Záběr sestavování detektoru CMS na urychlovači LHC. Je to jeden ze dvou

Záběr sestavování detektoru CMS na urychlovači LHC. Je to jeden ze dvou největších detektorů v tunelu pod střediskem CERN, které odvádí hlavní díl práce při hledání Higgsova bosonu | foto: PSL/U. of Madison-Wisconsin

Urychlovač LHC se zastavil. A bude stát dva roky

  • 15
Odborníci Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) zahájili odstávku největšího urychlovače částic na světě. Do provozu by se měl vrátit s lepšími výkony.

Zasloužený odpočinek si v pondělí 11. února začalo vybírat zařízení skryté v tunelu pod střediskem CERN na hranicích Švýcarska a Francie. Urychlovač LHC vstoupil do dvouleté odstávky, na jejímž konci má vstoupit do provozu v dokonalém lesku a konečně dosáhnout výkonu, pro který byl navržen. Odstávka by měla skončit v listopadu 2014 a experimenty opět začnou v únoru nebo březnu 2015.

Vypnutí tak složitého zařízení chvíli trvá. Vědci 14. února zhruba ve tři čtvrtě na osm ráno zastavili "vstřikování" protonových svazků do urychlovače. Supravodivé magnety chlazené na teplotu blízkou absolutní nule se ohřály na pokojovou teplotu až během soboty. Ne že by to do té doby nebylo co dělat, seznam připravovaných úprav je velmi dlouhý.

Černá obrazovka. Stav urychlovač LHC ráno 18. února. Další svazek částic se podle něj čeká "zhruba za 2 roky".

Pomalý rozjezd

Zařízení začalo pracovat v září roku 2008, ale start nebyl příliš povedený. V polovině téhož měsíce musel být provoz přerušen kvůli poruše. Vinou vadného elektrického vedení došlo k výboji, který narušil chlazení urychlovače.

Kapalné hélium v potrubí se dostalo do kontaktu se vzduchem, začalo se rychle odpařovat. Zhruba dvě tuny ho unikly tak prudce, že se v podstatě jednalo o menší výbuch. Poškozeno bylo 53 z 1 800 magnetů na urychlovači, ale nezbytné opravy i úpravy konstrukce protáhly odstávku až do listopadu 2009.

Aby se předešlo další podobné události, pracoval od té doby LHC na menší než maximální projektovaný výkon. Dnes je zhruba na polovině maximálního výkonu (pro zasvěcenější: srážky mají energie cca 8 TeV místo plánovaných 14 TeV).

Zničené spoje v sektoru 3-4 urychlovače LHC

Po prvních problémech ovšem začaly přicházet lepší zprávy. Největší pozornost si urychlovač získal koncem loňského roku, kdy pravděpodobně zachytil takzvaný Higgsův boson, tedy částici, po které vědci pátrali desítky let (více zde).

Co se bude dělat?

Dlouho předem plánovaná odstávka označovaná jako LS1 (Long Stop 1) by měla posloužit mimo jiné i k přípravě zařízení na práci s maximálním výkonem. Dojde nejen ke kontrolám, ale i úpravám. Ta nejdůležitější se bude týkat vodivých spojů u supravodivých magnetů, ve kterých brzy po spuštění vznikl problém. Na LHC jich je celkem 10 tisíc a odborníci je hodlají všechny vyměnit, aby se potíže neopakovaly.

Což znamená, že i když urychlovač bude stát, kolem něj bude živo. V podstatě celou dobu odstávky se na něm bude pracovat na dvě směny. "Nemáme žádné časové rezervy," řekl pro časopis Nature Steve Myers, který je v CERN odpovědný právě za provoz urychlovačů.

Práce budou probíhat i na klíčových detektorech, které zaznamenávají srážky částic urychlených okruhem LHC. Jsou to tedy klíčová zařízení, která produkují samotné vědecké výsledky LHC. Od spuštění urychlovače se do nich ovšem vědci nemohli podívat. Veškerá údržba a opravy budou tedy probíhat také během odstávky. Detektor ALICE například dostane nové nástroje na sledování elektronů a fotonů vznikajících při srážkách a v podstatě všechny detektory čeká "upgrade" záznamových zařízení, aby dobře zvládala očekávanou záplavu dat.

Po celou dobu bude probíhat také analýza údajů, které detektory sesbíraly. Od chvíle oznámení o pravděpodobném objevu Higgsova bosonu se například objem údajů týkajících se této částice zdvojnásobil, většina z nich ale ještě nebyla vůbec prověřena. Na to nyní bude čas.