Strach z vedlejších účinků vojenského radaru, který by měl být postaven v případě dohody Česka a USA v Brdech, vede mnohé tamní obyvatele ke znepokojení. Přitom patrně ani nevědí, že jeden poměrně výkonný radar v této oblasti již existuje. Mají se ho také bát?
Na vrchu Praha v Brdech je od začátku tisíciletí v provozu nový radar, který umožňuje sledovat aktuální stav počasí až do vzdálenosti 256 km. Ve spolupráci s druhým radarem u obce Skalky u Protivanova na Moravě tak pokrývá celou republiku.
Údaje z tohoto radaru můžete nepřetržitě sledovat v rubrice Počasí serveru iDNES.cz, která přináší průběžné informace o tom, jak nad územím Česka prší - ANIMACE ZDE.
Radar versus radar
Na první pohled by se mohlo zdát, že za humny řady lidí, kteří se obávají potenciálního vlivu amerického radaru, je již jeden podobný instalován. Pokud totiž srovnáme dostupné údaje o impulzním výkonu, pak meteoradar vykazuje výkon 305 kW a XBR radar, který má být umístěn v Brdech, pak kolem 4 MW (není však jisté, nakolik se změní po plánované úpravě software a hardware). I když je to desetinový výkon, může někomu přidělat řadu vrásek na čele.
Zmíněné údaje však nelze takto prostě srovnávat. Plánovaný vojenský radar bude unikatní systém, který jinde ve světě nenajdete. Kdo by chtěl přesto srovnávat, musí si uvědomit, že oba radary pracují v jiném kmitočtovém pásmu. Stávající meteoradar působí na 5660 MHz (pásmo C), což dopovídá vlnové délce 5,3 cm. Na druhou stranu XBR systém má k dispozici pásmo X a tedy rozmezí 8 – 12,4 GHz, kde je vlnová délka kolem 3 cm.
O tom, že oba radary téměř nelze srovnávat, svědčí i jejich dosah. Ten u radaru provozovaného Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ) odpovídá vzdálenosti 256 km. Naproti tomu plánovaný americký radar podle dostupných údajů může identifikovat objekty až do vzdálenosti 6 700 km.
Jedním z největších rozdílů, který má podstatný vliv na vlastnosti radaru, je i rozměr jeho antény. Její průměr u českého radaru je 5,3 metru a u amerického 25 metrů. Na to navazuje i šířka svazku, která v prvním případě zabírá 0,96° a a v druhém 0,08°.
„Antény obou zařízení mají zcela jinou vyzařovací charakteristiku. Z toho vyplývá diametrálně odlišný charakter vyzařování, včetně hustoty zářivého toku v blízkém i vzdáleném okolí,“ říká redaktor Armádně technického magazínu (ATM) Stanislav Kaucký. „Je to podobné, jako byste chtěl srovnávat výkony koloběžky s Formulí 1,“ uzavírá s nadsázkou Kaucký.
Je čeho se bát?
Meteorologický radar v Brdech doposud žádné problémy nevyvolával a patrně ani nevyvolá. Podobně jako se doposud nepotvrdily obavy spojené s žižkovským vysílačem nebo letištním radiolokátorem v Ruzyni.
Přesto je lepší řídit se pravidlem dvakrát měř, jednou řež. I proto na jaře skupina Američanů v Brdech prováděla měření vysílacích signálů v okolí vojenského prostoru. Procházeli všechny frekvence a zachycovali veškeré zdroje vysílání, jako je rozhlas, televize, GSM vysílače, ale i radiomajáky řízení letového provozu a právě i meteorologický radar. To vše by by mohlo fungování vojenského radaru ovlivnit a naopak.
Právě obavu o ovlivnění samotného meteorologického radaru vojenským systémem vyjádřil nedávno pro Příbramský deník jeden pracovník ČHMÚ. „Podle mého názoru dojde vlivem indukce, tedy statické elektřiny, k omezení provozu hydrometeorologického radaru na kótě Praha, který je začleněn do středoevropské radarové sítě CERAD a je vázán určitými smlouvami a závazky ze strany České republiky. Ty bychom na rozdíl od ochrany samotné USA měli v rámci EU plnit. Nedokážu si představit, že by americký radar mohl být bezproblémovým sousedem toho meteorologického,“ řekl.
|
Meteorologický radiolokátor slouží k detekci výrazné srážkové oblačnosti (bouřky do cca 250 km). Mohou být použity pro odhad okamžitých intenzit srážek do cca 150 km od radaru. Princip funkce radaru je založen na zpětném rozptylu mikrovln (cm-vln) na vodních kapkách a ledových krystalcích ve srážkách a oblačnosti. Vysílač generuje krátké vysokoenergetické pulsy elektromagnetického vlnění, které anténa vyzařuje v podobě úzkého svazku do atmosféry. Část energie se !odrazí" (přesněji: zpětně rozptýlí) od cílů meteorologických (srážky) či jiných (terén, letadla apod.). Část zpětně rozptýlené energie je zachycena anténou a zpracována přijímačem radaru. Podle polohy antény (azimut, elevace) a času mezi vysláním a příjmem pulsu se určuje poloha cíle. Množství odražené energie je úměrné intenzitě (radiolokační odrazivosti) cíle. Meteorologická měření se skládají z cca 15-20 otáček antény v azimutu s proměnným výškovým úhlem (elevací). Tato objemová měření jsou opakována každých 5-15 minut. Zdroj: ČHMÚ |
Zdraví prý není ohroženo
Díky přípravě na možné umístění vojenského radaru v Brdech se zaměřila pozornost i na meteorologický radar. „Oba radary jsou v normách. Srovnat se to ale příliš nedá. Meteorologický radar může ozařovat, paprsek se rozptyluje a míří i dolů, ale vojenský radar bude namířen jedním směrem a vyzařovat bude jediným směrem. Je to hodně zjednodušené, ale je méně škodlivý než ten radar, co tady je,“ prohlásil na nedávném setkání starostů a představitelů Ministerstva obrany podle deníku Právo přednášející lékař Peter Bednarčík.
Příbramský deník přinesl vyjádření pracovníka ČHMÚ i k problematice bezpečnosti meteorologického radaru. „Překročené hygienické limity pro meteoradar jsou v desítkách až maximálně stovkách metrů v elevační úrovni jeho antény,“ uvedl tento zaměstnanec.
„Takový radar nemůže nikomu zdravotně uškodit a 40 let zkušeností s těmito zařízeními to potvrzuje,“ řekl iDNES na téma bezpečnosti potenciálního vojenského radaru docent Luděk Pekárek z Národní referenční laboratoře pro neionizující elektromagnetická pole a záření u Státního zdravotního ústavu. „Jediný vliv, který kdy byl u takovýchto elektromagnetických zařízení prokázán, je ohřívání. Jsou na to ale limity přijaté Evropskou unií. Nejvyšší přípustné limity nesmí překročit nárůst o 0,1 °C u obsluhy a o 0.02 °C u obyvatel v okolí takovýchto zařízení. Zatím však nikdy nebyla u obyvatelstva naměřena ani setina navíc, spíše tisíciny. Vzdálenost obyvatelstva od radaru se přitom bude v daném případě pohybovat řádově v kilometrech. Takže žádné nebezpečí nehrozí,“ vysvětluje Pekárek. A jeho slova se dají vztáhnout i na meteorologický radar.
