Na začátku příštího týdne bude plyn v pražských rozvodech plynu cítit mnohem víc než obvykle. Společnost Pražská plynárenská totiž provede tzv. odorizaci, čili v podstatě velkou "pachovou" zkoušku těsnosti rozvodů. Zkouška začne v neděli 12. května v 18:00 a bude ukončena v úterý 14. 5. v 18 hodin.
Zemní plyn bude v těchto dnech nasycen dvojnásobným množstvím látky s intenzivním a charakteristickým zápachem (odorantem) než obvykle. (Její množství se zvýší z 12 mililitrů na metr krychlový plynu na 24 ml/m³.) Díky tomu bude možné jednodušeji odhalit i malé, jinak těžko postřehnutelné úniky zemního plynu třeba v bytech nebo obytných domech.
Co dokáže plyn |
"V případě, že by obyvatelé Prahy měli v tomto období podezření, že cítí zápach zemního plynu, je zapotřebí zavolat naši pohotovostní službu 1239, která vše prověří," řekl pro iDnes mluvčí Pražské plynárenské Miroslav Vránek. (Služba by měla být bezplatná, pokud nedojde k poškození majetku společnosti.) Do příjezdu pohotovosti je vhodné větrat a nepoužívat otevřený oheň ani elektrické spotřebiče.
Odorizace, tedy zdvojnásobení množství páchnoucích látek, je pravidelně se opakující událost, kterou musí provádět všichni distributoři plynu zhruba v půlročních intervalech. (Není to přesně půl roku, protože během léta je odběr malý a pach se tak šíří potrubím pomalu. Proto se zkouška provádí před začátkem letní sezony). I tato už byla naplánována dopředu před výbuchem v Divadelní ulici. Obvykle podle zkušeností distributorů vedou odorizace ke zvýšení počtu nahlášených poruch o několik desítek procent.
Plyn musí "smrdět"
Páchnoucí látky se do plynu přidávají z důvodu, který je všem asi jasný: vyčištěný zemní plyn je totiž v podstatě zcela bez zápachu a pro lidský nos nepostřehnutelný. Přitom riziko výbuchu už hrozí při poměrně malých koncentracích (stačí pár procent celkového objemu vzduchu).
Přidávání výrazně páchnoucích látek se stalo nejdříve povinné v USA ve 30. letech minulého století. Hlavní měrou k tomu přispělo neštěstí v texaském městečku New London, při kterém zahynulo zhruba 300 dětí a učitelů. Texaské předpisy se změnily jen pár týdnu po neštěstí a od té doby se postup rozšířil do celého světa s tím, jak jednotlivé země začaly ve větším používat zemní plyn. V případě Evropy to bylo se zpožděním mnoha desetiletí. (Důvod je prostý: plyn se těžil s ropou, kterou my nemáme, USA ale byly dlouho jejím největším světovým producentem a dlouho jen "odpadního" plynu měly přehršel.)
K odorizaci se dnes nejčastěji používají sloučeniny síry, které člověku páchnou velmi nepříjemně. Experimentovalo se i s příjemnějšími pachy, například tzv. fialkovou silicí, ale ukázalo se, že právě odporné pachy lidské smysly varují podstatně účinněji než příjemné. Navíc tyto sirné sloučeniny (obvykle tzv. merkaptany nebo sulfidy, v tomto případě tetrahydrothiofen) dobře hoří, nejsou v daných koncentracích jedovaté a jsou stálé.
