Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Ve službách armády USA: startuje jako vrtulník a létá rychle jako letadlo

aktualizováno 
Téměř 20 let trval vývoj nejnovějšího bojového prostředku z výbavy americké armády. Kříženec vrtulníku a letadla V-22 Osprey právě vyráží na svou první misi do Iráku. Podívejme se na tento unikátní stroj podrobněji.

V-22 Osprey | foto: Boeing

„Podobné stroje se snaží armády vyvíjet snad již od konce druhé světové války. Nepřekonatelnou technickou překážkou se však ukázala potřeba překlopit rotory,“ vysvětluje letecký publicista Martin Salajka.

On sám viděl první ukázku tohoto hybridu již před několika lety na výstavě v Paříži. Byla to však zmenšená verze a jak je vidět, nebyla tehdy připravena ke skutečnému nasazení. To má podle agentury Reuters proběhnut až v tomto roce.

„Ospray kombinuje výhody vrtulníku a vrtulového letadla. Dokáže startovat z malého prostoru a následně dosáhnout výrazně vyšších rychlostí, než jaké dokáží vyvinout současné vrtulníky,“ říká Salajka. Jedná se tedy o zařízení schopné startovat z menších než letadlových lodí, které může být použito v první frontě útoku. Sloužit tak bude například i na nejmodernější válečné lodi Spojených států USS New Orleans. Reportáž z její paluby jsme přinesli zde.

USS New Orleans v přístavu


I z paluby tohoto nejmodernějšího válečného plavidla (reportáž naleznete zde) bude již brzy startovat Osprey V-22.

Vrtulník s křídly

Hlavní výhodou stroje je již zmíněný systém otáčení rotorů, který je zvládne za dvanáct sekund otočit z jedné polohy o 97,5 ° do druhé.

V-22 Osprey - detail rotoru

Továrna Bell navrhla tento koncept americké armádě již kolem roku 1950, ale tehdy se nesetkal se zájmem. Ten vzbudil až v sedmdesátých letech projekt s označením XV-15, který se později stal základem současného V-22 Osprey.

První let stroje proběhl 19. března 1989. Vývoj systému však provázela řada kontroverzí a vysoké náklady. Po několika nehodách, při nichž zahynulo celkem 26 vojáků námořní pěchoty, byl projekt na přelomu tisíciletí dokonce téměř zastaven.

Prázdný osprey váží 15 tun, po naložení to však může být až 23,5 tuny. V nejhorším případě dokážou dva motory Rolls-Royce AE 1107C-Liberty odlepit stroj od země i v případě, že je přeložen na 27,4 tuny.

V-22 Osprey V-22 Osprey ve vzletové fázi V-22 Osprey - detail čela

Model MV-22 určený právě pro mariňáky zvládne přepravit až 24 sedících vojáků (maximálně 32 sedících na podlaze). Ve výbavě má mít dva kulomety ráže 50, tj. 12,7 mm. Kromě ozbrojené verze letounu existují i modely HV-22 určené pouze pro záchranné operace a CV-22 pro civilní letectvo.

V-22 Osprey - otáčení rotoru

Osprey čeká zkouška ohněm

Osprey v porovnání s hojně používaným dvourotorovým vrtulníkem Chinook (první verze tohoto stroje nesla označení Boeing CH-47 Chinook) nabízí až dvojnásobnou rychlost (tj. 556 km/h). Bojový operační rádius letounu činí 1182 km a maximální dolet až 4239 km. Osprey dokáže stoupat rychlostí 11,8 m/s. Na rozdíl od chinooku si však nemůže dovolit příliš ostré manévrování.

V-22 Osprey v

Na vývoji ospreye se podílely firmy Boeing a Bell Helicopter. Deset těchto strojů se má od srpna objevit na sedm měsíců v západní irácké provincii Anbár. Armáda za jeden zaplatila zhruba 80 milionů USD (cca 1,85 miliardy Kč).

Američané si od novinky slibují, že jim pomůže omezit počet sestřelených strojů. Dosavadní vrtulníky jsou totiž kvůli své nízké rychlosti mnohem lehčím cílem pro útočníky.

Technické údaje:

 Posádka: 3 osoby
 Pohon: dva motory Rolls-Royce AE1107C s výkonem 4586 kW na každý
 Rychlost:

463–555,6 km/h, 115 km/h ve vrtulníkovém modu

 Dolet:

1182 km při akci a 4239 km při přesunu

 Stoupání:

705 metrů za minutu

 Maximální nosnost:

12 335 kg

 Užitečný náklad: 8463 kg
 Hmotnost: 15 060 kg
 Délka: 17,48 metru
 Šířka 25,5 metru 
 Výška: 6,63 metru
 Průměr rotoru: 11,58 metru


Užitečné odkazy:





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Holanďané bloudí nad mořem už 100 let
Nizozemci „bloudí“ nad mořem už 100 let

VIDEO 18. srpna 1917 podepsala nizozemská vláda zakládací dekret Nizozemského námořního letectva. Po třech letech omezeného fungování tak holandští piloti začali...  celý článek

Corona
Začátky vesmírné špionáže: Úspěch vymazal stovky ruských raket

(III. část) Americký špionážní program Corona přinesl informace, které do značné míry uklidnily americký strach z ruské raketové převahy. Jeho úspěch tedy...  celý článek

Stanné právo začalo v Plzni platit před 100 lety
Plzeň prožívala před 100 lety krizové dny, bylo vyhlášeno stanné právo

VIDEO Už od výbuchu v bolevecké muničce v květnu 1917 zmítal Plzní neklid. V ulicích se téměř každý den střídaly demonstrace a nepokoje. Situace vyvrcholila v srpnu,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.