Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Číně vytvořili opice s autismem. Cílem je pochopit tuto poruchu u lidí

aktualizováno 
Vědci z Šanghajského institutu biologických věd ohlásili podivuhodný úspěch. Genetickou úpravou vajíček se jim podařilo vytvořit několik opic vykazujících známky autismu. Poznatky z výzkumu na opicích by se mohly využívat v léčbě této nemoci u lidí.

Pro potřeby studie bylo „vytvořeno“ osm makaků jávských s přebytečnými kopiemi genu MeCP2. | foto: Rushen, Thai National Parks CC-BY-SACreative Commons

Osm makaků s cílenou genetickou chybou běhá stále dokolečka ve své kleci, nevšímá si příliš ostatních opic a reaguje negativně na pohled výzkumníků do jejich očí – prý křičí a vykazují další známky úzkosti u jiných zvířat neobvyklé. Stejně tak ve srovnání s „neupravenými“ opicemi mají zhoršené kognitivní schopnosti. Vykazují tak řadu znaků, které provází lidi trpící poruchou z autistického spektra. Podle Zilonga Qiu, jednoho z čínských vědců stojících za celou studií publikovanou v časopise Nature, tak celý experiment nabízí unikátní model pro zkoumání autismu.

Supersvalnatý pes z Číny

V čínských laboratořích vznikl supersvalnatý pes. V EU nemá být povolen

Charlie je aktivní a miluje procházky.

Ilustrační foto

Nejedná se samozřejmě o první pokus, jak studovat tyto poruchy na zvířatech. Většinou byly v podobných výzkumech využívány krysy, jejichž mozek však zcela neodpovídá v komplexitě tomu lidskému, což zkoumání ztěžovalo. Primáti oproti tomu disponují zejména prefrontálním kortexem mnohem bližším tomu lidskému, což je činí pro výzkum velmi cennými. Zároveň je však jejich využití pro výzkum mnohem náročnější, jelikož trvá dva až čtyři roky, než dosáhnou dospělého věku. Nehledě na to, že výzkum na zvířatech velmi podobných lidem vyvolává řadu etických otázek.

Opice byly „vytvořeny“ vložením viru nesoucího lidský gen MeCP2 do vajíček matek před jejich oplozením a narozené opice pak měly přebytečné kopie tohoto genu. U lidí se stejnou genetickou poruchou se často objevují změny v chování příznačné pro autismus, ovšem jen některých - obecně se totiž předpokládá, že tuto poruchu nespouští jeden gen, ale souhra více genů, možná i desítek.

Qiu a jeho tým nyní chce studovat, jak se liší mozek opic a co způsobuje jejich nedostatky v sociálním chování. Následně chce zkoušet i „léčbu“ a dokonce se pokusit genetickou chybu zpětně vrátit. Někteří vědci však zcela nesdílí Qiuovo nadšení. „Musíme být opatrní, než to označíme za model autismu, úplně tomu tak není,“ myslí si Huda Zoghbi z Baylor College of Medicine v Texasu. Ačkoli některé příznaky jsou podobné jako u lidí trpících autismem, překryv není stoprocentní: opice vykazují chování, které se u nemocných lidí neobjevuje a naopak.

Podle některých vědců jsou ale zvířecí modely pro pochopení této nemoci nezbytné a opice jsou v tomto směru ideální. Jak říká John Spiro ze Simonsovy nadace pro výzkum autismu v New Yorku: „Spousta lidí si myslí, že hlodavci nestačí. Řekl bych, že ti nejchytřejší lidé v oboru si myslí, že to [= experimentovat s primáty] musíme.“

Témata: Virus




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.