V internetovém vyhledávání a příslušné reklamě se točí miliardy dolarů a nadále se objevují nové možnosti využití i výdělku. Není divu, že provozovatelé vyhledávačů by rádi uždíbli větší díl z koláče, kterému už dlouho kraluje Google.
Jeho nejvýznamnější konkurenti, Yahoo a Microsoft, tuší, že nemohou očekávat samovolný přísun nových uživatelů. Snaží se je tedy nalákat, a to jak inovacemi, tak hrozbami. Microsoft spustí nový vyhledávač Bing a podporuje jej masivní reklamou. Yahoo doporučují blogeři - ne proto, že by bylo lepší, ale proto, že Google by jinak věděl příliš.
Jak se Google dostal do čela?
V roce 1998 začal Google coby univerzitní projekt prozkoumávat web a představoval alternativu ke katalogovému vyhledávači Yahoo, který trhu dominoval a byl napodobován po celém světě (například český Seznam.cz vycházel mj. z Yahoo). O deset let později je situace zcela odlišná. Google je světově nejpoužívanějším vyhledávačem a určuje trendy, nejen co se fulltextu týče. Jeho způsob nabízení výsledků vyhledávání postupně převzaly všechny významné vyhledávače, často až do nejmenších maličkostí.
Přestože nadále tvoří vyhledávání nejvýznamnější část jeho příjmů, expandoval Google do téměř všech myslitelných oblastí on-line služeb: e-mail, správa obrázků, vlastní uživatelské webové stránky, blogy, zprávy, mapy, mobilní aplikace... Jedná se o bezpochyby nepřehlédnutelné on-line impérium. Starosti Microsoftu a Yahoo jsou pochopitelné...
Podíl vyhledávačů na americkém trhu na základě počtu hledání uskutečněných v dubnu 2009 ukazuje výraznou převahu společnosti Google. Zdroj dat: Nielsen Online
Malý Microsoft s velkými plány
Firma Microsoft je zvyklá na vedoucí, dominantní pozici na trhu, a tak je pochopitelné, že se se svým desetinovým podílem nehodlá smířit. Změnu měl přinést vyhledávač Live, který spolu s odpovídajícími službami (podrobný přehled v našem dřívějším článku) nabízí uživatelům nejen vyhledávání, ale také komunikaci, zapojení sociálních sítí nebo úložiště dat. Ale málo platné, desetiprocentní podíl na americkém trhu není dost. Měl by to změnit nový vyhledávač Kumo/Bing, který se Microsoft chystá spustit během následujících dní.
Nový počin Microsoftu, vyhledávač Bing, má podpořit masivní reklamní kampaň (za 80 až 100 milionů dolarů). Pro srovnání, Google dal loni za celý rok na reklamu jen asi 25 milionů, z toho navíc 11 milionů bylo na propagaci firmy za účelem rozšíření (nábor nových zaměstnanců). Už od svého vzniku se Google drží pravidla, že jeho reklamou je samotné vyhledávání.
Ještě než nový vyhledávač od Microsoftu spatřil světlo světa, už existovaly dohady, že vlastně půjde jen o Google v jiném kabátě. Nemůžeme se tomu až tolik divit - Google představuje synonymum pro vyhledávání a na jeho ergonomii i funkčnost jsou uživatelé už tak zvyklí, že je neuvěřitelně těžké zaujmout významné množství lidí něčím zcela odlišným. Microsoft to ostatně dobře zná ze svých kancelářských balíků, kde dlouho diktoval krok právě díky notorické známosti svých produktů. Ve světě vyhledávačů ale na dominantní postavení zatím kouká z dálky.
Bing.com - homepage s našeptávačem
Včerejší spuštění vyhledávače Bing ukázalo, že se skutečně v mnohém podobá Googlu - prezentace výsledků, ergonomie i základní nastavení jsou od Googlu prakticky nerozeznatelné. Přesto je zřejmé, že Microsoft si dal záležet a že nejde o bezhlavou kopii nebo o rychlojehelný produkt. Pozitivní reakce z celého světa to potvrzují. Otázkou zůstává, zda tato "příchuť novoty" a náhlý vzestup uživatelů budou mít trvalý vliv na uspořádání sil na trhu.
Bing (vpravo) nabízí relevantní související odkazy v levé liště. Jde na první pohled o největší odlišnost od Googlu. Ten umí podobné odkazy zobrazit také, viz náš článek o Wonder Wheel.
Graficky je Bing zajímavější než Google, někomu ale může vadit nejednotnost v ovládání. V rámci vyhledávání je situace výborná, ale mapy nebo srovnání cen působí jako odlišné produkty (kterými ostatně jsou).
Bing vystupuje jako "vyhledávač, který vám usnadní rozhodování", což je dobře vidět například na výběru letu, restaurací či hotelů. Co jsem měl možnost posoudit, zdá se, že jsou tyto cestovací tipy zaměřeny spíše na USA. Vypadají ovšem propracovaně, a pokud by se něco podobného objevilo i pro Evropu nebo pokud Microsoft naplní databáze či sežene místní dodavatele dat (jako to v Česku udělal Google), může se služba rázem stát o řád použitelnější a přínosnější.
