Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ruský útok zničí obranu Pobaltí do 60 hodin, ukázala simulace

aktualizováno 
Prestižní americká výzkumná instituce RAND Corporation vydala studii, ve které otestovala schopnost jednotek NATO ochránit Litvu, Lotyšsko a Estonsko před možným ruským útokem. Výsledek je pro NATO tristní, ruské jednotky obsadí Pobaltí maximálně do 60 hodin.

Cvičení ruské armády Centrum 2015 | foto: Ministerstvo obrany Ruské federace

Otázka ruského ozbrojeného útoku je pro tři země Pobaltí - tedy Litvu, Lotyšsko a Estonsko - klíčovým tématem posledních let.

Rusko přitom, ať už prohlášeními nebo reálnými kroky (třeba přesunem jednotek), všechny tři země nijak neuklidňuje. Problémem není ani tak akutní reálnost či nereálnost ruského útoku, ale Ruskem udržovaná nejistota z možného útoku.

Taktika „nejistoty útoku“ zapadá do konceptu velmi efektivní informační války vedené Ruskem proti Západu. Koncept této války dobře popsal důstojník Generálního štábu Armády ČR Otakar Foltýn a předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel.

„Reálná hrozba spočívá v poměrně velmi silné informační válce. Rusové dělají informační operace velmi dobře a efektivně. Nejdříve říkáte něco málo, co je pravda, ve druhé fázi polopravdu a k tomu přidáváte absolutní lži,“ řekl pro českou televizi Foltýn. „Cílem Ruska není, aby přesvědčilo významnou část populace o své pravdě, jeho cílem je totálně rozbourat jakoukoli důvěru v cokoliv.“

Cvičení ruské armády Centrum 2015

Cvičení ruské armády Centrum 2015

Případný úspěšný ruský útok na Pobaltí vystaví NATO obrovské zkoušce jednoty a odhodlání. Při případném selhání nebo nedostatku rozhodnosti zcela spadne důvěra ve schopnosti NATO. Následkem bude rozpad Aliance.

Pobaltské státy si tak kladou otázku, na kterou z Ruska nedostávají odpověď: „Stojí Rusku zaútočit na Pobaltí s cílem rozbít jednotu NATO? Dovolíme Rusku udržovat Litvu, Lotyšsko a Estonsko v dlouhodobé nejistotě kvůli možnému útoku?“

Casus belli pro ruský útok může být například „utlačování“ ruské menšiny v Litvě a Estonsku - podobně, jako tomu bylo na Krymu. V obou zemích ruská menšina představuje politický problém, protože nebyla integrována do většinové společnosti.

Válečné hry

Jediným nástrojem jak odhalit průběh konfliktu Rusko-NATO je uspořádat válečné hry - tedy počítačovou válečnou simulaci, při které oponenti za použití známých vojenských prostředků, s reálnými technickými parametry, vedou proti sobě simulovaný boj.

Z válečných her popsaných ve studii Reinforcing Deterrence on NATO’s Eastern Flank vyplynulo, že Rusko porazí alianční obranu Pobaltí maximálně za 60 hodin.

Americké obrněnce na cvičení Sabre Strike v Pobaltí

Americké obrněnce na cvičení Sabre Strike v Pobaltí

„V současnosti NATO nedokáže úspěšně bránit území nejvíce ohrožených členů. Nejrůznější vojenské hry, do kterých byli zapojení na obou stranách vojenští experti a vojáci, ukázaly, že ruské síly ovládnou hlavní města Estonska a/nebo Lotyšska, tedy Tallinn a/nebo Rigu, do 60 hodin. Takto rychlá porážka ponechává NATO jen omezené možnosti na odpověď,“ píše se ve studii RAND Corporation.

V současné době má NATO v Pobaltí rozmístěno v rotaci několik praporů. Jde však pouze o symbolickou sílu, nikoliv o reálný nástroj schopný bránit území Pobaltí.

„Absence systémů protivzdušné obrany krátkého dosahu u amerických jednotek (rozmístěných v Pobaltí - pozn. autora) a minimální obranné schopností u dalších jednotek NATO znamenají, že se útoky setkají jen s odporem leteckých patrol NATO, které však budou početně přečísleny. Výsledkem budou těžké ztráty praporů NATO a narušení možného protiútoku NATO,“ stojí ve studii.

