupracovat s Lucemburskem, otestuje nový způsob pohonu, který by chtěla DSI využít pro svá další vesmírná plavidla. „Dlouho jsme přemýšleli, jak vytvořit jednoduchý, levný, kompaktní, spolehlivý a snadno použitelný pohonný systém pro dlouhodobé využití ve vesmíru. Až jeden z inženýrů přišel s tím, že vytvoříme parní stroj,“ popsal spoluzakladatel DSI Rick Tumlinson nápad pohánět malá plavidla vodní párou. Projekt představil zástupcům českého vesmírného průmyslu během své návštěvy Prahy.

Nápad není přímo dílem DSI, pracuje se na něm i v jiných laboratořích a popsat ho jako parní stroj má skutečně svou logiku. Jde o reaktivní motor, ve kterém se má ohřívat vodní pára, která pak pod tlakem uniká ze stroje a pohání ho vpřed. Obecně je to tedy jedna podoba tzv. elektrotermálního pohonu. Ty se v různých podobách už ve vesmíru používají, především jako stabilizační trysky pro satelity. Pro jiné použití mají příliš malý tah, ale jsou schopny ho dodávat poměrně dlouhou dobu. DSI chce jejich stávající vlastnosti postupně vylepšovat.

Volba vody jako pohonné látky je velmi racionální, protože voda patří mezi nejběžnější látky v naší soustavě. A dost je jí i v asteroidech, ke kterým lety společnosti mají mířit a výhledově je ekonomicky využívat. Budoucí plavidla DSI by měla být schopna vodu sama doplňovat.

Ve vesmíru samozřejmě na rozdíl od pozemských parních strojů nelze jednnoduše energii k expanzi páry dodávat spalováním fosilních paliv, uvažuje se proto především o využití mikrovln s vhodnou frekvencí. Tento typ pohonu může být lehký, jednoduchý a spolehlivý, byť ve srovnání s jinými typy elektrických pohonů (tj. elektrostatické a elektromagnetické) zřejmě nikdy nebude podávat oslnivé výkony.

Expanze do vesmíru

První zamýšlený stroj firmy DSI, Prospector-X, není nijak sexy, jde jen o ověřovací stroj pro zkoušky pohonu a dalších systémů složený ze stavebnicových satelitů CubeSat.

První zamýšlený stroj firmy DSI, Prospector-X, není nijak sexy, jde jen o ověřovací stroj pro zkoušky pohonu a dalších systémů složený ze stavebnicových satelitů CubeSat.

Pokud bude pohonný systém fungovat podle představ tvůrců, dává velkou naději k relativně snadné mechanizované expanzi do vesmíru. K tomu se firma nejspíš dostane až v dalších fázích projektu. Prospector-X teď otestuje systém pohonu a následovat budou projekty, které se soustředí na možnosti přistávat a odlétat z asteroidů a následně i právě na schopnost těžby surovin. Právě při těžbě by se mohlo vesmírné plavidlo samo „dotankovat“.

Tumlinson přitom zdůrazňuje, že při získávání surovin z vesmírných těles nejde o to, aby byly následně dopravovány na zemi. „Suroviny budou určeny pro využití přímo ve vesmíru. V současnosti si vše na vesmírné výpravy bereme ze Země s sebou, ale to není do budoucna řešení,“ vysvětluje Tumlinson. Těžba z asteroidů by tak měla být jakýmsi základním kamenem, který umožní stavbu budoucích vesmírných stanic, které se následně stanou základnami pro výpravy k více či méně vzdáleným planetám. A právě nové technologie pro osidlování vesmíru a planet lidmi by měly být dalším předmětem vývoje v DSI.

„Zatímco Jeff Bezos nebo Elon Musk řeší, jak se dostaneme na Mars, mým hlavním zájmem je řešit, jak tam přežijeme a co tam budeme dělat,“ nastínil Tumlinson základní rozdíl mezi zaměřením jeho projektů a projekty známých „vesmírných podnikatelů“. Právě Tumlinson sám má ovšem velký podíl na tom, že se tito pánové vesmírnému byznysu věnují. Je totiž považován za jednu z největších osobností, které stály u formulování pravidel pro komercializaci kosmického průmyslu, takzvaného NewSpace Industry.

Kdo je Rick Tumlinson

Je spoluzakladatelem nadace Space Frontier, vedl tým, který převzal vesmírnou stanici Mir, rok zde provozoval první komerční vesmírný prostor pro celosvětové využití a angažoval prvního „vesmírného turistu“ Dennise Tita. Opakovaně hovoří před americkým Kongresem jako expert na vesmírnou politiku.

