Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Rusko začalo cenzurovat internet podobně jako Čína. Závadné weby zmizí

  16:14aktualizováno  16:14
Podobně jako v lidově demokratické Číně, tak i ruský režim přistoupil k cenzuře internetu. Vzniká seznam závadných stránek, které budou zakázány. Oficiálně je to boj proti dětské pornografii, kritici se ale bojí, že může skončit například i ruský Twitter nebo Facebook.

Cenzura | foto: Foto Profimedia, koláž Technet

V Rusku v pondělí vstoupil v platnost cenzurní zákon zavádějící černé listiny nežádoucích internetových serverů. Jeho oficiálním cílem je chránit nezletilce před nebezpečnými informacemi, ale podle agentury AFP se mnoho pozorovatelů obává, že smyslem zákona je cenzurovat internetovou síť v Rusku. Ta jako poslední z mediálních prostředků totiž stále odolávala Putinově znovunastolenému režimu.

Právě přes internet a nejrůznější blogy či sociální sítě se šíří názory opozice, informace o protestech proti Putinovi a aktuálně například i výrazy podpory pro zatčené členky skupiny Pussy Riot. Těm v politicky motivovaném soudním řízení hrozí za údajné výtržnictví až 7 let vězení.

Opoziční média mimo internet mají v Rusku velmi těžkou pozici. Jako jedno z posledních svobodných masových médií zůstalo v Rusku rádio Echo Moskvy, které lze také poslouchat přes internet. Putinovi toto rádio leží v žaludku už dlouho.

Nová legislativa umožňuje vytvořit federální registr, který monitoruje a upravuje činnost internetových serverů. Úřady smějí přinutit majitele či poskytovatele serverů k jejich uzavření, pokud obsahují tímto zákonem zakázané informace.

Zákon, který v polovině měsíce schválili zákonodárci a o víkendu podepsal prezident Vladimir Putin, je prý namířen především proti serverům, které šíří dětskou pornografii, podporují užívání drog či radí, jak spáchat sebevraždu. Kritici textu ale varují, že ruské úřady se tak snaží cenzurovat internet.

Oponenti Putina tvrdí, že nový právní předpis umožňuje zavírat ruské webové stránky včetně ruskojazyčných verzí Facebooku a Twitteru, a to i bez soudního rozhodnutí. Normativní akt je údajně zacílen proti opozičním hnutím, která se organizují prostřednictvím sociálních sítí. Výhrady proti předloze měla i prezidentská rada pro lidská práva.

Podle provozovatelů velké internetové encyklopedie Wikipedia však nejsou připravovaná opatření ničím jiným než obdobou Velkého čínského firewallu. Jeho účinky jsou obecně známé. Nepohodlné stránky prostě nejsou dostupné nebo mají časté výpadky: občas se načítají, občas ne - další informace zde.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.