Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci jsou prý na správné cestě k objevu ‚‚božské částice‘’

aktualizováno 
Vědci z CERNu věří, že budou schopni pozorovat takzvaný Higgsův boson. Tato teoreticky existující "božská částice" měla po velkém třesku před 13,7 miliardy let umožnit ostatním částicím vytvoření hmoty.

CERN - pohled na rozpracovaný urychlovač LHC | foto: Václav Nývlt - Technet.cz

Vědcům z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) se s pomocí velkého částicového urychlovače (LHC) podařilo pozorovat takzvané horní kvarky. To jsou elementární částice, z nichž jsou tvořeny "těžké" částice atomu jako protony a neutrony. Vědci o tom informovali na pařížské konferenci o částicové fyzice.

Podívejte se do zákulisí největšího jaderného experimentu

CERN - urychlovač LHC

Částice, které pro vědce nejsou novým objevem, se uvolňovaly při řízených srážkách protonových paprsků v LHC. Potvrdila se tak funkčnost urychlovače, což slibuje možný objev i dosud neprokázané elementární částice nazývané Higgsův boson.

Vědci v LHC napodobují podmínky, za nichž se těsně po velkém třesku formovala hmota a vesmír. To jim má mimo jiné umožnit blíže prozkoumat elementární už objevené částice a prokázat existenci Higgsova bosonu, jenž se ve standardním modelu částic předpokládá zatím jen teoreticky.

Takzvaný horní kvark (kvark t) je zřejmě nejtěžší elementární částečkou hmoty. Byl objeven před 15 lety jako poslední z řady kvarků v částicovém urychlovači Tevatron u amerického Chicaga. Pozorování těchto částic je o to vzácnější, že jejich "životnost" se údajně pohybuje kolem "tisíciny triliardtiny" sekundy.

Experti potvrdili, že tolik očekávaný Higgsův boson, jenž by vysvětlil původ hmotnosti ostatních elementárních částic, zatím nespatřili. To, že se podařilo pozorovat jinak obtížně sledovatelný kvark t, však označil jeden z expertů Wolfgang Adam podle rakouského serveru Standard.at jako "velmi dobré znamení pro objevení nových částic, jako je dlouho hledaný záhadný Higgsův boson.

"Znovuobjevení našich starých přátel ve světě částic ukazuje, že experimenty v LHC jsou dobře připraveny na vstup na nové území," pochvaloval si dílčí výsledky generální ředitel CERN Rolf Heuer.

"Zdá se, že standardní model (částic) funguje, jak jsme očekávali," prohlásil Heuer, jenž také věří v objevení nových částic.

Přestože v LHC byly proti sobě protony vystřelovány pod rekordním napětím 3,5 teraelektronvoltu (TeV), kvark t vzešel zhruba jen z každé stomilionté kolize.

Největší částicový urychlovač na světě je umístěn ve 27 kilometrů dlouhém prstencovém tubusu v hloubce asi 100 metrů pod zemským povrchem na pomezí Švýcarska a Francie.

Poslední fáze experimentů v LHC byla zahájena v březnu. Později by zařízení mohlo poskytnout i poznatky o takzvané temné hmotě, která údajně tvoří téměř čtvrtinu vesmíru. Odborníci se domnívají, že dosud známe jen pět procent vesmíru, neviditelný zbytek tvoří temná hmota a ze sedmdesáti procent temná energie.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Věznice Ebongweni u jihoafrického města Kokstad
Ze super věznice, kam přesunuli Krejčíře, zatím utekl jediný vězeň

Nejznámější novodobý vězeň českého původu Radovan Krejčíř, odpykávající si v současnosti trest v Jihoafrické republice, byl před necelým měsícem přestěhován do...  celý článek

Kombajn New Holland CR 9.90, na kterém je umístěna kamera SlowTV.
Tohle chtěl vidět každý kluk. Sledujte přímý přenos z okna kombajnu

Po mazací tramvaji a nákladní lodi namontoval tým SlowTV kameru na další zajímavý pohybující se stroj. Tentokrát je to sklízecí mlátička, tedy lidově kombajn....  celý článek

Doprava holandských fanoušků na Ruzyni v roce 1967
Nizozemce v Praze skládali do letadel do počtu. Na destinaci nehledě

V roce 1967 se českým milovníkům letectví naskytla velmi neobvyklá podívaná. Ruzyňské letiště se tehdy stalo cílem celé flotily v tehdejším ČSSR nezvyklých...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.