Celkově hodnotíme Bing pozitivně, Microsoft příjemně překvapil nejen nás. Na druhou stranu by bylo nereálné očekávat, že by mohl jedním tahem přebít trumfy, které má v ruce Google. Rozhodně se ale Bing tváří jako hráč, se kterým je nutné počítat.
TIP: Přepněte si Bing na stát a jazyk United States - English, abyste získali přehled o všech jeho možnostech. Nejenže je domovská stránka poněkud bohatší, ale třeba i lékařské poradenství, odborné články objevující se na dotazy o zdraví, jsou - zdá se - k dispozici pouze pro Američany.
- Redakce PC World vydala časné srovnání Bingu s Googlem a Yahoo (anglicky)
- Proč si zvolit Bing? (video, anglicky)
Wolfram Alpha - nový typ vyhledávače, nikoli konkurence
S velkou slávou, podpořenou zejména nadšenými (a mírně nepřesnými) mediálními výkřiky, spustil svůj nový vyhledávač 15. května i Stephen Wolfram. Podle přehnaných zpráv mělo jít o konkurenci, či dokonce zabijáka vyhledávače Google.
Wolfram Alpha - poloha GPS satelitů
Místo toho je Wolfram Alpha "znalostní vyhledávač", podobný interaktivní encyklopedii. Neprohledává tedy přímo internetové stránky, ale spíše databáze vědomostí z oborů matematiky, fyziky, chemie, geografie, demografie, lékařství, hudby a desítek dalších.
Výsledky jsou interaktivní, lze tedy například přepínat mezi různými zobrazeními nebo jednotkami. Vyhledávač působí velmi sofistikovaně a zajásají nad ním nejen vědci a studenti. Ostatně jde vlastně o takovou aplikaci velmi úspěšného odborného softwaru (Mathematica) pro laiky.
Na druhou stranu je ovšem třeba říci, že v současné verzi pravděpodobně nebude příliš využívanou pomůckou. Odpoví vám sice na to, jak daleko je Praha od Londýna, ale už ne, jak se tam dopravit. Ukáže přesný postup řešení matematického příkladu, ale nevyhledá vám to, co by Wikipedia bez mžiknutí serveru nabídla. Jde zkrátka o vyhledávač zaměřený na databázový typ znalostí. Uvidíme, jakým směrem se bude vyvíjet.
Budou nám vyhledávače rozumět? Měly by?
Touha reportérů po vyhledávači, který "porozumí normálně napsané větě a normálně na ni odpoví", tak zůstala opět nevyslyšena. Je ale vůbec reálná? A, což je možná důležitější otázka, je takový vyhledávač vůbec žádaný?
Současné vyhledávače v čele s Googlem fungují povětšinou na principech statistiky - matematické formule a algoritmy přesně určí, co se má kterému uživateli zobrazit na který dotaz. Zdrojovými daty jsou webové stránky, novinové články, různé databáze, které jsou indexovány a ukládány do dalších, optimalizovaných databází "předžvýkaných" pro rychlé poskytnutí odpovědi. "Inteligence" těchto vyhledávačů pak závisí na datech, na analýze jejich struktur, pravidelností a vazeb a na statistikách o chování ostatních uživatelů.
Novinky od GooglUAni Google nezůstává pozadu a představil v krátkém časovém intervalu několik chystaných novinek.
|
K sémantickému vyhledávání, tedy takovému, které by rozumělo našemu dotazu a při odpovídání by "uvažovalo", to má daleko, co se týče procesu. Nicméně navenek se vyhledávače skutečně chovají velmi inteligentně - ukazuje se, že je to zatím nejlepší kompromis mezi náročným ručním vkládáním objektů a relací do databází s nejistým výsledkem a výsledky obyčejné frekvenční fulltextové analýzy.
Na půli cesty k inteligentnějšímu vyhledávači jsou servery udržované komunitami: Delicious.com nebo Wikia.com. Zde sami uživatelé, zcela v duchu Web 2.0, hvězdičkují, tagují, označují a řadí. Zaskakují tak počítač v mravenčí práci. To může skvěle fungovat pro časté dotazy, nicméně tento postup obvykle selhává při dotazech unikátních. A to jsou přitom často dotazy, které jsou pro nás nejdůležitější. Nicméně i Google si význam těchto prvků, zdá se, uvědomuje, a uživatelům dává různé nástroje pro personalizaci výsledků vyhledávání i jejich komentování a hodnocení.
Nebezpečí monopolního vyhledávače
Se zajímavým argumentem, proč přejít od Googlu k Yahoo, přišla redaktorka blogu Lifehacker.com Gina Trapani. Ač se domnívá, že Google je lepší vyhledávač než Yahoo, a využívá Google nejen k vyhledávání, doporučuje uživatelům přejít k Yahoo. "Google ví o všem, co pomocí něj hledáte. Ze všech dat, která na internetu poskytujete, mohou být právě tato nejvíce citlivá," míní Trapani. Doporučuje tedy nedávat všechna vajíčka do jednoho košíku, všechna data jednomu poskytovateli.
