Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Válka dronů zuří nad iráckým Mosulem. Poučit se může i Armáda ČR

aktualizováno  12:24
Boj o irácké město Mosul je zřejmě první případ, kdy bojující strany masově nasadily pro útoky na pozemní cíle malé drony. Islámský stát například pomocí civilních kvadrokoptér shazuje na irácké jednotky upravené granáty.

Válka dronů je zde

Mnoho let je využívaly jen nejvyspělejší západní armády. V současné době ale výkonné vojenské drony provozuje nebo vyvíjí mnoho států: Rusko, Turecko, Čína, Írán, Pákistán nebo Polsko. Navíc se drony všech velikostí čím dál častěji využívají k útokům na pozemní cíle. Obrovské popularitě se těší tzv. loudavá munice (Loitering Munition), známá spíše jako „kamikadze drony“.

Závažným bezpečnostním problémem je šíření technologie bezpilotních letadel mezi nejrůznější polovojenské, extremistické a teroristické skupiny. Komplikace způsobuje především neregulovaný export technologií bezpilotních letadel od čínských firem. Díky čínským dílům dokáží teroristické skupiny postavit i poměrně výkonná taktická bezpilotní letadla.

Na civilním trhu jsou k dostání lehké kamery s vysokým rozlišením nebo infračervené senzory. Proto i drony v ceně desítek tisíc dobře poslouží k průzkumným účelům nebo jako nosiče improvizovaných bojových hlavic.

Problémem se stává i rušení těchto dronů. Na internetu lze koupit systémy pro přenos dat (datalinky) fungujících na čím dal vyšších frekvencích, které mohou přeskakovat mezi několika frekvencemi. To vše činí drony odolnější proti prostředkům radioelektronického boje.

Ozbrojené malé civilní drony v rukou teroristických organizací jsou v podstatě létající improvizované výbušné systémy IED (Improvised Explosive Device). Díky možnosti pořizovat z dronů efektní obrázky útoků se z „létajících IED“ stal skvělý nástroj propagandy. Samotné útoky mají jen omezenou vojenskou účinnost, ale poutají pozornost, šíří strach a chaos a nutní protivníka investovat čas a finance do protiopatření.

V Mosulu však drony nepožívá jen Islámský stát. Poté, co začal drony používat k útokům, přistoupila ke stejné taktice také irácká armáda.

Poučení z Mosulu

Taktiku nasazení dronů v Mosulu sleduje pozorně americká armáda. V okolí tohoto iráckého města Američané nasadili mobilní systém boje proti dronům AUDS (Anti-UAV Defence System). AUDS k zaměření a rozpoznáni dronů používá radar a malý elektro-optický senzor. K rušení slouží směrová anténa.

„Používání malých dronů v Mosulu Islámským státem v několika případech připomínalo taktiku útoku v rojích. Poznáváme úplně novou oblast,“ vysvětluje generálporučík Michael Lundy s tím, že zprávy přicházející od Mosulu „zásadně ovlivňují výcvik a technologie boje proti dronům.“ Podle The New York Times dokáže Islámský stát provést koordinovaný útok pomocí tří až pěti dronů.

Fotogalerie

V blízké budoucnosti budou drony hrát ve vojenských konfliktech čím dál větší úlohu. Prakticky každý voják pomoci dronu dokáže bodově zasáhnout cíl kilometry či desítky kilometrů daleko. Navíc použitím explozí tvarovaných projektilů (EFP) lze pomocí malých dronů ničit i obrněnou techniku.

Vyspělé armády uvažují o nasazení dronů přímo na vozidlech, včetně bojových vozidel pěchoty nebo tanků. Díky nasazení dronů se zcela změní způsob vedení boje. K zahájení střetu mezi pozemními jednotkami bude docházet již na vzdálenosti desítky kilometrů a pomocí dronů půjde útočit do značné hloubky protivníkova území. Revoluci přinese především taktika nasazení spolupracujících rojů desítek nebo stovek dronů.

Bohužel podobnou technologii čím dál častěji uvidíme i v rukou teroristů. Je jen otázkou času, kdy teroristé pomocí dronů zasáhnou měkké cíle v Evropě.

Americká armáda proto v důsledku nové hrozby investuje stovky milionů dolarů do vývoje systémů boje proti dronům, konkrétně do tří oblastí: detekce, identifikace a neutralizace. Drony lze vyřadit pomocí systémů radioelektronického boje nebo „kinetickými“ nástroji.

Například nová generace malých radarů MHR (Multi-Mission Hemispheric Radar) při vlastní hmotnosti 104 kg (čtyři ploché antény MHR pro celokruhový rozsah) dokáže odhalit malé drony (velikosti RQ-11 Raven) na vzdálenost minimálně 5 km. Maximální detekční vzdálenost MHR je 40 km.

Americká armáda plánuje umístit antény MHR na novou multifunkční robotickou stanici RIwP (Reconfigurable Integrated-weapons Platform). Na stanici RIwP lze volitelně lafetovat kulomety, granátomety, automatická děla až do ráže 30 mm nebo kontejnery s střelami TOW nebo Javelin.

Věž díky MHR a elektrooptickým senzorům dokáže automaticky sledovat vzdušný cíl a na povel zahájit palbu.

Zdroj: Defense-Update

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.

Aktualizace: Do článku jsme doplnili video ukazující způsob, jak lze „lovit“ drony nesoucí nebezpečnou nálož.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Šéf FBI Hoover tajil svou homosexualitu
Šéf FBI J. Edgar Hoover tajil svou homosexuální orientaci

VIDEO 26. července 1917 nastoupil na americké ministerstvo spravedlnosti John Edgar Hoover, první ředitel FBI, Federálního úřadu pro vyšetřování. Byl jedním z...  celý článek

Britský král Jiří V.
Před 100 lety si britští králové začali říkat Windsorové

VIDEO V konfliktu bratranců, jak se dá s nadsázkou nazvat 1. světová válka, šlo většině evropských monarchií o přežití. Část z nich po konfliktu opravdu zanikla. O...  celý článek

Před 100 lety položili Jugoslávci základy svého státu
Před 100 lety položili Jugoslávci základy svého státu

VIDEO Před 100 lety podepsali chorvatští, černohorští, srbští a slovinští exiloví politici Korfskou deklaraci. Byl to první krok na cestě k samostatnému státu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.