Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci již vědí, jak vyrobit černou díru

  9:50aktualizováno  10:00
Fyzici z univerzity v americkém Darmouthu navrhli způsob, jak v laboratorních podmínkách vytvořit mikroskopickou černou díru.
Ilustrační obrázek, černá díra

Ilustrační obrázek, černá díra | foto: David A. Aguilar (CfA)

Speciální supravodivá kvantová interferenční zařízení mají fyzikům pomoci s výrobou černé díry v laboratorních podmínkách. Budou je tak moci lépe zkoumat.

Teorie hovoří poměrně jasně - černé díry vznikají gravitačním kolapsem hmotných hvězd. Při něm dochází k vytvoření oblastí časoprostoru s tak silným gravitačním polem, že z nich nic nemůže uniknout. Včetně světla. Cokoli se dostane na jejich okraj - horizont událostí, díry nemilosrdně pohltí a už nikdy nevrátí zpět. Zůstane to v nich navždy uvězněno.

Hawkingovo záření

Černé díry by tak měly být navěky odsouzeny k neustálému růstu. Ovšem zhruba před 35 lety britský fyzik Stephen Hawking ukázal, že černé díry tak úplně všemocné nejsou. Kvantově mechanické děje v těsné blízkosti horizontu podle něj způsobují, že se černé díry vypařují. Pomalu, ale jistě. Při tom by měly vydávat tzv. Hawkingovo záření, to ale dosud nikdo nepozoroval.

"Hawking ukázal, že černé díry vyzařují energii v souladu s jejich tepelným spektrem," říká Paul Nation z Dartmouthské univerzity. "Jeho výpočty jsou založeny na předpokladech fyziky ultravysokých energií a kvantové gravitace. Protože dosud nejsme schopni provádět měření na reálných černých dírách, potřebujeme způsob, jak tento fenomén vytvořit v laboratoři, abychom jej mohli prostudovat."

SQUID

Nation ve své práci otištěné v Physical Review Letters navrhl k vytvoření fyzikálních podmínek simulujících černé díry použít řadu malých supravodivých kvantových interferenčních zařízení zvaných SQUID. Velkou výhodou jeho návrhu je, že kvantově mechanické vlastnosti těchto zařízení jsou velmi dobře známy a že celý proces lze účinně a přímo řídit. To by vědcům mělo umožnit zevrubně prozkoumat kvantově mechanické jevy anologické těm, které se odehrávají v černých dírách.

"Rovněž můžeme ovládat sílu magnetického pole tak, abychom byli schopni sestavu SQUIDů využít k testování záření černých děr i v podmínkách, o kterých Hawking neuvažoval" tvrdí spoluautor studie Miles Blencowe.

Nation přiznává, že nejde o první návrh imitace černé díry. Jiné analogie využívají nadzvukového proudění v Bose-Einsteinově kondenzátu a nelineárních optických vláknech (odkaz na článek Vědci vyrobili první akustickou černou díru). Avšak Hawkingovo záření je v těchto případech velmi slabé a jen stěží detekovatelné, naproti tomu Nationův a Blencowův návrh by měl umožnit jeho přímou detekci.

Zdroje: www.dartmouth.edu

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Snímek takzvané trpasličí planety Pluto pořízený z výšky 768 tisíc kilometrů od...
Unikátní přelet nad Plutem. Podobné video hned tak nevznikne

Americká Národní agentura pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnila záběry povrchu trpasličí planety Pluto. Video bylo vytvořeno na základě záběrů sondy New...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Tuto nylonovou taštičku použil první muž na Měsíci Neil Armstrong k uložení...
Taštička s měsíčním prachem a pohnutou historií se prodala za miliony

Necelých dvě stě položek spojeným s lidským dobýváním vesmíru se dražilo ve čtvrtek večer v newyorské pobočce aukční sítě Sotheby’s. Podle očekávání padla...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.