Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci rozehráli 130 let staré zvukové disky. Moc toho ale neslyšeli

aktualizováno 
Výzkumnému týmu amerických vědců se podařilo oživit jedny z nejstarších zvukových nahrávek lidstva. Obsah ale nebyl moc zajímavý.

Detail povrchu Volta disku | foto: Smithsonian/LBL

První dekódované záznamy obsahují útržky vět a slov jako například "Barometr" či "Dnes je 11. března 1885".

Z prvních zvukových disků a válečků se staly exponáty muzejních sbírek po celém světě. Tam je sice mohly vidět tisíce návštěvníků, ale od doby jejich vzniku si je už nikdo moc nepřehrával. Jejich obsah byl, až na vzácné výjimky, neznámý.

Bismarck zpíval na válečky

Ve Spojených státech se našel údajně jediný záznam hlasu prvního kancléře sjednoceného Německa Otty von Bismarcka. Nahrávka pochází z roku 1889 a byla pokládána za dávno ztracenou. 

Otto von Bismarck byl říšským kancléřem v letech 1871 až 1890. V roce 1889 mu byl ve Friedrichsruhu u Hamburku představen fonograf, zvukové nahrávací zařízení, které v roce 1877 vynalezl americký vědec Thomas Alva Edison.

Tehdy 74letý Bismarck na revoluční přístroj 7. října 1889 mluvil i zpíval.

Zanotoval si tehdy populární americkou lidovou píseň In Good Old Colony Times i francouzskou Marseillaisu, citoval ze studentské písně Gaudeamus igitur a na závěr přidal napomenutí svému synovi Herbertovi.

Znovu je přivést k životu se rozhodli až vědci tří významných amerických institucí: Národního muzea americké historie, Knihovny Kongresu a Lawrencovy národní laboratoře v Berkeley. Shromáždili více než 200 nejstarších zvukových disků a začali pracovat.

Nebyl to jednoduchý úkol. Vědci museli vyvinout důmyslné zařízení, které šetrným způsobem vydolovalo zvuk z disků, aniž by došlo k poškození.

Nakonec využili možností, které jim nabízela nejmodernější optická a výpočetní technika. Výzkumníci se rozhodli vytvořit třídimenzionální mapy povrchů disků a poté je pomocí počítačových algoritmů převést v reálný zvuk.

Volta disky z nichž vědci nyní dolují záznamy

Volta disky, z nichž vědci nyní dolují záznamy

"Nahrávky byly pořízeny za použití nejrůznějších metod a materiálů jako guma, včelí vosk, sklo, cínové a mosazné fólie, protože se vynálezci snažili nalézt materiál, na kterém by se zvuk udržel," vysvětluje Carlene Stephensová, která se aktivně podílela na výzkumných pracích.

Topografické mapy disků

Vědci ke svým účelům vyrobili speciálního robota, IRENE, který zkoumané disky opatrně otáčel a při tom je v co největším možném rozlišení skenoval.

Detail povrchu Volta disku po naskenování

Detail povrchu Volta disku po naskenování

Vznikla tak digitální topografická mapa, na které byly zaznamenány i ty nejmenší drážky a rýhy z povrchů jednotlivých disků.

Trocha historie

První přístroj pro nahrávání a reprodukci zvuku vynalezl roku 1877 Thomas Alva Edison. Dostal název fonograf a jím pořízené zvukové záznamy byly uchovávány na válečcích.

O něco později se do hry vložili jiní věhlasní vynálezci: bratři Bellové a Sumner Tainter, kteří pod hlavičkou Laboratoře Volta rozvinuli původní Edisonovu myšlenku a sestrojili tzv. grafofon. Ten sice ještě používal válečky, ale někdy mezi lety 1881 a 1885 začali vynálezci experimentovat i s kulatými disky, tzv. Volta disky.

Bouřlivý vývoj záznamu zvuku pak završil Emile Berliner, když sestrojil svůj první gramofon. Psal se rok 1888 a gramofonová deska byla poté téměř sto let nejpoužívanějším zvukovým nosičem.

Jakmile byla požadovaná mapa vytvořena, nastoupil speciální počítačový program, který nasimuloval pohyb virtuální gramofonové jehly v jednotlivých drážkách. Takto získaný záznam pohybu převáděl do digitálního zvuku.

Pak už jen stačilo zvuk pustit do reproduktorů a jedny z nejstarších zvukových záznamů lidstva znovu ožily.

Obsah nic moc

Až na pár poznámek napsaných na discích vědci vůbec netušili, co je vlastně na prvních zvukových nosičích nahráno.

Zatím se jim podařilo zreprodukovat zvukový obsah šesti disků Volta. Jak se dalo čekat, byla kvalita prvních zvukových nahrávek velmi nízká.

Ale ani obsah samotných nahrávek nepřinesl žádné překvapivé informace. Je vidět, že se tehdejší vědci soustředili jen a jen na řešení technických problémů.

Zdroj: www.si.edu, www.irene.lbl.gov

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.