Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


V Japonsku se otevřely brány Expa 2005

  8:05aktualizováno  8:05
V kultivované přírodě na okraji více než čtyřmilionového japonského města Nagoja vyrostlo obří výstaviště Světové výstavy EXPO 2005, která dnes otvírá své brány tisícům návštěvníků. Celkem se jich čeká na 25 milionů, jen českým pavilonem by podle odhadů mělo projít deset tisíc zájemců denně.
Slavnostního zahájení se ve čtvrtek odpoledne zúčastnili japonský císař a korunní princ. Součástí programu byl i koncert stočlenného světového orchestru, který byl sestaven pro tuto příležitost z hudebníků všech kontinentů.

Prestižní přehlídka kultur a technologií potrvá do 25. září a zúčastní se jí 125 států a osm mezinárodních organizací. Výstavištěm křižují vozítka bez řidiče, která navigují speciální magnetické značky umístěné pod povrchem komunikačních tras kolem výstaviště.

Robotický rečepní

Mezi dvěma oblastmi, Seto a Nagakute, do nichž zasahuje výstaviště, pendlují ekologické autobusy na vodíkový pohon, využít lze i lanovky Kikkoro Gondola, která skýtá panoramatický pohled na výstaviště. Nad výstavištěm, v průměrné výšce 14 metrů, se klene bezmála tříkilometrová a jedenadvacet metrů široká globální smyčka -hlavní komunikační kanál napříč výstavním areálem, nadzemní cesta, z níž lze sestoupit do účastnických zón s pavilony.

Areál Expa 2005

„Ohromuje mě úžasná organizační preciznost, dokonalé provedení. A člověk se tu cítí bezpečně -můžete se výstavištěm nerušeně procházet a soustředit se jen na vjemy,“ říká generální komisař české účasti na EXPO Vladimír Darjanin. „Myslím, že je EXPO v Japonsku na správném místě. Je to jiný svět, ale mám pocit, že v Evropě ani v Americe nenajdete tak zvídavé návštěvníky,“ dodává Darjanin.

Zejména japonští pořadatelé vsadili na prezentaci moderních technologií. „Je to určitá fascinace novými médii, obrazem, touha předvést v úžasně nasnímaných záběrech svou zemi, vystavit klenoty za vitrínou. Ale my jsme se vydali jiným směrem - nepoučujeme, ale vyzýváme ke hře, probouzíme fantazii,“ říká Darjanin, který zdůrazňuje, že zatímco Řekové mají ve svém pavilonu tři sta obrazovek, Češi jen jedinou. Osobně ho zaujal rumunský pavilon, v němž živý soubor představuje stylizovanou rumunskou hudbu.

Světové výstavnictví má více než stopadesátiletou historii, která začala anglo-francouzským soupeřením o postavení v průmyslu. Často však zaznívá otázka po smyslu expozic. „I když spolu můžeme komunikovat elektronicky či telefonicky, to nejdůležitější je setkávání. Vzájemně se emocionálně inspirovat, což je hlavním, nenahraditelným smyslem světových výstav. Je však zároveň potřeba jasně definovat, s čím by měly státy přicházet, z přílišné volnosti vzniká nesourodý slepenec,“ uvažuje Darjanin.

Podle Darjanina jeden den na návštěvu EXPO nestačí. „To by byl pelmel emocionálních zážitků, z kterého nakonec uvízne v paměti jen jeden hlavní. Uměl bych si tu jako návštěvník představit tři až pět krásných dní.“

Mezi pavilony Irska, Rumunska, Švýcarska, Rakouska a Velké Británie stojí také česká expozice. „Lepší místo jsme si nemohli přát,“ podotýká Martina Hončiková z organizačního týmu. Pavilon je blízko EXPO Domu, který pojme na tři tisíce diváků a bude dějištěm dnů jednotlivých států.

Český pavilon se mezi technicistně pojatými prezentacemi, na které vsadila většina ostatních zemí, vymyká už svým přírodně laděným průčelím architektky Barbory Škorpilové. Deset tisíc různě pootočených dřevených tyčí vytváří dojem rozevláté louky. „Je to zvláštní shoda vjemů, ale zvenku působí český pavilon jako plynulé prodloužení lesa, který mají u své expozice Britové,“ popisuje generální komisař české účasti Vladimír Darjanin.

Prvotní snová iluze pokračuje i ve vnitřním prostoru nazvaném Zahrada fantazie a hudby, pro kterou má Darjanin zajímavý příměr: „Jako byste zvedla mušli z mořského dna a otočila ji.“ Podle Darjanina je z české expozice japonský personál nadšený.

Namísto vchodu návštěvníka vtáhnou setmělé útroby obří housenky, které se nakonec otevřou do osvětleného prostoru s bazénem. Zrcadlové oko housenky ještě předtím nachystá léčku - tváře vstupujících promítá návštěvníkům uvnitř expozice. Ta se svými šestnácti zvukově-světelnými nástroji přímo vyzývá k interaktivní hře. Stačí se dotknout hladiny bazénu, jehož dno pokrývají zrcadla, a prostorem se ponese světelné vlnění. Nebo rozezvučet vodní klavír Petra Nikla, jehož prodloužená kladívka rozehrají společně s tóninami i tance stínů. Nechybí ani vodní varhany s píšťalami umístěnými ve vodě a kapkostroj Milana Caise -pumpováním se doplní dešťový zásobník nástroje, načež kapky padající vody rozeznějí činely.

„Je to snaha nastavit počítačové sféře nějakou alternativu, jakousi technologickou ekologii. Vracíme se k přírodě tím, že do prostoru klademe nástroje, které fungují na základních optických a akustických principech,“ charakterizoval expozici Petr Nikl, autor výstavní koncepce.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Model Vostoku z polské řady sešitů Mały modelarz (1962). Všimněte si prstence s...
Nikdo nevěděl, jak raketa vypadá. Tak vznikl nesmyslný model Vostoku

Pokud jste za minulého režimu zatoužili po nějaké dražší hračce, bylo bez nadsázky jednodušší si ji vystřihnout a slepit z papíru, než ji koupit v obchodě....  celý článek

Ústřední telekomunikační budovu na pražském Žižkově čeká za několik let...
Odtud k vám dostanou 300 Mbit/s internet i po stoletých kabelech

Ústřední telekomunikační budovu na pražském Žižkově čeká za několik let demolice. Pojďte si s námi prohlédnout místa, kde dříve stovky spojovatelek propojovaly...  celý článek

Obálka knihy Zeptejte se pilota od Patricka Smitha, vydavatelství Grada.
Kapitán vstoupil do kabiny, pilot byl polonahý. Kniha o létání i překvapí

Co se stane, když letadlo zasáhne blesk? Jaká je šance, že se strojem dokáže přistát někdo jiný než pilot? Vychází kniha o létání Zeptejte se pilota od...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.