Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci objevili maximální hmotnost černých děr

aktualizováno 
Podle nejnovější astronomické studie černé díry nemohou růst věčně. Vědci tvrdí, že objevili mezní hranice hmotnosti černých děr. Odhadují je na 10 miliard Sluncí!

Černá díra | foto: NASA

Černé díry patří mezi nejhmotnější a nejexotičtější objekty v celém vesmíru. Jejich gravitační pole je tak silné, že z nich nemůže uniknout ani světlo. Některé vznikají kolapsem hmotných hvězd, ty největší, tzv. supermasivní černé díry, sídlí prakticky ve všech centrech galaxií. Všeobecně se soudí, že tím, jak pohlcují okolní hmotu, neustále rostou, ale mohou se zvětšovat donekonečna? Odpověď na tuto otázku hledala dvojice astronomů - Priyamvada Natarajan z Yalské univerzity a Ezequiel Treister z Evropské jižní observatoře.

Nemohou růst věčně


Mezi černými dírami, jejichž hmotnosti známe poměrně přesně, svou velikostí vyniká černá díra v galaxii Messier 87. Obsahuje asi tolik hmoty jako 3 miliardy Sluncí. Jenže jak prohlašuje Natarajan na serveru časopisu New Scientist: "Očekává se, že budou objeveny ještě větší černé díry."
Ty se s největší pravděpodobností nalézají v obřích eliptických galaxiích. Na první pohled by se mohlo zdát, že růst těchto monster není ničím omezen, avšak Natarajan s Treisterem ukázali, že s touto zdánlivě logickou představou není něco v pořádku. Podle studie, kterou oba vědci nedávno uveřejnili v prestižních Monthly Notices of the Royal Astronomical Society (Měsíční postřehy Královské astronomické společnosti), se zdá, že ani ty největší černé díry nemohou růst donekonečna.

10 miliard Sluncí


K překvapivému závěru došli astronomové rozborem optických a rentgenových snímků supermasivních černých děr. Je známo, že plyn padající do černé díry se silně ohřívá, v důsledku čehož intenzivně září.
Vlastnosti tohoto záření lze využít k odhadu jak její hmotnosti, tak i rychlosti, s jakou do sebe černá díra své okolí nasává.
Natarajan s Treisterem analyzovali galaktické černé díry různých hmotností v různých stadiích vývoje vesmíru. Z jejich práce jasně vyplynulo, že existuje horní hranice hmotnosti, kterou černá díra v žádném případě nemůže překročit. Podle jejich výpočtů se tato mezní hodnota hmotnosti černých děr pohybuje někde okolo hmotnosti 10 miliard Sluncí.

Černé díry regulují samy sebe 


Vysvětlení, které navrhuje Natarajan, je následující: černé díry se podle něj v jisté fázi svého vývoje samy "vypnou". A sice tehdy, když dospějí do bodu, kdy vyzařují tolik energie, kolik jí samy nasáváním okolní hmoty získávají. V tomto okamžiku se zřejmě začne uplatňovat mechanismus zpětné vazby, při kterém záření pohlcované látky brání v jejím dalším přísunu. Černé díry tak podle Natarajanových slov "regulují samy sebe".

 
Nový objev se jistě významně promítne do budoucích teoriích formování galaxií, neboť se stále víc a víc množí důkazy o tom, že černé díry hrají při utváření galaxií klíčovou roli.


Zdroj: www.yale.edu, http://www.newscientist.com

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

První fotografie Velké rudé skvrny (Great Red Spot) na Jupiteru pořízená...
NASA získala první podrobný snímek největší bouře ve Sluneční soustavě

Přestože se zmenšuje, je stále 1,3krát větší než Země. Velká rudá skvrna na Jupiteru, největší planetě Sluneční soustavy, byla poprvé vyfotografována zblízka....  celý článek

Družice VZLUSAT-1
Česko má po 21 letech funkční družici. Poslechněte si, jak pípá

Pro Slovensko to byla premiéra, pro Českou republiku reparát po 14 letech. Poslední plně funkční družici vypustila naše země na oběžnou dráhu v roce 1996. Byl...  celý článek

Špionážní satelit KH-4 programu Corona obsahoval dva návratové moduly, které na...
Počátky vesmírné špionáže: USA zachraňovali zajatci a váleční zločinci

(I. část) V srpnu 1960 se z kosmu na Zemi vrátilo první lidmi vyrobené těleso. Věděl o tom ovšem málokdo: šlo totiž o pouzdro s filmy z americké špionážní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.