Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci objevili nejčernější materiál

aktualizováno 
Američtí vědci vyvinuli materiál, jaký v přírodě rozhodně nenajdete. Neodráží totiž žádné světlo, je dokonale černý.
Jako černá díra se může jevit nový metamateriál

Jako černá díra se může jevit nový metamateriál | foto: David A. Aguilar (CfA)

Nová látka patří mezi tzv. metamateriály. Výzkumné laboratoře po celém světě je s větším či menším úspěchem používají v konstrukcích nejrůznějších plášťů neviditelnosti či při výrobě umělých černých děr.

Nový materiál, o kterém jeho tvůrci tvrdí, že je "černější než čerň", je tedy jen dalším příkladem jejich využití.

Nová čerň

Metamateriály za své neobyčejné (především optické) vlastnosti vděčí rafinované vnitřní struktuře. Jde o umělé kompozity, které tvoří pravidelně uspořádané komponenty velmi nepatrných rozměrů, menších než je vlnová délka světla, s nímž reagují.

Díky tomu mohou mít například záporný index lomu světla, což znamená, že světlo lámou na opačnou stranu od kolmice, než se tomu děje v běžných přírodních materiálech. Nově vyvinutý metamateriál dostal od svých tvůrců přezdívku "nová čerň". Zdá se, že plným právem, neboť na rozdíl od tradičních černých látek, které vždy alespoň malou část dopadajícího elektromagnetického záření odrážejí, téměř všechno světlo pohltí.

Stealth korveta třídy Visby

Nový metamateriál najde uplatnění především ve zbrojním průmyslu; na obrázku Stealth korveta třídy Visby

Prozatím se to sice týká jen jistého rozmezí vlnových délek (infračervených), ale podle vývojářů je jen otázkou času, kdy se jeho použitelnost rozšíří na celé spektrum elektromagnetického záření.

Odráží méně než 1 procento světla

Objev mají na svědomí vědci ze státní univerzity v americkém Norfolku. Týmu pod vedením Michaila Noginova se podařilo vytvořit dokonale černý materiál zapuštěním stříbrných vláken o průměru pouhých 35 nanometrů do vrstev oxidu hlinitého (ve tvaru čtverce o hraně 1 cm) tlustých 51 mikrometrů.

Nový metamateriál vědci vyrobili ve dvou verzích. Obě se liší jen povrchovou úpravou, jedna je leštěná, druhá naopak drsná. Verze s hrubým povrchem se ale ukázala pro jejich účely vhodnější, neboť odráží mnohem méně, maximálně jedno procento dopadajícího světla.

Podle toho, co na serveru časopisu New Scientist říká Jevgenij Narimonov, který se na vývoji rovněž podílel, by měl nový metamateriál nalézt uplatnění především ve zbrojním průmyslu.

Zejména v technologiích zvaných stealth, tedy při vývoji radarem obtížně detekovatelných vojenských zařízení.

Zdroj: www.newscientist.com

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Špehovat vás může i zvukový systém.
Špehovat vás doma může i hudba. Improvizovaný sonar se trefí na 18 cm

Soukromí dnes může být narušeno snadno. Zvyšuje se množství senzorů všeho druhu a stále více z nich je připojených k internetu. Některé dokážou více, než...  celý článek

Ústřední telekomunikační budovu na pražském Žižkově čeká za několik let...
Odtud k vám dostanou 300 Mbit/s internet i po stoletých kabelech

Ústřední telekomunikační budovu na pražském Žižkově čeká za několik let demolice. Pojďte si s námi prohlédnout místa, kde dříve stovky spojovatelek propojovaly...  celý článek

Obálka knihy Zeptejte se pilota od Patricka Smitha, vydavatelství Grada.
Kapitán vstoupil do kabiny, pilot byl polonahý. Kniha o létání i překvapí

Co se stane, když letadlo zasáhne blesk? Jaká je šance, že se strojem dokáže přistát někdo jiný než pilot? Vychází kniha o létání Zeptejte se pilota od...  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Mnoho podobných jich je na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.