Očkování proti ebole v Libérii (2. února 2015).

Očkování proti ebole v Libérii (2. února 2015). | foto: AP

Stoprocentně účinná vakcína proti ebole je patrně chyba. Ale malá

  • 45
Na konci minulého týdne oznámili kanadští vědci, že jejich vakcína proti ebole je velmi vysoce účinná. Je to dobrá zpráva pro zvládání nejen této krvácivé horečky, ale i dalších nemocí. Při zkoušce se ověřil i zajímavý postup ověřování účinnosti vakcíny, který může být inspirací pro podobné případy.

Na sklonku minulého týdne se v odborném časopise Lancet objevily napjatě očekávané výsledky zkoušky první široce zkoušené vakcíny proti krvácivé horečce ebola prováděné přímo v rizikové oblasti v Africe (PDF zde). Novinky jsou to velmi potěšující, vakcína chránila velmi účinně, tak si je přibližme poněkud podrobněji.

Vakcína nazvaná rVSV-ZEBOV v sobě nese původně zvířecí virus, který u lidí způsobuje symptomy podobné nachlazení, a který je upraven tak, aby vyráběl bílkoviny vyskytující se na povrchu viru několika nebezpečných variant viru ebola. U většiny vakcín tohoto typu je virus „deaktivovaný“a nemůže se dále množit, ale v tomto případě tomu tak není. V těle pacienta se tedy šíří s „poznávacím znamením“ eboly na svém obalu. Imunitní systém se tak naučí virus rozeznávat. Bojuje proti němu od chvíle, kdy se ebola dostane do těla, a zabrání tak rozvinutí infekce. Tedy taková byla před zkouškou alespoň hypotéza a naštěstí ji výsledky velmi dobře podporují.

V minulém roce nejprve proběhla malá zkouška neškodnosti a vakcínu dostaly stovky zdravých dobrovolníků. Neobjevily se žádné velké komplikace, byť lékaři nebyli úplně spokojení, že u zhruba každého šestého až pátého pacienta se objevila zvýšená teplota. Ta je totiž častá i u eboly, a tak se těžko odlišuje vedlejší účinek vakcíny od skutečné nemoci.

Na jaře letošního roku se pak rozběhla zkouška přímo v Africe, konkrétně v Guineji. Na poměry klinických studií nebyla úplně velká, řádově šlo o tisíce očkovaných, a tak to určitě není konec výzkumu, ale výsledky byly velmi pozitivní: vakcína při ní ochránila lidi ohrožené nákazou na sto procent podle představ lékařů. Přesně řečeno ebolu nedostal nikdo z očkovaných účastníků studie, jehož imunitní systém měl dost času, aby se podle vakcíny naučil proti ebole bojovat.

Abychom to vysvětlili: vakcínu dostávali lidé, kteří už teoreticky mohli být nakažení díky kontaktu s někým, kdo byl nemocný. Pokud ji dostali a ebola u nich propukla do 10 dnů, nebylo to považováno za chybu vakcíny. Za tu dobu si imunitní systém podle autorů nemohl stačit vybudovat schopnost boje proti ebole a navíc to s velkou pravděpodobností znamenalo, že dotyčný už měl při očkování ebolu v těle. Takových případů několik málo bylo, ale u nikoho, kdo dostal vakcínu a dostal se do kontaktu s nemocným, se ebola a po deseti a více dnech neprojevila.

Statisticky tedy výsledek vychází tak, že vakcína byla stoprocentně účinná. Jak upozorňují autoři, to je s velkou pravděpodobností chyba malých čísel. Při větším počtu případů by se zřejmě u někoho ebola objevila i navzdory vakcinaci. Stoprocentní ochrana je těžko představitelná, jak nasvědčují zkušenosti s jinými vakcínami. Autoři proto odhadují, že vakcína bude mít účinnost někde mezi 75 a 100 procenty. A i účinnost na spodní části spektra by u nemoci, která zabíjí polovinu pacientů, byl významný krok vpřed (nemoc v západní Africe zabila během této epidemie zhruba 11 300 lidí, odhaduje WHO).

