Útok na nejstarší stanici moskevského metra. Vybuchla Rudá střela

Na stanici Lubjanka explodovala legendární souprava metra nazvaná Krasnaja strela, tedy Rudá střela. Druhý útok sebevraha se odehrál na zastávce Park kultury. Ta patří k nejstarším, nejzachovalejším a zároveň nejvytíženějším stanicím moskevského metra. Denně tam přestoupí přes 107 000 lidí.

Linka moskevského metra 1 - Sokolničeskaja je nestarší trasou metra v Moskvě. Právě na ní leží stanice Lubjanka i Park kultury, které ráno napadly sebevražedné atentátnice. Více v tomto článku.

Stanice Lubjanka, krátce po výbuchu.

Oběti výbuchu v moskevském metru na stanici Lubjanka. Teroristé vyhodili do povětří soupravu Krasnaje strela (Rudá střela), která vznikla na počest 75. výročí stejnojmenného legendárního vlaku. . (29. března 2010)

Jak se na teror připravuje pražské metro

Na stanici Lubjanka explodovala nálož v unikátní soupravě metra nazvané Krasnaja strela (Rudá střela). Pvního října 2006 ji ruské dráhy ve spolupráci s moskevským metrem připravily jako dar Moskvanům k příležitosti 75. výročí legendárního stejnojmenného vlaku spojujícího Moskvu s Petrohradem.

Uvnitř rudého vlaku s nápisy 75 Krasnaja strela byla připravena stálá expozice o výrobě, uvedení do provozu a samotném provozu legendárního vlaku. Další plakáty informovaly o vývoji v ruské hromadné dopravě. Použity byly i unikátní a dříve nezveřejněné fotografie.

Vlaková souprava moskevského metra přijíždí do stanice Park kultury.

Nejstarší linka metra v Moskvě

První úsek trasy 1 byl otevřen 15. května 1935. Do roku 1990 se linka rozšiřovala až do dnešní podoby. Měří 26,2 km a má 19 stanic. Pro srovnání, nejdelší linka pražského metra - B, je dlouhá 25,7 kilometrů a má 24 stanic. Nejdelší moskevskou linkou je trasa 3 -Arbatsko-Pokrovskaja s délkou 44,3 kilometry a jednadvaceti stanicemi.

Lubjanka

Park Kultury

Stanice Park Kultury byla do roku 1957 konečnou stanicí linky 1 a od roku 1950 je přestupní s trasou 5 Kolcevaja. Denně tam přestoupí zhruba sto tisíc lidí, všichni procházejí relativně složitým systémem propojovacích chodeb. Zjednodušený přestup je stále ve stádiu příprav.

Jako jedna z mála stanic od výstavby téměř nezměnila vzhled.

Oběti výbuchu leží na zemi před vagonem ve stanici Park kultury. (29. března 2010)

Stanice je vyhloubena velmi mělce, pouze 10,5 metru pod povrchem, protože půda v okolí je podmáčena nedalekou řekou. Ze stanice vedou dva výstupy. Na přestupní lince pět je stanice o třicet metrů hlouběji a z nástupiště vede jen jeden výstup.

Nástupiště zdobí 22 sloupů pokrytých mramorem dovezeným z poloostrova Krym.

Stanice Lubjanka, dříve Dzeržinskaja (podle zakladatele Čeky), je vyhloubena 32,5 metrů pod povrchem. Je přestupní na linku 7 Tagansko-Krasnopresněnskaja.

Stanice metra Lubjanka v Moskvě. Zde se odehrál první výbuch ve chvíli, kdy vlak zastavil a lidé začali vystupovat a nastupovat do vagonů. Stanice byla otevřena v roce 1935.

Moskevské metro - krásné a vytížené

Začalo se stavět ve 30. letech minulého století poté, co naprostý kolaps ve městě zaplaveném miliony uprchlíků před hladem z venkova přiměl v lednu 1931 Ústřední výbor komunistické strany k usnesení o stavbě podzemní dráhy. Původně byla pojmenovaná po Lazaru Kaganovičovi, který byl tehdy pravou rukou Stalina.

Útoky se odehrály na trase 1, na přestupních stanicích Lubjanka a Park kultury.

• První zkušební jízda se konala 4. února 1935 a první úsek v délce 11,2 kilometru s 13 stanicemi byl uveden do provozu 15. května 1935. Ruská (tehdy sovětská) metropole byla desátým městem na světě s metrem.
• Dnes je moskevské metro, jehož vlastníkem je ruský stát, po tokijském druhé nejvytíženější na světě: ročně přepraví 2,5 miliardy lidí (v roce 2009 to byly 2,3 miliardy).
• Je páteří moskevské dopravy; na metro připadají skoro tři pětiny cestujících. O víkendech přepraví sedm milionů, ve všední den devět milionů lidí.
• Tvoří ho síť dvanácti většinou podzemních linek o celkové délce 299 kilometrů; jednotlivé linky mají svůj název, barvu a od 90. let i číslo.
• Metro má 180 stanic, kterými projíždí 500 souprav.
• Je i svérázným muzeem, do něhož vstupenka stojí 26 rublů (16 Kč; původně stála tři haléře a tehdejší žetony se vhazovaly do turniketů z dubového dřeva). Zejména stanice z 30. až 50. let jsou ukázkou socialistického realismu. Jsou obloženy dekorativními kameny (žula, mramor různých barev) a zdobí je mozaiky či reliéfy na téma budování komunismu.
• Vzdálenost mezi stanicemi je relativně dlouhá, v průměru 1800 metrů, nejdelší úsek je na sedmé lince mezi stanicemi Tekstilščiki a Volgogradskij prospekt (3413 metrů). Vlaky proto v metru relativně vysokou průměrnou rychlostí kolem 43 kilometrů za hodinu.
• Pro cestující směřující do centra hlásí stanice mužský hlas, v protisměru ženský. Podobně na okružní lince mužský hlas oznamuje stanice ve směru podle hodinových ručiček, ženský v opačném.
• Během druhé světové války sloužilo metro jako letecký kryt. Ve stanici Majakovskaja pronesl několik veřejných projevů diktátor Stalin. V metru byla údajně vybudována i síť "Stalinových bunkrů", v nichž mělo někdejší komunistické vedení zhruba 60 metrů pod zemí přežít i jadernou válkou.
• Po Stalinově smrti bylo "Kaganovičovo" metro překřtěno na "Leninovo" a z podzemí mizely Stalinovy portréty, dnes se jmenuje "Moskevské metro". Nedávno se však do jedné ze stanic vrátily verše sovětské hymny opěvující Stalina.
• První útok v moskevském metru se odehrál 8. ledna 1977, kdy Moskvou otřásla série tří explozí (jedna v metru, dvě na ulici), při nichž sedm lidí zemřelo a 37 bylo zraněno. Při tajném procesu byli za atentát odsouzeni k trestu smrti a popraveni tři Arméni; spekulovalo se ovšem, že za útokem stojí tajná policie (KGB).

Obrovskou zásobu dokumetárních videí nejen o moskevském metru najdete na této stránce (pouze v ruštině).