Nejčernějším obdobím, co se týče teroristických útoků na civilní letadla, byla druhá polovina 80. let. V napjaté politické atmosféře docházelo pravidelně k tragickým útokům, při nichž umíraly stovky osob. K jednomu z nejhorších incidentů došlo právě před 25 lety, tedy 29. listopadu 1987 nad Andamanským mořem u thajského pobřeží.
29. 11. 1987, Andamanské moře
Let Korean Air na lince z Bagdádu do Soulu s označením 858 odstartoval z irácké metropole pozdě večer 28. listopadu 1987. V noci z 28. na 29. listopadu měl první mezipřistání v Abú Zabí, hlavním městě Spojených arabských emirátů. Pak letadlo zamířilo dál směrem na východ.
Boeing 707 Korean Air
Letadlo, 26 let starý Boeing 707 s registrační značkou HL7406, svým nátěrem na trupu hrdě propagovalo blížící se letní olympijské hry v Soulu. Na jeho palubě bylo 11 členů posádky a 104 cestujících, převážně jihokorejských dělníků, kteří se vraceli domů z práce v arabských zemích.
Místem dalšího mezipřistání měl být thajský Bangkok. Letadlo tam mělo dosednout kvůli doplnění paliva odpoledne 29. 11. 1987. Krátce po druhé hodině odpoledne překročilo hranice barmského a thajského vzdušného prostoru nad Andamanským mořem. Let probíhal zcela normálně.
"Předpokládáme přílet do Bangkoku na čas. Současná pozice i čas jsou zcela normální," ohlásil pilot thajskému řízení letového provozu.
Trasa letu Korean Air 858. Modrá šipka - Bagdád, tyrkysová šipka - Abú Zabí, žlutá šipka - pravděpodobné místo nehody. Červená - Bangkok, zelená - Soul.
Pak se však letadlo odmlčelo a asi 160 kilometrů od thajských břehů zmizelo z radarů. Padající stroj pozorovali náhodní svědkové z vesnic na thajském pobřeží. Následujícího dne pak moře začalo vyplavovat kusy trosek z havarovaného stroje. Nikdo ze 115 lidí na palubě nepřežil. Jejich těla, stejně jako většina vraku letadla s černými skříňkami, nebyla nikdy nalezena.
Vyšetřování: Rychlý průběh nehody ukazoval na teroristy
Pokud vyšetřovatelé nemají k dispozici trosky a letové zapisovače, bývá jejich práce velmi problematická. Na palubě letu 858 muselo dojít k závažnému a nečekanému problému, protože piloti nestihli vyslat žádné tísňové volání. Vzhledem k napjaté politické situaci na Korejském poloostrově se od začátku uvažovalo i o možnosti teroristického útoku, což potvrzovaly i výpovědi svědků. Ti zmiňovali, že v době zmizení letadla slyšeli v dálce silný výbuch.
Trosky letu 858 byly vyplaveny na thajské pobřeží.
"Všechno nasvědčuje tomu, že nejpravděpodobnější příčinou nehody byl výbuch bomby. Letadlo mělo čtyři motory a vyspělé komunikačními systémy. Na případné technické potíže by byla posádka okamžitě upozorněna. Jediným věrohodným vysvětlením je teroristický útok," řekl krátce po útoku zástupce Korean Air.
Atentátníky dopadli ještě na letišti. Pokusili se o sebevraždu
Ve Spojených arabských emirátech, kde mělo letadlo poslední mezipřistání, se krátce po útoku zjistilo, že dva cestující, kteří letěli pouze z Bagdádu do Abú Zabí, mají neplatná víza. Nemohli tedy pokračovat podle svého plánu do Ammánu a pak do Říma. Byla jim tedy nabídnuta možnost letět přes Bahrajn.
Majumi a Šiniči Hačijovi, údajně otec a dcera japonské národnosti, s navrženým řešením souhlasili. Po příletu do Bahrajnu se však ukázalo, že mají padělané doklady. Podezřelí cestující byli zadrženi pouze pár minut před odletem jejich linky do Ammánu.
