Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


V sobotu slaví PC 25 let

aktualizováno 
Ačkoli mezi výrobci osobních počítačů panuje tvrdá konkurence, přinejmenším jednu věc má drtivá většina jejich výrobků společnou: jde o počítače označované jako IBM PC kompatibilní. Od uvedení prvního PC na trh letos uplyne rovné čtvrtstoletí.
Pojem "personal computer", tedy osobní počítač, se používal již v 70. letech. Tehdy však pouze obecně označoval počítače, které byly dostatečně kompaktní, aby si je mohla pořídit i menší firma či movitý jednotlivec. Šlo tedy o opak sálových či střediskových počítačů, které světu informačních technologií kralovaly v předchozích dekádách. Až "velká modrá", jak se americké počítačové společnosti IBM přezdívá, dala na počátku 80. let pojmu PC specifický obsah a zasadila se o to, že počítače vítězně dobyly stoly uživatelů.

Vznikající trh s osobními počítači nenechával manažery IBM v klidu. První pokus o naskočení do rozjíždějícího se vlaku však nedopadl nejlépe. Počítač s označením IBM 5100, který spatřil světlo světa v roce 1975, si mnoho zákazníků nenašel. Po prvotním nezdaru společnost uvažovala o koupi některého z úspěšnějších konkurentů, nakonec ale vsadila na vlastní síly.

V kalifornských laboratořích IBM v Boca Raton se pokusil tým odborníků pod vedením Dona Estridge sestavit počítač, v interních materiálech označovaný šifrou Acorn. Důležitým kritériem při vývoji počítače byla možnost sestrojit jej z běžně dostupných součástek, což snižovalo finanční i časové náklady na vývoj. Po asi rok trvajícím úsilí se podařilo dát dohromady stroj, který byl veřejnosti představen 12. srpna 1981 pod názvem IBM PC 5150.

Co vlastně první "písíčko" svým uživatelům nabízelo? Srdcem stroje, který se prodával za ne zrovna lidovou cenu 1565 dolarů, byl procesor společnosti Intel, který pracoval s frekvencí 4,77 megahertzu. Pevný disk v počítači nebyl, nicméně uživatel si mohl výsledky své práce uložit na magnetofonovou pásku nebo na disketu. Ve druhém případě si však musel připlatit za příslušnou mechaniku. Za příplatek byl také monitor, který ovšem bylo možné nahradit televizí.

IBM se v případě svého stroje rozhodla pro takzvanou otevřenou architekturu. To znamenalo, že technická dokumentace k počítači, přesněji k jeho klíčové části označované jako BIOS, byla přístupná i jiným výrobcům. Ti pak mohli vyrábět příslušenství, které bylo s PC kompatibilní. Ze strany IBM však nešlo o filantropický počin. Vedení společnosti počítalo jednak s tím, že za přístup k dokumentaci budou ostatní výrobci platit licenční poplatek, a za druhé, že první housle v oblasti PC bude i v budoucnu hrát IBM.

Ačkoli je to s přihlédnutím k výkonu, ceně a náročnosti obsluhy prvních "písíček" možná obtížně pochopitelné, stalo se IBM PC dobře prodejným artiklem. Kromě reklamy k tomu přispěla i poměrně široká nabídka programů, zejména praktický tabulkový procesor.

Popularita, kterou si počítač vydobyl, měla pro jeho tvůrce i stinnou stránku. Někteří výrobci výpočetní techniky viděli v platformě PC šanci na obchodní úspěch, platit za licenci se jim však nechtělo. Díky tomu vznikly takzvané klony, které si s originálními PC od IBM rozuměly a za něž nebylo nutné platit licenční poplatek. Následný rychlý nástup PC kompatibilních počítačů vymazal z mapy téměř veškerou konkurenci.

Společnost IBM sice stála na počátku fenomenálního úspěchu PC, ve druhé polovině osmdesátých let však přišla o své výlučné postavení v této části trhu. V roce 2005 prodala IBM divizi osobních počítačů čínské společnosti Lenovo a nadále se chce zaměřit na lukrativnější trh softwaru a počítačových služeb.

Stručná historie počítačů

  • 1946 - V USA byl spuštěn počítač ENIAC (Electronic Numerical Integrator and Computer). Zkonstruovali jej matematik John William Mauchly a elektroinženýr John Presper Eckert na objednávku armády. Sloužil zejména pro balistické výpočty.
  • 1951 - Americký přístroj UNIVAC I se stal prvním komerčně dostupným počítačem. Do historie se zapsal mimo jiné tím, že dokázal předpovědět výsledek amerických prezidentských voleb z roku 1952.
  • 1957 - V Praze byl spuštěn první československý počítač. Zařízení s názvem SAPO (SAmočinný POčítač) sestrojil tým techniků vedený docentem Antonínem Svobodou.
  • 1958 - Jack Kilby ze společnosti Texas Instrument vynalezl integrovaný obvod. Nezávisle na něm dospěl ke stejnému výsledku i Robert Noyce, jeden z pozdějších zakladatelů společnosti Intel.
  • 1963/64 - Americký vědec Douglas Engelbart vynalezl počítačovou myš. Měla jedno tlačítko a byla ze dřeva. Masového rozšíření se myš dočkala až v 80. letech.
  • 1969 - Ve Spojených státech byla spuštěna vojenská počítačová síť ARPANET. Je považována za předchůdce dnešního internetu.
  • 1971 - Byl vynalezen mikroprocesor, který tvoří základ dnešních počítačů. Prvenství bývá přisuzováno výrobku společnosti Intel s označením Intel 4004.
  • 1975 - Bill Gates a Paul Allen založili softwarovou firmu Microsoft.
  • 1981 - IBM představila první počítač standardu IBM PC. Počítač využíval operační systém MS DOS 1.0 společnosti Microsoft.
  • 1982 - Objevil se zřejmě první volně se šířící počítačový vir. Nesl název Elk Cloner a přenášel se pomocí disket. Napadal počítače Apple II.
  • 1985 - Microsoft představil první verzi operačního systému Windows. Až Windows 3 z roku 1990 se staly komerčně úspěšnými.
  • 1991 - Zrodila se jedna z nejpoužívanějších služeb internetu - World Wide Web. Duchovním otcem soustavy vzájemně propojených hypertextových dokumentů byl Timothy Berners-Lee.
  • 1995 - Byl uveden Příběh hraček - první celovečerní animovaný film plně vytvořený počítačem.
  • 1997 - Počítač Deep Blue firmy IBM poprvé porazil v klasickém šachovém souboji velmistra Garryho Kasparova.
  • Autor:




    Hlavní zprávy

    Další z rubriky

    Ilustrační snímek
    Intel bude po letech vlády sesazen z trůnu. Vystrčí jej Samsung

    Vyšší ceny pamětí i rozšiřování mobilních telefonů může za to, že korejská společnost Samsung přeskočí Intel v žebříčku prodejů čipů.  celý článek

    Odolné USB paměti v testu
    Dokážete svou nešikovností zničit USB „flashku“? Zkusili jsme, co vydrží

    Co se stane, když „flashku“ s daty upečete, zmrazíte, vyperete v pračce nebo hodíte z okna druhého patra? Vyzkoušeli jsme to za vás.  celý článek

    Podložka Powerplay umí bezdrátově dobíjet myš po celé ploše.
    Přicházejí myši nabíjené bezdrátově přímo z podložky

    Firmy jako Logitech nebo Corsair ukázaly systémy bezdrátového dobíjení myší z podložky.  celý článek

    Akční letáky
    Akční letáky

    Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

    Najdete na iDNES.cz



    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.