"Nyní nejsou oba vedoucí vyhledávače až tak odlišné co do kvality výsledků," pokračuje, "a tak už ani nevnímám, že nepoužívám Google". Nadále využívá Google Mail, Google Calendar a další služby Googlu, ovšem své dotazy už Googlu svěřovat nehodlá.
Přezdívka "Big Brother" se ve spojení s Googlem objevila již v minulosti a Google si je těchto obav dobře vědom. Nechce zopakovat fiasko z roku 2004, kdy zprvu nebral vážně námitky proti reklamám ve webovém rozhraní Gmailu, což mu organizace, novináři i blogeři nedarovali. Google ovšem nadále shromažďuje velké množství dat a využívá jich k personalizaci výsledků vyhledávání, a tedy i cílení reklam.
Google, soukromí a ostatní vyhledávačeZeptali jsme se českého zastoupení společnosti Google. Jsou k cílení reklamy používána nejen právě vyhledávaná slova, ale také slova, která uživatel hledal v minulosti? Proč (případně proč ne)? Zájmové kategorie nevycházejí z vyhledávaných slov, ale z typu internetových stránek, které uživatel prostřednictvím svého prohlížeče navštíví (cookies jsou vázané pouze na prohlížeč). Tyto kategorie si může každý uživatel upravovat prostřednictvím funkce "Nastavení reklam". Pokud uživatel nemá o zájmově cílenou reklamu vůbec zájem, může v "Nastavení reklam" zvolit "Odhlásit". Systém nereflektuje stránky navštívené před spuštěním beta verze produktu 11. března 2009 a uložené cookies se aktualizují podle navštívených stránek (v průměru jednou za 30 dní, záleží na typu zájmu). Jaká je oficiální pozice/reakce Googlu na výzvy typu "switch to Yahoo"? Samozřejmě je nám zřejmé, že naši uživatelé zkoušejí různé vyhledávače, a my jsme rádi, protože to podporuje jejich inovace. Co se týče ochrany osobních údajů našich uživatelů, je pro nás velmi důležitá. Proto jim vždy transparentně nabízíme možnost si vybrat: uživatel se buď může přihlásit k využívání služby Webová historie a získat tak na míru ušité výsledky vyhledávání, nebo nemá svůj Google účet, popřípadě se do něj nepřihlásí (takže nevyužívá službu Webová historie) a jeho výsledky pak ušité přímo na míru nejsou. Existuje návod, jak Googlu zakázat ukládání vlastních dat? Případně jak zakázat ukládání IP adresy či jiných identifikačních údajů? Samozřejmě, uživatelé mají vždy na výběr a k dispozici nástroje, aby měli nad svými osobními údaji kontrolu. Pokud uživatelé používají Webovou historii (aby získali personalizované výsledky vyhledávání), dostanou plnou kontrolu nad informacemi, které sdílejí s Googlem - včetně možnosti pozastavení služby, odstranění některých položek a označení položek a možnosti kdykoliv účet zrušit. |
Vše se točí kolem reklamy
Vyhledávání na internetu je poskytováno zdarma, a tak může být matoucí, proč je o něj vlastně takový zájem. Odpovědí je "cílená reklama". Pokud jedete autem po dálnici, míjíte desítky reklam zaměřených "nazdařbůh" na všechny, kdo jedou kolem. Naproti tomu reklamy na vyhledávačích jsou obvykle cílené přímo na základě toho, co hledáte. Jsou tedy často levnější a účinnější. Modely reklam, kde zadavatel platí až za uskutečněné návštěvy jeho stránek (PPC), nebo dokonce až poté, co si zákazník po zhlédnutí reklamy skutečně něco koupí (PPA), výrazně změnily reklamní průmysl. Vyhledávače jsou místem, kde se tato revoluce odehrává, místem, kde lidé hledají informace a utvářejí svá budoucí rozhodnutí. Čím lepší vyhledávač bude, tím spíše lidé "skousnou" nějakou tu reklamu či riziko ztráty soukromí.
Je jasné, že peníze, které se v reklamě na vyhledávačích točí, nejdou všechny do vývoje. Přesto se v budoucnu nepochybně dočkáme mnoha vylepšení a revolucí na poli vyhledávačů - konkurenční boj a snadný přechod k technologicky vyspělejší konkurenci budou Google i jeho soupeře nadále povzbuzovat. A užitek z toho bude mít jen a jen uživatel, chtělo by se optimisticky dodat. Tak naivně jednoduché to však není. Ale to už je jiná pohádka.
Zdroje a odkazy:
-
Microsoft brojí proti Googlu (anglicky)
-
Mohou protigooglí nálady pomoci Yahoo? (anglicky)
-
Google prohledává a zobrazuje v grafech veřejně přístupná data, Sedm nástrojů pro práci se statistikami (anglicky)
-
Statistiky vyhledávání za duben 2009 v USA (PDF, anglicky)
-
Povyk kolem vyhledávače Kumo (anglicky)
-
Problémy personalizace (anglicky), Budoucnost vyhledávačů (anglicky)
