Vznikající trh s osobními počítači nenechával manažery IBM v klidu. První pokus o naskočení do rozjíždějícího se vlaku však nedopadl nejlépe. Počítač s označením IBM 5100, který spatřil světlo světa v roce 1975, si mnoho zákazníků nenašel. Po prvotním nezdaru společnost uvažovala o koupi některého z úspěšnějších konkurentů, nakonec ale vsadila na vlastní síly.
V kalifornských laboratořích IBM v Boca Raton se pokusil tým odborníků pod vedením Dona Estridge sestavit počítač, v interních materiálech označovaný šifrou Acorn. Důležitým kritériem při vývoji počítače byla možnost sestrojit jej z běžně dostupných součástek, což snižovalo finanční i časové náklady na vývoj. Po asi rok trvajícím úsilí se podařilo dát dohromady stroj, který byl veřejnosti představen 12. srpna 1981 pod názvem IBM PC 5150.
Co vlastně první "písíčko" svým uživatelům nabízelo? Srdcem stroje, který se prodával za ne zrovna lidovou cenu 1565 dolarů, byl procesor společnosti Intel, který pracoval s frekvencí 4,77 megahertzu. Pevný disk v počítači nebyl, nicméně uživatel si mohl výsledky své práce uložit na magnetofonovou pásku nebo na disketu. Ve druhém případě si však musel připlatit za příslušnou mechaniku. Za příplatek byl také monitor, který ovšem bylo možné nahradit televizí.
IBM se v případě svého stroje rozhodla pro takzvanou otevřenou architekturu. To znamenalo, že technická dokumentace k počítači, přesněji k jeho klíčové části označované jako BIOS, byla přístupná i jiným výrobcům. Ti pak mohli vyrábět příslušenství, které bylo s PC kompatibilní. Ze strany IBM však nešlo o filantropický počin. Vedení společnosti počítalo jednak s tím, že za přístup k dokumentaci budou ostatní výrobci platit licenční poplatek, a za druhé, že první housle v oblasti PC bude i v budoucnu hrát IBM.
Ačkoli je to s přihlédnutím k výkonu, ceně a náročnosti obsluhy prvních "písíček" možná obtížně pochopitelné, stalo se IBM PC dobře prodejným artiklem. Kromě reklamy k tomu přispěla i poměrně široká nabídka programů, zejména praktický tabulkový procesor.
Popularita, kterou si počítač vydobyl, měla pro jeho tvůrce i stinnou stránku. Někteří výrobci výpočetní techniky viděli v platformě PC šanci na obchodní úspěch, platit za licenci se jim však nechtělo. Díky tomu vznikly takzvané klony, které si s originálními PC od IBM rozuměly a za něž nebylo nutné platit licenční poplatek. Následný rychlý nástup PC kompatibilních počítačů vymazal z mapy téměř veškerou konkurenci.
Společnost IBM sice stála na počátku fenomenálního úspěchu PC, ve druhé polovině osmdesátých let však přišla o své výlučné postavení v této části trhu. V roce 2005 prodala IBM divizi osobních počítačů čínské společnosti Lenovo a nadále se chce zaměřit na lukrativnější trh softwaru a počítačových služeb.
Stručná historie počítačů |