Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Spojené státy chystají stavbu „létající letadlové lodě“ pro drony

  0:05aktualizováno  0:05
Americká flotila mocných letadlových lodí by už za pár let mohla mít svůj létající protějšek. Spojené státy totiž zahájily práce na projektu letounů sloužících jako základny pro perutě bezpilotních létajících prostředků.

Verze AC-130H se objevila ke konci angažování Američanů ve Vietnamu. Přes krátkou dobu nasazení ve vietnamské válce prokázaly tyto letouny, u nichž byl druhý Bofors nahrazen houfnicí ráže 105 mm, své nesporné kvality. Nepřítel neměl ve výzbroji obrněný prostředek, který by odolal zásahu 105 mm projektilu přilétajícího shora. | foto: USAF

Za projektem stojí strategická výzkumná armádní agentura DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency). Ta v posledních letech stojí za drtivou většinou technologických inovací, které se objevily v amerických ozbrojených složkách. Na seznam nedávných inovací, které spatřily světlo světa přičiněním agentury DARPA, se ostatně můžete podívat zde. Podle dostupných informací by měla „létající letadlová loď“ vycházet z výjimečných schopností stroje Lockheed C-130, o jehož adaptabilnosti a odolnosti mohou vyprávět legendy přinejmenším tři generace amerických vojenských pilotů.

Letitý AC-130A, 54-1630, zaútočil dva dny před ukončením operace Pouštní bouře na irácké vojenské kolony tanků, obrněných vozidel a nákladních aut, ustupující po dálnici z Kuvajtu na Basru. Přes silnou protileteckou obranu napadených cílů utrpěly tyto výrazné ztráty (ve válečném románu by psali, že nekonečné kolony po zuby ozbrojených nepřátel byly rozmetány).

Letitý AC-130A, 54-1630, zaútočil dva dny před ukončením operace Pouštní bouře na irácké vojenské kolony tanků, obrněných vozidel a nákladních aut, ustupující po dálnici z Kuvajtu na Basru. Přes silnou protileteckou obranu napadených cílů utrpěly tyto výrazné ztráty (ve válečném románu by psali, že nekonečné kolony po zuby ozbrojených nepřátel byly rozmetány).

Drony zbavené Achillovy paty

Bezpilotní letouny odvádějí na mnoha frontách obrovský kus práce. Jsou laciné, efektivní a z hlediska válečnické propagandy také vcelku efektní. Přesto mají přinejmenším jednu zásadní chybu, kterou je jejich omezený akční rádius. A právě tuto Achillovu patu by měla „letadlová loď nebes“ (Aircraft Carrier In The Sky) pomoci odstranit podobně, jako to udělaly letadlové lodě v období mezi dvěma světovými válkami.

DARPA stanovila jako poslední termín přihlášek do ideové soutěže 26. listopad loňského roku, v současné době se tým agentury probírá došlými materiály a zjišťuje, nakolik se podařilo naplnit stanovené požadavky. Mezi ně patří především:

  • schopnost využívat stávající lehké letecké zbrojní platformy
  • schopnost využívat stávající technologickou a strojovou základnu leteckých sil tak, jak je, nebo s nevelkým množstvím nutných úprav
  • zástavbu systému, který umožní úzkou spolupráci a usnadní navigaci jak ve skupině dronů, tak s operátory
  • létající prototyp by měl být připraven ke zkouškám do roku 2018

Fotogalerie

To jsou podmínky, které v zásadě vycházejí vstříc stávajícím velkým korporátním dodavatelům leteckých sil, nicméně není vyloučeno, že se do konkurzu přihlásil i nějaký alternativní malý výrobce, schopný upravit některé stávající těžké letadlo podle požadavků DARPA. Podle jejího programového ředitele Dana Patta se jako nejjednodušší a nejefektivnější jeví právě konverze osvědčeného C-130.