Byl u založení Mezinárodní vesmírné univerzity (International Space University) a pomohl „nastartovat“ nový lunární projekt. Byl zakládajícím členem správní rady nadace pro technologický rozvoj lidstva XPrize, založil Texaskou vesmírnou alianci (Texas Space Alliance) a zahájil komerční výrobu skafandrů s firmou Orbital Outfitters.

V Silicon Valley založil a vede společnost Deep Space Industries na výrobu zařízení pro průzkum vesmírných zdrojů a na budoucí těžbu nerostů na asteroidech. Jeho New Worlds Institute zorganizoval ve Washingtonu první důležitý summit na téma americké vesmírné politiky.

Snílek Tumlinson také věří, že na Mars se lidská posádka vypraví již v relativně blízké budoucnosti, a sám je velkým zastáncem toho, aby se lidé osidlování vesmíru věnovali. Podle něj je to jediná cesta, která v dlouhodobém horizontu (například tisíců let) zaručí přežití lidské rasy, „Do vesmíru bychom měli expandovat i proto, že tady na Zemi máme spoustu problémů a vesmír nám umožní z tohoto kolotoče vystoupit. Nově věci musíme zkoušet jinde než na Zemi, kterou jsme osídlili a ovládli a na které již nelze zkoušet novinky bez toho, aniž bychom ji poškozovali,“ dodává Tumlinson ekologický rozměr.

Česká šance

Ve vesmíru vidí i obchodní příležitosti. „Vesmír může být nejvýznamnějším prostorem pro novodobý byznys a současně pro vytváření nových hodnot. A české firmy a vědci určitě mají šanci být u toho. Mohou navázat na to, co je již vymyšleno a vyzkoumáno, a využít technologie, které tady již jsou. Bavíme se o možnostech vývoje technologií, o výrobě, ale i softwaru. My se snažíme nejen vesmír poznat, ale sklízet z něho to, co nám přinese užitek pro lidstvo, a to nejen zde na Zemi,“ říká Tumlinson.

Česko by se podle něj mělo na možnosti rozvoje vesmírných aktivit zaměřit a inspirovat se může právě u Lucemburska, které bude aktuální projekt DSI spolufinancovat a podílet se i na vývoji. Lucembursko již letos v únoru oznámilo, že jako první evropská země připraví legislativní rámec, který bude řešit právní otázky těžby surovin ve vesmíru. „Tato pravidla jsou důležitým prvkem pro rozvoj vesmírného průmyslu a země, které je včas zavedou, dají svým firmám výhodu,“ nepřímo pobídl představitele české scény k tomu, aby se nad zavedením legislativy vycházející z mezinárodního práva a tzv. Outer Space Treaty zamysleli. Zákony řešící možnost získávání surovin ve vesmíru přirovnává Tumlinson k pravidlům rybolovu: „To moře mi nepatří, ani ryby v něm. Ale jakmile se chytí do mé rybářské sítě a vytáhnu je na palubu své lodi, jsou to moje ryby,“ nastiňuje princip.

Podle Tumlinsona se mohou i malé firmy z malých zemí významně podílet na rozvoji vesmírného byznysu. Hlavní roli totiž nemusí hrát peníze, ale nápady. „Když má někdo nápad, poslouchejte ho. Obzvlášť pokud je to mladý člověk, který se na věc dívá bez předsudků,“ říká. Pikantní přitom je, že české peníze již pohání část Tumlinsonova byznysu. Jedním z investorů do Deep Space Industries je totiž česká investiční společnost Metatron Global. Její zástupce (a bratr majitele) Petr Johanes je členem představenstva DSI, Tumlinson je jeho předsedou.

České firmy mají o nové vesmírné příležitosti zájem. Dokázalo to i setkání na půdě Technologického centra Akademie věd ČR, kterého se zúčastnilo přes třicet zástupců firem a institucí z vesmírného oboru. K budoucímu osidlování vesmíru tak mohou české firmy přispět, byť třeba jinými způsoby než DSI a jeho chystaný „parní“ raketový pohon.

Text byl převzat z deníku Lidové noviny a redakčně upraven a doplněn.

Autoři:




Bomba slevy
Bomba slevy

Chcete mít přehled o těch nejlepších slevách a nakupovat chytře?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.