V dlouhé válce o klíčovou biotechnologii budoucnosti získali navrch příznivci experimentů s buňkami lidských embryí.
Podle rozhodnutí odvolacího soudu ve Washningtonu D.C. může americká federální vláda alespoň prozatím dále platit výzkum tzv. kmenových buněk. Při něm se používají buňky odebrané z lidských embryí ve velmi rané fázi vývoje. Zárodky jsou nakonec zničeny.
Kmenové buňky mohou přispět k léčení chorob, s nimiž si současná medicína neví rady. Mohly by sloužit k výrobě nových orgánů pro lidi, kteří potřebují transplantaci. Vědci už z nich například vytvořili v laboratoři tlukoucí krysí srdce.
Nebo mohou sloužit při nápravě přerušené míchy. S tím lékaři dnes téměř nic nezmohou a postižení končí na vozíčku. V tomto případě už dokonce začaly první klinické zkoušky s lidským účastníky. Svůj význam by mohly mít tyto buňky i v boji s Parkinsonovou chorobou a dalšími chorobami nervové soustavy.
Vražda nebo dobrodiní?
Oponenti výzkumu s embryonálními kmenovými buňkami (označovaných mezinárodně ESC podle anglického názvu) ale dlouhodobě poukazují na to, že takový přístup je neetický. Především z křesťanského hlediska. Podle křesťanů je lidský zárodek už od začátku člověkem a jeho zničení je tedy rovno vraždě.
Zastánci této biotechnologie naopak znovu a znovu upozorňují na to, že jejich práce k ničení embryí nijak nepřispívá. Při odběru ESC buněk se používají zárodky z klinik pro umělé oplodnění, které jsou už předem určeny k likvidaci, protože je lékaři těhotným ženám nebudou implantovat do dělohy.
Dlouhé slovní debaty spor nevyřešily, a tak se postupně stal ryze politickým a mocenským. Vláda George Bushe svého času zrušila podporu americké federální pokladny na tvorbu nových "várek" (linií) ESC jako náhradu za stávající a rychle stárnoucí linie.
Nástup Baracka Obamy znamenal pro zastánce technologie kmenových buněk velkou naději. Obama už během volební kampaně sliboval, že rozhodnutí zvrátí (i to, že se o otázce jednalo během prezidentské kampaně, ukazuje, jak je politizována).
Pak ale přišla nečekaná rána. V roce 2009 vědci James Sherley a Theresa Deisherová žalobou napadli federální podporu kmenových buněk. Jde o vědce pracující také s kmenovými buňkami, ale s kmenovými buňkami z dospělých organismů.
I tyto buňky lze využívat při léčbě (už se tak děje například při léčbě kostní dřeně). Práce s dospělými kmenovými buňkami je jednodušší, ale možnosti jejich využití omezenější. Nejsou tak "tvárné" jako kmenové buňky z embryí.
Tři týdny nejistoty
Sherley a Deisherová za podpory některých zájmových organizací tvrdili, že vládní podpora výzkumu kmenových embryonálních buněk je podporou výzkumu, v jehož průběhu dochází k ničení lidských embryí. A to je proti federálnímu zákonu.
Soud první instance se v srpnu 2010 přiklonil k názoru žalujících vědců a vydal předběžné opatření zakazující státní podporu tohoto výzkumu. V laboratořích, vládních úřadech a grantových agenturách vypukl neuvěřitelný zmatek. V té době se už totiž řada programů rozběhla a brzy se měly rozběhnout další. Celkově šlo o desítky, výhledově stovky milionů dolarů.
Vláda se proti rozhodnutí rychle odvolala k soudu vyšší instance. Ten po necelých třech týdnech zrušil platnost předběžného opatření, ale konečné rozhodnutí odkládal až na konec letošního dubna.
Nakonec tři soudci poměrem 2:1 hlasovali proti žalobě. Podle nich je důležité, že při výzkumu ECS buněk se embrya přímo neničí. Ničení zárodků při získávání ESC buněk stát pode soudu skutečně podporovat nemůže, výzkumníci s nimi pracovat mohou.
Konec právní bitvy to ale není. Soudci připustili, že výklad zákonů je v tomto případě ne zcela jednoznačný. Pro žalující stranu to zřejmě bude signál k dalšímu odvolání. Buď se obrátí přímo na Nejvyšší soud, nebo mohou zažádat, aby se k případu vyjádřili i všichni ostatní soudci soudu ve Washnigtonu a rozhodli kolektivně.
Když ne vUSA, tak v Libyi?
Spory kolem embryonálních kmenových buněk jsou zdaleka nejohnivější právě v USA. Silná role církví na jedné straně a ohromná podpora výzkumu na straně druhé činí svár téměř neodvratným.
V USA je také poměrně velká skupina rizikových investorů, kteří jsou ochotni vstoupit do biotechnologických podniků. Buď firmu rozvíjí nebo výsledky prodají velkým firmám v oboru, které z valné části sídlí také v USA.
Neznamená to ovšem, že by výzkum padal v oboru stál jen na práci vědců působících v severní Americe. Klíčové objevy v oboru probíhaly v posledních letech v asijských a evropských zemích. A silně se do něj zapojují i země, od kterých bychom to asi nečekali.
Jde například o Irán nebo Libyii. Po začátku povstání v této zemi vyšlo najevo, že za podpory plukovníka Kadáffího vznikl v zemi plán na podporu centra pro výzkum především právě kmenových buněk.
Libyjský režim chtěl do projektu údajně investovat neuvěřitelných 30 miliard eur. V první pětileté projektu fázi měla finanční podpora činit 100 milionů eur (2,5 mld. korun). Pokud by byl úspěšný, během dalších 20 let měli vědci dostat dalších 30 miliard eur. Smlouva prý byla těsně před podepsáním. Výzkum měl vést korejský vědec U-sok Hwang, proslulý jak svými vědeckými výsledky, tak i skandály. (Celou zprávu najdete zde: Kaddáfí chtěl rozjet klonování s podvodníkem. Za 700 miliard korun.)
"Ve výzkumu embryonálních kmenových buněk to mají vědci z arabského světa z jistého hlediska jednoduší," řekl Technetu před časem český biolog Jaroslav Petr z Ústavu živočišné výroby v Praze.
Důvod je náboženský. Křesťanství se staví proti manipulaci s embryi i jejich ničení už od samého početí, islám je benevolentnější. Vyznačuje jasnou hranici, kdy se plod stává člověkem. Do té doby se s ním může nakládat poměrně volně.