Pozoruhodná historie tažného koně

Tento stroj je natolik zajímavý, že nebude od věci představit si jej trochu podrobněji. Prototyp YC-130 poprvé vzlétl 23. srpna 1954 a mezi jeho přednosti patřila zadní sklopná nákladová rampa pro usnadnění nakládání objemných předmětů a pro zajištění co nejmenšího rozptylu vzdušných výsadků. Nosnost byla 11 340 kg, 92 vojáků, nebo 64 parašutistů. Dalšími znaky tohoto letounu byly robustní mnohokolový podvozek, jehož hlavní jednotky se zatahují do gondol na trupu a jehož výška je taková, že úroveň podlahy je v úrovni korby nákladního vozu, a hornokřídlá koncepce s konstrukcí křídla nezasahující do nákladového prostoru. První sériový C-130A vzlétl 7. dubna 1955.

Současný vyráběný typ patří k variantě Lockheed C-130H, který sjíždí z výrobních linek přes třicet let. Dostatečný výkon tohoto letounu vedl až k verzi C-130H-30, která má trup prodloužený o 4,57 m a kapacitu zvětšenou na 128 pěšáků, nebo 92 plně vybavených parašutistů.

Zabiják náklaďáků. Létající přízrak Hercules, před kterým není úniku

Dokázal kolem cíle kroužit a doslova ho rozstřílet na kusy. Dopravní stroj s nainstalovanou mohutnou hlavňovou výzbrojí mířící z jednoho boku ničil zásobovací kolony i vojenské tábory. Nejstrašnější z Herculesů byl poprvé nasazen ve Vietnamu.

Formace AC-130H, čtyři stroje při pojíždění a dva po startu ve vzduchu.

Formace AC-130H, čtyři stroje při pojíždění a dva po startu ve vzduchu.

Jenom typu C-130H bylo zatím do jiných zemí prodáno přes dva tisíce kusů. Mezi nejvýznamnější modifikace patří námořní hlídková varianta C-130-MP, ozbrojená verze pro přímou pozemní podporu AC-130H Spectre, záchranná verze pro US Coast Guard HC-130H, tankovací KC-130H nebo verze pro speciální mise MC-130H. Byla plánovaná i verze pro včasnou výstrahu, ale ta se nedostala do prototypového stádia.

Při primární funkci přepravce může C-130H pojmout 92 vojáků, nebo 64 plně vybavených parašutistů sedících na sedadlech zády ke stěně trupu. Výsadkáři opouštějí letoun dvojicí dveří na každé straně trupu za odtokovou hranou křídel, nebo nákladovou rampou v ocase, která se používá i pro vypouštění nákladu. C-130 se nasazují také při letech s humanitární pomocí ve všech oblastech světa.

Herculesy jsou využívány i pro transport těžkých mechanismů pro stavby letišť a silnic, při hledání nafty nebo při přepravě místních produktů. C-130 se účastnily rovněž leteckých transportů během různých vojenských konfliktů včetně války v Perském zálivu nebo v Jugoslávii. V současnosti jsou v používání modely C-130J, US Marine Corps používají jako tankovacích letornů KC-130F a KC-130R. V polovině roku 2000 poprvé vzlétl nový model KC-130J vyráběný na zakázku USMC.

Jestli tedy lze o nějakém stroji amerických leteckých sil tvrdit, že je skutečným tažným koněm, je to nejspíš právě C-130.

Asi jen málokoho by napadlo, že už tak dlouhý operační život prodlouží herculesům právě symbióza s tím nejmodernějším, co mají Spojené státy ve zbrojním arzenálu.

Tady všude řádili bezpilotní zabijáci. Vietnamci omylem stříleli po sobě

Touha postavit letadlo bez pilota je téměř stejně stará, jako snaha postavit letadlo s pilotem.

V únoru poprvé vzlétl "neviditelný" bezpilotní letoun X-47B určený pro americké námořní letectvo. Už v roce 1849 měly bezpilotní balony bombardovat Benátky. Vietnamci si zase omylem sestřelovali vlastní letadla místo amerických bezpilotních špionů.

Historie dronů přehledně na jednom místě.

MQ-9 Reaper je vybaven vnějšími závěsy i vnitřní pumovnicí

MQ-9 Reaper je vybaven vnějšími závěsy i vnitřní pumovnicí

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.