Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Uprostřed Mléčné dráhy jsou dvě obří bubliny. Do teď o nich nikdo nevěděl

aktualizováno 
V datech pořízených teleskopem Fermi odhalili američtí astronomové gigantickou kosmickou strukturu ve tvaru dvou nafouklých balonů. Záhadný útvar se táhne podél centrální osy naší galaxie a zabírá víc než polovinu viditelné oblohy.

Mléčná dráha | foto: Profimedia

Je až s podivem, že si toho dosud nikdo nevšiml. Vždyť obě bubliny se rozprostírají téměř přes celou oblohu, od souhvězdí Panny na jednom konci až po souhvězdí Jeřába na druhém. Jejich celková délka je 50 tisíc světelných let a to už je přece nějaká vzdálenost. Tak jak je možné, že o ní až donedávna nikdo nic nevěděl?

Fermi a záření gama

Odpověď na tuto otázku hledejme v mimořádné citlivosti vesmírného teleskopu Fermi. Sonda byla do kosmu vypuštěna v roce 2008, tehdy ovšem ještě pod svým původním názvem GLAST (Gamma-Ray Large Area Space Telescope). Od té doby usilovně zkoumá oblohu v gama spektru elektromagnetického záření.

Představuje vysoce energetickou část tohoto spektra, jeho fotony mají energii vyšší než 10 keV. Je to tvrdé ionizující záření, jež snadno proniká do různých materiálů.

Samozřejmě, že vědci pozorovali nebesa v gama oboru už před Fermim. Například pomocí jiného gama teleskopu COMPTON, který byl v provozu mezi léty 1991 až 2000. Přesto jejich pozorným zrakům obě gigantické struktury unikly. Celou oblohou totiž prostupuje mlhavý závoj záření gama.

Gigantické bubliny v centru Mléčné dráhy

Gigantické bubliny v centru Mléčné dráhy

Tato svou povahou difúzní mlha vzniká, když se částice pohybující rychlostmi blízkými rychlosti světla srážejí se světelnými fotony a mezihvězdným prachem Mléčné dráhy. A právě tato mlha dlouho bránila astronomům v přesnějších pozorováních.

Ovšem s příchodem observatoře Fermi se situace radikálně změnila. Fermi má na palubě nejcitlivější přístroje a navíc obsluha neustále vylepšuje a zdokonaluje jeho možnosti, což nakonec vedlo a v budoucnu jistě i povede k objevu dosud neznámých zdrojů gama záření.

Nových možností teleskopu Fermi využil tým vědců z Harvard-Smithsonianského střediska pro astrofyziku, který vedl Doug Finkbeiner, jemuž se všudypřítomné mlhavé záření z dat pořízených Fermim podařilo odfiltrovat. Výsledkem pak byl objev dvou obrovských bublin, které se táhnou podél centrální osy naší galaxie, každá z nich do dálky 25 tisíc světelných let. Stáří celého úkazu se odhaduje na miliony let.

Odkud se bubliny vzaly?

Jenže s jejich odhalením před vědci vyvstala jiná otázka, a sice, jak tyto bubliny vlastně vznikly. Sám Finkbeiner přiznává: "Podstatě jevu či příčině jeho vzniku zatím úplně nerozumíme." Finkbeinerův tým provedl řadu analýz, jejichž snahou bylo dopátrat se toho, jak se celá prapodivná struktura ve tvaru dvou obřích koulí zrodila.

Mimo jiné zjistil, že gama záření z obou bublin má mnohem větší energii než difúzní "gama mlha", kterou pozorujeme v jiných částech naší galaxie. Obě bubliny mají také dobře rozeznatelné okraje.

Vědci usuzují, že gigantický útvar nezvyklého tvaru by mohl být výsledkem uvolnění obrovského množství energie, navíc v relativně krátké době. Co bylo ale příčinou tohoto energetického výronu, zůstává stále záhadou.

Jedno z možných vysvětlení tvrdí, že bubliny mají na svědomí výtrysky ze supermasivní černé díry, která se nalézá ve středu Mléčné dráhy. Podobné výtrysky už byly pozorovány v jiných galaxiích, vznikají při pohlcování hmoty černou dírou. Čím víc hmoty díra požírá, tím větší výtrysky jsou.

I když se zdá, že černá díra v centru naší galaxie nevykazuje žádnou aktivitu, v minulosti určitě aktivní byla. Bubliny ovšem mohly vzniknout i jiným způsobem. Třeba tlakem plynu během období intenzívní tvorby hvězd, jíž právě před několika milióny lety vznikla početná seskupení hvězd v okolí středu Mléčné dráhy.

Zdroj: www.nasa.gov
Video: http://www.nasa.gov/mission_pages/GLAST/news/new-structure-briefing.html

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Družice VZLUSAT-1
Česko má po 21 letech funkční družici. Poslechněte si, jak pípá

Pro Slovensko to byla premiéra, pro Českou republiku reparát po 14 letech. Poslední plně funkční družici vypustila naše země na oběžnou dráhu v roce 1996. Byl...  celý článek

Špionážní satelit KH-4 programu Corona obsahoval dva návratové moduly, které na...
Počátky vesmírné špionáže: USA zachraňovali zajatci a váleční zločinci

(I. část) V srpnu 1960 se z kosmu na Zemi vrátilo první lidmi vyrobené těleso. Věděl o tom ovšem málokdo: šlo totiž o pouzdro s filmy z americké špionážní...  celý článek

Částečné zatmění Měsíce 7. srpna 2017 viděné z pražského Žižkova.
Česko sledovalo malou nebeskou podívanou. Země ukousla kus Měsíce

V pondělí večer byl Měsíc v úplňku, především na začátku své noční pouti nebyl vidět úplně celý.  celý článek

DUMREALIT
Nový obor podnikání - majitel nové pobočky

DUMREALIT
Praha, Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Kraj Vysočina, Zlínský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.