Podle studie je třeba ke skutečné obraně nasadit do Pobaltí sedm mechanizovaných brigád s příslušnou dělostřeleckou a leteckou podporou.

„Válečné hry naznačují, že síly o velikosti sedmi brigád, včetně tří těžkých brigád (tanky a BVP - pozn. autora) - adekvátně podporované letectvem, dělostřelectvem a dalšími palebnými prvky na zemi - zabrání rychlému obsazení Baltských států,“ píše se ve studii.

Tři nové americké těžké brigády ABCT (Armored Brigade Combat Team), včetně příslušných jednotek protivzdušné obrany, dělostřelectva atd., přijdou podle studie na cca 13 miliard dolarů.

Američané cvičili v Estonsku přistávání na silnici:

Dalším vhodným krokem je oprášit studenoválečný koncept boje AirLand Battle. Strategický koncept AirLand Battle řešil precizní koordinaci mezi velkými uskupeními mechanizovaných jednotek a letectvem. V rámci tohoto konceptu letectvo například ničilo zásobovací jednotky nepřítele a podporovalo tak pozemní jednotky na frontové linii.

V 80. letech měl Pentagon v Evropě rozmístěno několik stovek tisíc mužů, nyní pouze 30 000. Koncepce AirLand Battle je tak minulostí s tím, jak ještě před několika lety Západ nepočítal s velkým konvenčním konfliktem v Evropě.

Tři možné odpovědi - všechny špatné

V současné době má vedení Aliance v Bruselu jen tři odpovědi na ruský útok proti Litvě, Lotyšsku a Estonsku - provést masivní protiútok, použít jaderné zbraně nebo se smířit s ruskou anexí Pobaltí.

Ostatně malá pikantnost, sám Putin v dokumentu „Krym: Cesta domů“ počítal s druhou možností, když oznámil, že během ruského záboru Krymu nechal uvést do pohotovosti ruský jaderný arzenál.

Ani jedna ze tří nabízených možností není pro Alianci přijatelná. Protiútok si vyžádá masivní mobilizaci vojenských sil a s největší pravděpodobností skončí v táhlých krvavých bojích. Druhou možností je jaderná válka - ta se dá ale téměř s jistotou vyloučit. USA, Velká Británie nebo Francie do jaderné války s Ruskem kvůli Litvě, Lotyšsku a Estonsku nepůjdou.

Fotogalerie

Třetí možností je přenechat Pobaltí Rusku. Následkem ale bude naprosté rozbití důvěry ve schopnosti Aliance ochránit své členské země.

V současné době Pentagon, po ruském útoku na Krym, spustil iniciativu European Reassurance Initiative (ERI), která má posílit americkou přítomnost v Evropě. Pentagon požaduje v rámci ERI po Kongresu 3,4 miliardy dolarů.

Je však otázkou, zda posílení americké přítomnosti odpovídá, nebo se aspoň přibližuje, doporučením studie Reinforcing Deterrence on NATO’s Eastern Flank.

„V současné době plánujeme budoucí rotace vojenských jednotek po celé Evropě. Koncepce heel-to-toe (technika jízdy; zvýšení otáček motoru, za současného podřazení - pozn. autora) zvýší četnost přítomnosti ABCT brigád (v Pobaltí), ale nedojde k navýšení počtu - v místě bude vždy přítomna jedna brigáda. V současné době máme v místě nějaké letecké prostředky, ale ještě nemáme budoucí plány nasazení letectva. Požádali jsme o dodatečné peníze pro nasazení jednotek nebo dokonce jednotlivců Národní Gardy a Rezervy americké armády v oblasti,“ komentovala možné posílení amerických jednotek v Evropě Cathy Brown Vandermaarová, tisková mluvčí americké armády v Evropě.

Zdroj: Reinforcing Deterrence on NATO’s Eastern Flank

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Další články o vojenství a novinky ze světa armády najdete zde.

Autor:


Témata: Krym, NATO




Hlavní zprávy




Jihokov mlýnek na strouhanku M90P přísavkaJihokov mlýnek na strouhanku M90P přísavka

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.