Oba atentátníci však byli na možnost zadržení připraveni: měli u sebe cigarety, v nichž byla místo filtru kyanidová kapsle. Oba je také použili. Přibližně šedesátiletý muž, jehož skutečné jméno znělo Kim Song-il, vzápětí zemřel. Šestadvacetiletou ženu se však lékařům podařilo zachránit.
Když se ženin zdravotní stav zlepšil, následovala série dlouhých výslechů. Kim Hjon-hi, jak znělo její skutečné jméno, sice přiznala, že měla falešné doklady, ale začala se vydávat za čínskou uprchlici a rezolutně odmítala jakýkoli podíl na útoku na korejské letadlo.
Vyšetřovatelé neměli v ruce žádný přímý důkaz. Ty nepřímé však byly dostatečně výmluvné. Žena sice tvrdila, že neumí korejsky, ale když před ní vyšetřovatelé mluvili v korejštině, bezděčně na jejich slova reagovala. Tvrdila, že žila v Japonsku a v Číně, neznala však dostatečně tamní reálie. Když jí při výslechu povolily nervy, velmi ostře napadla vyšetřovatele. Razantnost a profesionalita útoku nasvědčovaly tomu, že prošla výcvikem speciálního agenta. A o její vině svědčil i samotný fakt, že se při zadržení pokusila o sebevraždu.
Přiznání severokorejské agentky: Nastražili bombu a vystoupili
Po týdnech výslechů se Kim nakonec přiznala. Velký vliv na konečné přiznání měla také konfrontace s jihokorejským prostředím: mladá žena si uvědomila, že ji severokorejská propaganda, hovořící o zbídačelém a chaosem zmítaném jihu Korejského poloostrova, jednoduše zneužila.
Atentátnice Kim Hjon-hi po zadržení. Má zalepená ústa, aby už nemohla nepozorovaně požít jed.
Kim Hjon-hi se rozmluvila. Přesně vyšetřovatelům popsala celou akci od pověření vrcholnými představiteli KLDR přes přípravnou fázi, "zastírací" cestování po Evropě a vyzvednutí nálože od podpůrného týmu až po samotné nastražení výbušniny do letadla.
Bomba s časovým spínačem byla ukryta v malém příručním rádiu. Druhou součástí nálože byla lahev s třaskavou tekutinou, která měla účinek bomby ještě znásobit. "Po setkání operační tým bombu odjistí a časový spínač nastaví na interval devíti hodin. Ve 23:45 musí být bomba umístěna v prostoru pro zavazadla nad sedadly na palubě letu 858," stálo v pokynech, které severokorejští agenti obdrželi.
Kim Song-il a Kim Hjon-hi dodrželi instrukce přesně. Umístili třaskavinu v aktovce do přihrádky nad svými sedadly v přední části letadla a v Abú Zabí vystoupili. Za devět hodin nálož skutečně explodovala.
Ze závěrů FAA"Výbuch zařízení mohl způsobit poškození takového rozsahu, že došlo k okamžité ztrátě spojení letadla se zemí a ke ztrátě kontroly nad letounem." |
Americký Federální úřad pro letectví (FAA) následně provedl testy s Boeingem 707, při nichž simuloval známé podmínky letu 858 a byla použita nálož, kterou popsala severokorejská agentka. "Výbuch zařízení mohl způsobit poškození takového rozsahu, že došlo k okamžité ztrátě spojení letadla se zemí a ke ztrátě kontroly nad letounem," uvádí zpráva FAA o efektivitě bezpečnostního programu v civilním letectví z roku 1988.
"Chceme zabránit tomu, aby se v Soulu konaly olympijské hry"
Celou akci údajně naplánoval a přikázal budoucí severokorejský vůdce Kim Čong-il. Cílem měla být destabilizace Jižní Koreje krátce před volbami a také otřesení důvěry v Soul jako pořadatele letních olympijských her.
