Lehké obrněné vozidlo Dingo 2 německého výrobce Krauss-Maffei Wegmann je určeno pro přepravu šesti nebo osmi osob (počet byl snížen na základě bojových zkušeností v Afghánistánu) v podmínkách, kterým vojáci říkají rizikové pro ochranu živé síly.
Stavba obrněnce počítá s vysokou pravděpodobností náhlých útoků ze zálohy i s použitím improvizovaných výbušných zařízení (IED - Improvised Explosive Device).
Z konstrukčního hlediska je Dingo 2 téměř identické s variantou Dingo 2 GE A2, kterou používá německý Bundeswehr. Česká varianta se odlišuje například interkomem VICM 100 domácího původu, satelitní navigací či americkými radiostanicemi s možností satelitního a VKV spojení.
Při bojovém nasazení obrněnce se zpočátku vyskytlo mnoho problémů. Medializovány byly nejprve potíže s nízkým výkonem motoru. Vozidlo skutečně přebytkem výkonu nedisponuje, ale problémy s výkonem transportéru při bojovém nasazení v Afghánistánu měly ještě jinou příčinu. Takový je alespoň údaje z garančních prohlídek výrobce přímo v Kábulu a paralelně vedených zkoušek v oddělení vývoje a výzkumu PHM Ministerstva obrany v Brně.
Obě strany zjistily, že čeští vojáci kvůli zkrácenému výcviku v obsluze vozidla nepoužili filtry, které nařizuje provozní dokumentace vozidel pro druh paliva používaný v Afghánistánu. Místo motorové nafty zde "čepují" petrolej s označením F-34. To vedlo k poklesu výkonu motoru a dalším potížím s jejich chodem.
Zmatky nad zmatky
Vojáci se museli na začátku nasazení ding v Afghanistánu potýkat i s nepříjemnými zmatky. Na základnu v Logáru, kam auta putovala, vůbec nebyl dodán nasmlouvaný servis. Vojáci například obdrželi náhradní pneumatiky bez disků. To není nic neobvyklého, ovšem na základně neměli vybavení pro jejich přezutí.
Nebyla také zajištěna oprava a údržba vozidel a vojáci tak museli sestavovat speciální konvoje, které odjížděly na základnu do Kábulu k německé posádce, která vybavení měla. Český kontingent tak byl zbytečně oslaben.
Další problematickou částí je podle vojáků zbraňová stanice 1530, vyzbrojená kulometem MG A1T o ráži 7,62 mm. Výzbroj je prý pro plněné úkoly příliš slabá. Existuje ovšem také opačné tvrzení Ministerstva obrany ČR. To tvrdí, že výzbroj je vzhledem k určení vozidla pro přepravu osob dostatečná.
Došlo také k úpravě prostoru pro posádku. V původní osmimístné verzi měl střelec problémy s místem: při obsluze narážel do spolubojovníků. U ding z poslední dodávky byly proto na základě bojových zkušeností z přepravního prostoru vyňaty dvě sedačky, aby obsluha věže byla pro střelce pohodlnější. Přibyl tak i prostor pro vezený materiál a zejména munici. Další podrobné informace najdete na serveru Válka.cz zde.
Nákup obrněnců jako obvykle provázely podvody - více v tomto článku.
Osádka | 2+6 (první verze); 2+4 druhá verze |
---|---|
Pohotovostní hmotnost | cca 10 000 kg |
Užitečné zatížení | cca 2 500 kg |
Pohon | Vznětový čtyřválec s přímým vstřikem paliva o objemu 4 801 ccm o max. výkonu 163 kW při 2 100 ot./min. |
Převodovka | Automatická s možností ručního řízení, počet převodových stupňů 4+3 |
Objem palivové nádrže | 260 l |
Jízdní dosah | cca 900 - 1 000 km po silnici |
Stoupavost | 37° |
Boční náklon | 21,5° |
Brodivost | 1,2 m |
Výzbroj | Zbraňová stanice 1530 - kulomet MG 3 A1T o ráži 7,62 mm |
Max.rychlost | omezena na 100 km/h |