Na výstavě Mikroprocesory srdce počítačů, která probíhá od 7.6. až do 28.8. v Národním technickém muzeu, se můžete seznámit s ucelenou historii mikroprocesorů od prvního modelu na světě až po nejnovější procesory ze současnosti. Vůbec prvním mikroprocesorem na světě byl Intel 4004 z listopadu 1971. Jedná se o čtyřbitový mikroprocesor s původní rychlostí 109 kHz, který dokázal obsloužit až 640 B RAM.
Pak se již rozjel vývoj mikroprocesorů, který přinesl 8- a 16bitové modely, jakými jsou Intel 8008, Intel 8088. Následovaly plně 32bitový Intel 80386, rodina mikroprocesorů 486 DX/DX2/DX4. Přes první Pentium® uvedené v roce 1993 se dostaneme až k nejnovějším dvoujádrovým procesorům Intel Pentium Extreme Edition 840 Edition a Intel Pentium D.
Serverový svět je zastoupen od procesorů Pentium® Pro až po Intel® Itanium®2. O své nepřijdou ani příznivci mobilních technologií včetně modelu Intel® Pentium® M. Třebaže je spolupořadatelem výstavy společnost Intel, nemohou chybět ani mikroprocesory dalších výrobců. Setkáte se zde i s takovými přelomovými modely, jakým byl bezpochyby první 64bïtový procesor Alpha AXP.
Jádrem výstavy je soukromá sbírka Patrika Veselíka, který je učitelem na Střední škole aplikované kybernetiky v Hradci Králové a zároveň dlouholetým spolupracovníkem mnoha českých i slovenských počítačových periodik. Některé nejstarší exponáty zapůjčilo na výstavu muzeum společnosti Intel se sídlem v Santa Clara v Kalifornii. V tomto rozsahu jde o vůbec první představení mikroprocesorů v České republice.
Součástí výstavy je i prezentace současných zařízeních pro digitální zábavu, o kterou se postaral výrobce počítačů Brave společnost AAC. Její součástí budou i PC založené na nejmodernější dvoujádrové technologii Intel reprezentované mikroprocesorem Intel Pentium D.
Kromě toho je připraven i bohatý doprovodný program, který se skládá především z přednášek pro širokou i odbornou veřejnost. Přednášky pro laiky mimo jiné nabízí odpověď na otázky, co je vlastně mikroprocesor, proč se mu věnuje taková pozornost a jakou roli hrají jeho vlastnosti pro běžného uživatele. Odborníci se naproti tomu dozví například o důvodech použití procesorů Intel v prvních počítačích IBM nebo o procesorech se dvěma a více jádry.
Mooreovův zákon neztrácí ani po letech na aktuálnosti
O Mooreově zákoně jsme psali na Technetu již několikrát. Naposledy jsme se jím podrobněji zabývali v článku Potomci Moorova zákona. Původně byl axiom, který dnes označujeme jako Mooreovů zákon, myšlen pouze jako obecná úvaha, kterou uveřejnil ve studii v odborném tisku v roce 1965 inženýr Gordon Moore. Předpovídá v ní, že se hustota tranzistorů v integrovaném obvodě zdvojnásobí každý rok.
Tato myšlenka jakkoli myšlená pouze jako obecná úvaha, se stala řídícím principem pro celý polovodičový průmysl na cestě ke stále výkonnějším, ale zároveň levnějším produktům. Vizionářství této myšlenky podtrhuje skutečnost, že v té době ještě neexistovaly ani mikroprocesory a dokonce ani společnost Intel, kterou Moore založil se svými společníky až v roce 1968. První mikroprocesor přišel dokonce na svět až za další tři roky.
V roce 1975 Moore svůj axiom modifikoval a prodloužil dobu potřebnou pro zdvojnásobení tranzistorů na dva roky. V tomto znění platí do dnes a má potenciál platit i nadále. Gordon Moore k tomu říká: „Další desetiletí udržíme pravděpodobně stejné tempo... Lidské kreativitě se meze nekladou.“
| Procesor |
Rok uvedení |
Počet tranzistorů |
| 4004 |
1971 |
2 300 |
| 8008 |
1972 |
2 500 |
| 8080 |
1974 |
4 500 |
| 8086 |
1978 |
29 000 |
| Intel 286 |
1982 |
134 000 |
| Intel 386 |
1985 |
275 000 |
| Intel 486 |
1989 |
1 200 000 |
| Intel Pentium |
1993 |
3 100 000 |
| Intel Pentium II |
1997 |
7 500 000 |
| Intel Pentium III |
1999 |
9 500 000 |
| Intel Pentium 4 |
2000 |
42 000 000 |
| Intel Itanium |
2001 |
25 000 000 |
| Intel Itanium 2 |
2002 |
220 000 000 |
| Intel Itanium 2 (9MB cache) |
2004 |
592 000 000 |
|
Vývoj zvyšování tranzistorů u mikroprocesorů Intel | ||