"Chceme zabránit tomu, aby se v Soulu konaly olympijské hry. Nikdo na světě nebude riskovat zničení svých letadel ani životy svých sportovců, kteří by si nikdy nebyli jisti před případnými teroristy. Ale to je jen začátek. Podaří-li se nám zabránit olympijským hrám a politický chaos se ještě zvýší, mohou nastat příznivé podmínky pro sjednocení obou korejských států," vysvětloval údajně dvojici agentů ředitel severokorejské tajné služby.
Z agentčiny knihy"Ani na okamžik jsem nepomyslela na morální stránku věci, ani jsem neuvažovala o tom, jaké důsledky přinese zavraždění snad stovek lidí mně osobně a v etickém slova smyslu vůbec. Takový sabotážní čin byl čistě technickou operací." |
Oba agenti, kteří byli od útlého mládí vychováni k naprosté věrnosti severokorejskému režimu a v nichž byla pěstována nenávist ke všemu západnímu, to vše přijali jako fakta. "Přiznávám se, že jsem ani na okamžik nepomyslela na morální stránku věci, ani jsem neuvažovala o tom, jaké důsledky přinese zavraždění snad stovek lidí mně osobně a v etickém slova smyslu vůbec. Takový sabotážní čin byl čistě technickou operací, ne víc a ne méně než krok k velikému cíli korejského znovusjednocení," napsala později Kim v autobiografické knize Slzy mé duše.
"Jak jinak bych mohla smýšlet po výchově a výcviku, kterých se mi v životě dostalo? Přesto se dnes ptám znovu a znovu, zda jsme za své činy méně zodpovědní jen proto, že jsme je vykonávali tak bezhlavě."
Někteří experti nicméně pochybují o tom, nakolik je citovaná kniha skutečnou výpovědí bývalé agentky. Některé pasáže totiž připomínají spíše propagandu Jižní Koreje.
Ke každému zavazadlu musí být cestující
Vyšetřování bylo uzavřeno s jednoznačným závěrem: pravděpodobnou příčinou nehody byl výbuch nálože na palubě. KLDR byla zařazena na seznam států, které podporují teroristické organizace.
Útok na let KAL 858 byl dalším impulzem, který vedl k vývoji efektivnějších bezpečnostních zařízení, zejména letištních rentgenů. Ani zavádění lepších technologií však opakování tragických útoků nezabránilo.
Na podzim roku 1988 se po výbuchu zřítil Boeing 747 americké společnosti Pan Am na skotské město Lockerbie. Při útoku zahynulo 270 lidí. I v tomto případě byla výbušnina ukryta v přenosném rádiu v zavazadle. Až po této katastrofě se začalo přísně dbát na párování zavazadel a cestujících. Jestliže někdo z pasažérů letadlo opustí, musí být jeho zavazadla vyložena.
Kim Hjon-hi byla po necelém roce odsouzena jihokorejským soudem k trestu smrti. Absolutní trest jí však byl prominut. Jihokorejská vláda a prezident došli k závěru, že mladá žena byla v podstatě obětí totalitního režimu. "Jsi vynikající případ tragédie Severní Koreje. A toho jsme museli před světem využít," řekl prý Kim po udělení milosti jeden z vyšetřovatelů. Kim zůstala v Jižní Koreji a vdala se za jednoho ze svých bývalých bodyguardů. Dnes žije v utajení kvůli obavám z pomsty rodin obětí letecké tragédie.
V roce 2009 se setkala s japonskou rodinou, jejíž členka byla v 70. letech unesena do KLDR, aby tam budoucí severokorejské agenty, včetně jí samotné, učila japonštinu.
Kim se narodila 27. ledna 1962 v rodině diplomata a část dětství strávila na Kubě. V osmnácti letech si ji vybrala komunistická strana jako budoucí agentku.