Opakovatelný úspěch

Zajímavý ovšem není jen úspěch vakcíny, ale také především to, jak se k němu podařilo dojít. Západoafrické země naštěstí dokázaly epidemii zvládnout, a tak než se vakcínu podařilo připravit k nasazení (očkování začalo v dubnu), nemocných už bylo relativně málo, řádově v desítkách měsíčně. Na klasickou studii, kdy naočkujete velkou populaci a pak čekáte a sledujete, jak se v ní (ne)šíří daná nemoc v porovnání s jinými skupinami, tedy už nebyly vhodné podmínky. Jednoduše nebylo dost případů, aby se dalo něco statisticky smysluplného zjistit.

Vědci proto zvolili jiný přístup, který údajně „odkoukali“ z boje proti neštovicím v 70. letech. Naočkovali pouze osoby v blízkosti lidí, u kterých byla potvrzena ebola, nebo u nich bylo podezření na nákazu. Díky tomu dokázali s poměrně malým počtem vakcín (jejich výroba nějakou dobu trvá) a poměrně malým počtem případů smysluplně zjistit, že vakcína brání šíření nemoci z nakažených do další populace.

Zjednodušeně řečeno tak dokázali vybrat z celé populace lidi s největší rizikem nákazy a zkoumali účinky vakcíny jen na nich. To je u eboly optimální, protože nemoc se přenáší jen poměrně těsným tělesným kontaktem, a pokud nejste v blízkém kontaktu s nemocným (hlavně v pokročilé fázi nemoci), pravděpodobnost nákazy je velmi nízká. Očkovat kvůli zkoušce plošně nějakou populaci je tedy méně efektivní, protože případy jsou soustředěny právě v úzkém okruhu kolem nakažených, a většina lidí s experimentální vakcínou v těle se tedy vůbec nedostane do kontaktu s nemocí, a vy tak od nich nezískáte žádné zajímavé údaje. I proto vůbec nezačaly zkoušky další vakcíny proti ebole plánované do Sierra Leone. Případů tam bylo tak málo, že nebylo možné nic smysluplného zjistit.

Co bude dál?

Očkování vakcínou bude probíhat v Guineji dále podle úspěšného vzoru ze studie. Dostanou ji tedy lidé, kteří byli v kontaktu s nemocnými, a to okamžitě (ve studii se zkoušel ještě jeden postup, a to že lidé vakcínu dostávali s odstupem tří týdnů, ale v této skupině byly výsledky horší, a tak byla tato větev zkoušek zastavena). Očkování by se také mělo rozšířit i do Sierra Leone. Epidemiologové doufají, že přispěje k definitivnímu ukončení šíření nemoci v západní Africe. To už je naštěstí velmi pomalé: v posledním červencovém týdnu například v Guneji onemocněli ebolou jen čtyři lidé, v Sierra Leone tři.

Očkování by mělo probíhat, dokud se budou objevovat nové případy a zkušební program se zřejmě bude i rozšiřovat, byť v tuto chvíli zatím není zcela jasno jak. Je ještě co zjišťovat: především není vůbec jasné, zda a případně do jaké míry vakcína chrání dlouhodobě. To je přitom samozřejmě velmi zajímavý údaj.

Pro tyto a další zkoušky ovšem není důležité jen to, na čem se dohodnou státy, charitativní organizace jako Lékaři bez hranic a WHO. Vakcína rVSV-ZEBOV byla sice na začátku století vyvinuta a dávky pro zkoušku v Africe vyrobeny za státní peníze, hlavně kanadské a také americké, ale v současné chvíli už je v soukromých rukou. Už v roce 2010 ji koupila malá farmaceutická firma NewLink, která za ni zaplatila cca 205 tisíc dolarů. V minulém roce, v době, kdy byla epidemie na svém vrcholu, je prodala koncernu Merck za 50 milionů dolarů. Objektivně řečeno během oněch čtyř let firma NewLink pro další vývoj vakcíny téměř  nic neudělala. Práce se rozběhly až s rozvinutím epidemie v západní Africe v loňském roce.

Nového držitele práv nejspíše čeká ještě dost práce. rVSV-ZEBOV je totiž zatím velmi nepraktický lék. Musí se přechovávat v teplotě -80 °C a poskytuje ochranu proti omezenému počtu (byť těch nejnebezpečnějších) variant viru ebola. Ale vývoj další generace, která by tyto nešvary odstranila, je snad zajištěn. Podpoří ho organizace GAVI (Globální aliance pro vakcíny a imunizaci), která má za cíli zajišťovat vakcíny pro chudé země. Realizace samozřejmě nebude jednoduchá a nebude to zadarmo, ale tak už to bývá, když se výzkum přesune z laboratoří do obchodního oddělení.